Hormony

Hormony – produkty žláz s vnitřní sekrecí (=endokrimní žlázy)

– mají regulační účinek

– nejsou zdrojem energie

– nejsou stavební části

– podstata účinku – mění přeměnu a činnost buňky

– roznášeny krví

– doba působení – několik minut nebo i týdnů

– cílová buňka musí obsahovat receptor pro hormon

Hormony působí:

1. přímo – hormon proniká do buňky – váže se na receptor v cytoplazmě -vzniká hormon – receptorový komplex – ovlivňuje syntézu bílkovin

2. nepřímo – hormon se váže na receptor v cytoplazmatické membráně -vzniká hormon – receptorový komplex – ovlivňuje propustnost biomembrány pro určité látky

– činnost žláz s vnitřní sekrecí je centrálně řízena z HYPOTALAMO -HYPOFYZÁRNÍHO SYSTÉMU

HYPOTALAMO – HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM

– 2 složky: – hypotalamus

– hypofýza

HYPOTALAMUS

= součást mezimozku

– důležité nervové ústředí

– funkce: – řídí činnost vnitřních orgánů

– reaguje na změny vnitřního prostředí – vyměšuje hormony pomocí

neurosekrečních buněk

Nervové buňky produkují neurohormony dvojího typu:

I. spouštěcí hormony – liberiny a tlumící hormony – statiny

– řídí činnost předního laloku hypofýzy (adenohypofýzy) – zvyšují nebo snižují vyměšování hypofyzárních hormonů

II. antidiuretický hormon + oxytocin – shromažďuje se v zadním laloku hypofýzy –

odváděny do krve

Antidiuretický hormon (ADH)

– ovlivňuje propustnost ledvinových kanálků pro vodu a její zpětné vstřebávání z moči do krve

– řídí rovnováhu mezi množstvím vody a solí v organismu

– nedostatek: žíznivka (diabetes insipidus) – člověk vyloučí denně 10 – 20 l vody

Oxytocin

– stahy hladkého svalstva dělohy při porodu

– stahy hladkého svalstva ve vývodech mléčné žlázy při sání kojence

HYPOFÝZA – PODVĚSEK MOZKOVÝ

2 části:

– přední lalok – ADENOHYPOFÝZA

– zadní lalok – NEUROHYPOFÝZA

ADENOHYPOFÝZA

= žláza s vnitřní sekrecí

– vzniká jako vychlípenina hltanu

– spojení – hypotalamus – adenohypofýza = cévní (neurohormony dopraveny krví)

– hypotalamus – neurohypofýza = nervové (doprava nervovými vlákny)

HORMONY ADENOHYPOFÝZY

1. Růstový hormon – somatotropní (STH)

– ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních látek

– hyperfunkce: obří růst (gigantismus)

– hypofunkce: trpasličí růst (nanismus)

-zvýšení množství hormonu po ukončení růstu – nárůst neosifikovanýchčástí těla (čelní kost, dolní čelist, články prstů) + nadměrné zvětšování vnitřních orgánů (=akromegalie)

2. Hormony řídící činnost jiných žláz:

a/ adrenokortikotropní hormon – ACTH

– ovlivňuje činnost nadledvinek (kůra)

b/ tyreotropní hormon – TSH

– ovlivňuje činnost štítné žlázy

c/ gonadotropní hormony

– ovlivňuje růst a činnost pohlavních žláz

– folikulostimulační hormon – FSH

– ženy: růst folikulů ve vaječnících, produkce ženských pohlavních hormonů – estrogenů

– muži: tvorba pohlavních buněk = spermiogeneze

– luteinizační – LH

– ženy: růst žlutého tělíska, produkce hormonů žlutého tělíska – progesteronu

– muži: produkce mužského pohlavního hormonu – testosteronu

d/ prolaktin – luteotropní hormon – LTH

– ovlivňuje rozvoj mléčných žláz, vyměšování mléka, rozvoj žlutého tělíska, ovlivňuje rodičovské chování

ENDOKRINNÍ ŽLÁZY

I. ŠIŠINKA (epiphysis cerebri)

= tělísko připojené ke stropu komory mezimozku

– hormon melatonin – brzdí pohlavní činnost

– produkce je závislá na délce osvětlení (s prodlužováním světelného dne tvorba klesá – vnitřní hodiny obratlovců)

II. ŠTÍTNÁ ŽLÁZA (glandula thyreoidea)

– párová žláza

– laloky po stranách štítné chrupavky

-tvoří ji žlázové buňky uspořádané do uzavřených váčků – folikulů -váčky jsou vyplněny bílkovinným roztokem – obsahuje hormon tyroxin – ovlivňuje oxidační procesy v buňkách

