O otázkách zdravotně nezávadného obouvání se v posledních letech často diskutuje. Zvláště v souvislosti s levnými východními dovozy. Obuv z Číny, Thajska, Vietnamu apod. mnohdy nesplňuje základní kriteria zdravého obouvání. Přesto ji lidé kupují. Je levná a atraktivní. Často při těchto nákupech sehrává hlavní roli nevědomost.
- Termín ZDRAVOTNĚ NEZÁVADNÉ OBOUVÁNÍ se jednou větou těžko definuje. Kdybychom vysvětlení pojali lidsky – zdravotně nezávadná obuv je ta, která je pohodlná, komfortní a podporuje nohu ve všech jejích funkcích – při chůzi, stání, v běhu i skoku. Nejenže ji podporuje, ale svým způsobem umožňuje i fyziologický pohyb nohy. Obuv jako taková musí nohu chránit i před vlivy vnějšího prostředí – a hlavně – nesmí ji poškozovat ani svým tvarem, ani materiálem. Dnes ale musí obuv vedle komfortu dávat i něco navíc.
To se týká například spodkového a vnitřního vybavení. Lidská noha má klenbu podélnou a příčnou a její funkcí je tlumit nárazy při chůzi. Dříve se lidé pohybovali v přírodě – po mechu, trávě, kamení, a to svým způsobem tlumilo nášlapné síly. Dnes se pohybujeme většinou po chodnících, po asfaltu, po městské dlažbě, nosíme vysoké podpatky atd. Takže dnešní obuv by měla plnit i funkci “náhradní meziobratlové plotýnky”, která tlumí rázové síly při chůzi a chrání klouby a páteř před účinky zatížení.
- Ukazuje se, že se opět musíme s botou dostat obrazně řečeno k noze – to znamená obuv, odvíjející se od anatomie, fyziologie a biomechaniky nohy. Bez úzké spolupráce s odborníky bionechanické laboratoře při VUT FT ve Zlíně a odbornými lékaři – diabetology a ortopedy by to již nešlo.
- Jen malá část veřejnosti ví, že poškození dětské nožky nesprávnou obuví je nezvratné nebo jen obtížně a nákladně léčitelné. Je někdy velmi těžké přesvědčit rodiče, hlavně pak maminky, že dětským nohám je nutné věnovat mimořádnou pozornost. Důvod je prostý – budeme-li jim věnovat péči již nyní, v začátku jejich života, budou jim nohy dobře sloužit až do konce žití.
Podle lékařských studií se více než 99 procent dětí rodí se zdravýma nohama, ale je třeba dodat, že již 30 procent dětí přichází do první třídy s nohama různě poškozenýma. Viníka známe – na dětských nohou se totiž výrazně “podepisuje” nošení nesprávné obuvi. Dětská noha se neustále vyvíjí, roste nejen do délky, ale i do šířky, mění se její tvar a proporce a také způsob chůze. Právě k těmto aspektům by se mělo přihlížet při každodenním obouvání. Deformační vlivy, které se u “dospělé” nohy objeví obvykle okamžitě bolestí, jsou u dětí zpočátku tlumeny elastičtější stavbou nohy a sníženou citlivostí.
Noha dítěte potřebuje pro svůj dobrý vývoj úplnou volnost.
Vedle toho je však nutné i trvalé procvičování nožní svaloviny. Podle doporučení lékařů by kojenci i batolata měli zůstat neobuti co nejdéle. Četné výzkumy biomechaniky chůze batolat potvrdily, že děti v tomto období nejlépe drží rovnováhu, pokud jsou bosé. To znamená, že obuv v tomto věku slouží pouze jako ochrana, nikoliv jako opora. Nejlepším a nejpřirozenějším cvičením pro tak malé děti je chůze a běh naboso, nejlépe po písku, trávě atd. Doma by děti měly chodit naboso třeba po koberci.
V našich životních podmínkách však bez obuvi chodit nemůžeme.
Z tohoto důvodu se stala obuv absolutně nepostradatelnou součástí odívání od dětství. Noha je obouváním zchoulostivělá a potřebuje obuv trvale jako ochranu proti všem nepříznivým vlivům zevního prostředí. Proto jedna rada – dbejme, aby obuv, kterou používáme prakticky celý život, byla vždy pohodlná a komfortní, aby nepoškozovala nohu a neomezovala ji v jejich základních fyziologických funkcích.
První botky svému dítěti kupte tehdy, kdy začíná trávit převážnou část dne na vlastních ohou a především tehdy, když začíná chodit ven. Zpravidla jde o dobu, kdy zkouší samostatně chodit, tj. mezi sedmým měsícem a začátkem druhého roku věku dítěte.
Dříve jsme se domnívali, že postačí v podstatě pečovat o tvar obuvi, odpovídající noze a udržet odstup dětské obuvi od škodlivých vlivů módy. Dnes, na základě nových poznatků víme, že dětská obuv, tvarově odpovídající noze, může být rovněž škodlivá, jestliže je příliš krátká nebo dlouhá, úzká, široká, příliš tuhá, těžká. Nebo je nošena k jinému účelu, než je určena.
Prvním požadavkem je, aby obuv dobře padla do délky i do šířky. Již při nákupu obuvi doporučujeme rodičům, aby v obchodech trvali na řádném proměření délkových i šířkových rozměrů nohou svých dětí a už vůbec nekupovali obuv bez vyzkoušení.
Autor: J. Šlágr, Česká obuvnická asociace Zlín
