Vrcholem rodinné výchovy byla výchova sexuální, mnohdy okrajově a pouze z hlediska technického. Výchova našich vlastních dětí, případně jak mít harmonický vztah s rodiči, tak toto téma se do škol do dnešního dne neprobojovalo.
Generace dnešních třicátníků jednoduše postrádá základní znalosti o tom, jak vlastně dítě vychovávat tak, aby z něj vyrostl vyrovnaný a šťastný člověk. Pojďme se tedy podívat na základní principy, které vám výchovu zjednoduší.
Princip č.1 – Nezakazuj, co jsi sám vyrobil
Často slýchávám od rodičů "Tam chodit nebudeš, ještě by ses chytl alkoholu" nebo "Žádný lítání po barech, ještě bys začal fetovat". Když však přemýšlíte o tom, jaké prostředí dětem zakazujete, je to vlastně prostředí, které jste dětem sami vytvořili. Nemusíte být právě majiteli herny, ale přesto jste vlastním přemýšlením přispěli k celkové společenské situaci.
Protože kdyby nebylo zákazníků, herny ani bary dnes nemají žně. Kdyby děti měly vzor, nemusely by se potulovat po venku a chytat se party, která jim na rozdíl od rodičů dává pocit, že někam náleží a patří. Vy sami přivedete děti na svět, který si ony samy nevybraly a vy jste jej vytvořili – a chcete jim ho zakazovat? A na celé situaci je zrádný fakt, že jednoho dne vaše zákazy budou krátké. A vaše dítě bude mít o to větší touhu vše vyzkoušet. Vše, co mu bylo zakázáno. Začne pouze později.
Princip č.2 – Dávej volnost a stanovuj mantinely
Neříkám, že máte svoji ratolest nahánět do heren a nestarat se, kam chodí. S principem nezakazování souvisí dávání volnosti. Pokud chce vaše dítě trávit čas více mimo domov, povolte mu to. Jen stanovujte mantinely. Vybudujte si důvěrný vztah a dejte dítěti najevo, že mu důvěřujete. Vždy mějte domluvený čas návratu a dbejte na jeho dodržování. Pokud jej dítě neplní, tím váš důvěrný vztah narušuje a v tento moment můžete zakazovat.
Princip č.3 – Co můžu já, můžeš ty
Tento princip navazuje na předchozí uvedené. Proč by si dítě nemohlo dát pivo, když je můžete vy? Proč by nemohlo jít s vámi do hospody, když jdete vy? To, že není dospělé, není přece důvodem úplné izolace od života dospělého. A hlavně, jaký signál dítě dostává? Až budu velký, všeho si konečně užiji. Budu konečně pít alkohol a chodit do hospod. Je však jasné, že měřítko "užívání si" nebude 1:1. Každé dítě by mělo mít své takzvané "osobní číslo". Pokud je mu například osm let – dostane určité množství piva. Nebo pokud je mu deset, může se dívat na televizi do určité doby. S rostoucím věkem se navyšuje hranice "užívání si".
Princip č.4 – Kašleš ty na mě, kašlu já na tebe
Obrácená strana výchovy. I když jste rodič, nejste otrok. Pokud vaše dítě dlouhodobě porušuje dohody nebo na vás obecně "kašle" , nejste povinni kolem něj poskakovat. Nevím, proč bych měla dítěti vařit skvělé večeře, když si jich neváží. Nevím, proč bych měla platit vysoké školné, když o školu nemá zájem. Dítě musí jasně cítit, že ve vztahu se musí snažit oba dva, nejen rodiče. Vztah je tak rovnocenný.
Princip č.5 – Dohody
Stejně jako partnerské dohody, o kterých si můžete přečíst zde: Založte si domácí ústavu, fungují dohody s dětmi. Jednoduše si sestavte domácí ústavu, která bude obsahovat několik úmluv. Může vypadat například takto:
Po jídle si vždy po sobě uklidím a dám nádobí do myčky.
Po příchodu domů si vždy umyji ruce.
Nepije se z lahve, ale ze skleničky.
Postel se ustele ihned po probuzení.
Večer se vždy osprchuji.
Nezapomeňte si stanovit pravidlo 3x a dost. V případě dospělých je pokuta většinou finančního rázu, u dětí to může být například 500 "sklapovaček", týden bez sladkého apod.
Princip č.6 – Buďte pro ně vzorem
I když tento princip uvádím jako poslední, je vlastně základním kamenem výchovy dětí. Primárně totiž děti budou hledět na vás jako na svůj vzor. Pokud budete mít nefunkční vztah s partnerem, okoukají od vás toto chování, stejně jako zacházení s penězi, náhled na svět, úctu k ostatním..prostě všechny postoje, které ke světu zaujímáte. Pokud pro ně budete dobrým vzorem, nebudou mít potřebu hledat vzor někde jinde. Pokud pro ně budete zázemím, nebudou je hledat v drogových partách, které jsou oblíbené právě díky pocitu, že někam patřím.
Výchova dítěte není složitá ani náročná. A pokud se vám to tak zdá, raději si dítě ještě nepořizujte. Zaměřte se raději na stabilitu svého života, ať pro ně kýženým vzorem jste. Vaše dítě prostě musí cítit, že je pro ně rodina oporou, podporou a že jeho rodiče jsou jeho přáteli, nikoliv vězniteli. A to mu dokáže poskytnout pouze vyrovnaná a šťastná osoba.
Autor: Lenka Černá