– nedostatek – v dětství kretenismus (zpoždění tělesného a duševního vývoje)

– v dospělosti – útlum tělesných funkcí

– nadbytek – předrážděnost, zrychlení srdeční činnosti, zvýšení teploty, hubnutí, zvětšení

– štítné žlázy – struma

– v blízkosti folikulů – zvláštní buňky produkující hormon kalcitonin – snižuje hladinu Ca2+ a PO43- iontů v krvi (= antagonista parathormonu)

III. PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA (glandulae parathyreoideae)

= čočkovité útvary na zadní straně štítné žlázy

– hormon parathormon – udržuje stálou hladinu Ca2+ a PO43- iontů v krvi

– podněcuje uvolňování Ca z kostí

– nadbytek – odvápnění kostí

– nedostatek – snížení obsahu Ca2+ v krvi, zvýšení nervosvalového dráždění, až křeče

(tetanie) dýchacích svalů – příčina udušení

IV. LANGERHANSOVY OSTRŮVKY

= shluky buněk roztroušených ve slinivce břišní

1. typ buněk – inzulín – snižuje hladinu glukózy v krevní plazmě, ovlivňuje využití glukózy

ve tkáních, nezbytný pro život

nedostatek – cukrovka – léčba pomocí syntetického inzulínu

2. typ buněk – glukagon – opačný účinek

– tvorba hormonů závislá na hladině krevního cukru

V. NADLEDVINKY (glandulae suprarenales)

= párové orgány, uložené na horním pólu ledvin

– lze rozlišit korovou a dřeňovou část

Kůra nadledvin:

1. Glukokortikoidy – nejdůležitější kortizol

-účastní se řízení přeměny živin (urychluje přeměnu aminokyselin, uvolňuje tuky ze zásobních tkání, řídí syntézu glukózy z aminokyselin)

– zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích (stresech, infekcích, velké tělesné námaze)

2. Mineralokortioidy – aldosteron – řídí zpětné vstřebávání Na+ a současné vylučování K+

v ledvinových kanálcích

3. Androgeny = estrogeny

– vylučovány v nepatrných množstvích

– v důsledku genetických vad – vytváří se maskulinní znaky u žen a feminní znaky u mužů

Dřeň nadledvin:

– obsahuje neurosekreční buňky podobné gangliím

– adrenalin – vyvolává rozšíření cév, podporuje srdeční činnost, zvyšuje sílu srdečního

svalu, rozšiřuje průsvit průdušek, zlepšuje ventilaci plic

– noradrenalin – vyvolává celkové zúžení cév, zvyšuje se krevní tlak

-oba hormony: zvyšují odbourávání tuků a glykogenu, zvyšuje obsah glukózy v krvi, zvyšují pohotovost organismu a metabolismus při zátěžových reakcí (strach, hlad, infekce)

VI. VARLATA (testes)

– okolo semenných váčků jsou Leydigovy buňky – produkují testosteron

– ovlivňuje růst a rozvoj mužských pohlavních orgánů a vznik sekundárních pohlavních znaků

– podporuje tvorbu bílkovin – nárůst svalové hmoty, urychluje zánik růstových chrupavek

VII. VAJEČNÍKY (ovaria)

– Graafův folikul – produkuje ženské pohlavní hormony – estrogeny, např. estradiol – řídí menstruační cyklus žen, podmiňují vývoj ženských sekundárních pohlavních znaků

– přeměnou Graafova folikulu vzniká žluté tělísko (corpus luteum) – produkuje gestageny, např. progesteron – působí na děložní sliznici, brání zrání dalších G. folikulů (jestliže došlo k oplození), ovlivňuje buňky mléčných žláz

VIII. PLACENTA

– v těhotenství vytváří choriongonadotropin – působí na žluté tělísko, které udržuje v činnosti

– také produkuje estrogeny

IX. TKÁŇOVÉ HORMONY

– produkovány tkáněmi trávicí soustavy (žaludku a střev) a ledvin – gastrin, sekretin, pankreozymin, renin

– sekretin, pankreozymin – produkovány v horní části střeva, jsou krví zaneseny do

slinivky břišní, která začne produkovat pankreatickou šťávu

– gastrin – vylučován žaludeční sliznicí po dráždění sousty

– krví zanesen ke žlázám sliznice – vyvolává sekreci žaludeční šťávy

– renin – produkují ledviny

– ovlivňuje průsvit přívodní tepénky do glomerulu, a tím i přívod krve do glomerulu

loading...

Komentáře