Ranní a dopolední činnosti:

  • ranní hygiena, čištění zubů, oblékání,
  • příprava a konzumace snídaně,
  • káva a konverzace,
  • diskuse nad novinami,
  • prohlížejte stará alba a vzpomínejte nad starými fotografiemi,
  • udělejte si přestávku, relaxujte a buďte chvilku potichu,
  • dělejte společné aktivity,
  • jděte na procházku nebo hrajte interaktivní hry,
  • nechte nemocného pomáhat při drobných činnostech (kropení prádla, loupání jablek, trhání molitanu do polštáře a podobně).

Odpolední činnosti:

  • příprava a konzumace oběda, uklizení a umytí nádobí,
  • čtení pošty,
  • poslech hudby, sledování televize, hraní stolních her (skládačky, jednoduché křížovky),
  • společná práce na zahradě, společná procházka, návštěva známých,
  • odpočinek, spánek.

Večerní činnosti:

  • příprava a konzumace večeře, úklid kuchyně,
  • zavzpomínejte nad kávou a dezertem,
  • procvičujte s nemocným paměť,
  • nechte ho vyprávět, ale příliš ho neopravujte,
  • zahrajte si karty, pusťte si film nebo nemocného namasírujte,
  • večerní hygiena, koupel, příprava do postele, čtení knihy nebo časopisu.

Předem si můžete připravit společný program na celý týden. Zařaďte do něj nějakou i pro Vás příjemnou činnost a můžete se na ni společně těšit.

Při plánování aktivit se snažte dodržovat několik základních zásad:

  1. vybírejte činnosti, které jsou smysluplné a pacienta těší,
  2. respektujte pacientovy (i své) fyzické a psychické možnosti,
  3. vybírejte činnosti, které se co nejvíce blíží normálnímu životu,
  4. zachovávejte kontakty s rodinou a přáteli, vzájemně se navštěvujte,
  5. vyhledávejte činnosti, které jsou důstojné a přiměřené pro dospělé.

Nebuďte rozmrzelí, když se něco nezdaří. Cílem je činnost, nikoli její výsledek!

Buďte přizpůsobiví. Předem daný program nemusíte do puntíku splnit. Je vhodné přizpůsobovat jej podle momentální situace. Buďte trpěliví. Snažte se co nejvíce podporovat pacientovu samostatnost. Své pokyny a rady uvádějte co nejjednodušeji, názorně předvádějte a pomáhejte. Za každých okolností respektujte pacientovy pocity.

Společně vzpomínejte

Síla vzpomínek je velká. Jednou z činností, která může být zábavná pro Vás oba, je společné vzpomínání. Podívejte se do skříně nebo na půdu a oprašte staré fotografie a vzpomínkové předměty. Vraťte se v mysli k dávným společným prožitkům.

Usnadněte orientaci

Uvědomte si, že nemocný s Alzheimerovou chorobou trpí postupující ztrátou paměti. Snažte se na chvíli vidět svůj byt očima člověka, který tu nikdy nebyl. Pokuste se mu usnadnit orientaci:

  • Označte vše nalepovacími štítky s poznámkami.
  • Označte chodby v domě reflexní páskou, aby nemocný ve tmě snadno nalezl cestu na toaletu nebo do koupelny.
  • Ponechejte nemocnému jeho blízké, známé předměty (fotografie, časopisy, televizor, rádio) na jejich obvyklých místech, kde je snadno uvidí.

Buďte všímaví

S postupujícím zhoršováním duševních i fyzických schopností si pacient začne uvědomovat, že nezvládá běžné každodenní činnosti. Začíná být frustrovaný a objevují se první deprese a stížnosti na zdravotní stav. Nemocný není schopen překonat nepříjemné pocity a přestává se aktivně zapojovat do dění v rodině a okolí. Snažte se mu být oporou a uklidnit jej. Pokud jsou však deprese časté a nezvladatelné a ovlivňují život nemocného i Váš, vyhledejte lékaře.

Sdílet
Předchozí článekZamyšlení o smrti a lidech
Další článekVitamín C