|
Kraj |
1.-40. týd |
41. týd |
Celkem |
na 100 tis. obyv. |
|
Praha |
434 |
91 |
524 |
44,54 |
|
Středočeský |
96 |
10 |
106 |
9,54 |
|
Jihočeský |
8 |
1 |
9 |
1,44 |
|
Plzeňský |
15 |
5 |
20 |
3,62 |
|
Karlovarský |
7 |
1 |
8 |
2,62 |
|
Ústecký |
13 |
2 |
15 |
1,815 |
|
Liberecký |
10 |
6 |
16 |
3,728 |
|
Královéhradecký |
15 |
3 |
18 |
3,258 |
|
Pardubický |
26 |
5 |
31 |
6,076 |
|
Vysočina |
16 |
1 |
17 |
3,264 |
|
Jihomoravský |
9 |
1 |
10 |
0,88 |
|
Olomoucký |
47 |
19 |
66 |
10,296 |
|
Zlínský |
8 |
1 |
9 |
1,503 |
|
Moravskoslezský |
39 |
6 |
45 |
3,510 |
| Bylo evidováno 152 nových onemocnění, nejvyšší přírůstky vykazuje Praha (91), Olomoucký kraj (19) a Středočeský kraj (10). Menší, ale na počet obyvatel významné nárůsty počtu onemocnění však zaznamenal i kraj Plzeňský, Královéhradecký, Pardubický. Mezi okresy s vyšší nemocností patří Frýdek-Místek (35), Jeseník (12), Kolín (28), Olomouc (43), Pardubice (25), Praha (524), Praha východ (19), Praha západ (15). Epidemii zatím odolávají zejména okresy jižní a jihovýchodní Moravy a pohraniční okresy. Stále se potvrzuje trend, že onemocnění míjí věkovou skupinu školních dětí: Ze 152 případů bylo evidováno pouze 14 případů u dětí ze ZŠ a u dvou dětí z MŠ. |
||||
Pro srovnání – aktuální informace o počtu onemocnění z pondělí 6. 10. 2008
|
Kraj |
1.-39. týd. |
40. týd. |
Celkem |
Na 100 tis. obyv |
|
Praha |
346 |
88 |
434 |
36,805 |
|
Středočeský |
83 |
13 |
96 |
8,64 |
|
Jihočeský |
7 |
1 |
8 |
1,28 |
|
Plzeňský |
11 |
4 |
15 |
2,715 |
|
Karlovarský |
6 |
1 |
7 |
2,296 |
|
Ústecký |
11 |
2 |
13 |
1,573 |
|
Liberecký |
10 |
0 |
10 |
2,33 |
|
Královéhradecký |
9 |
6 |
15 |
2,715 |
|
Pardubický |
23 |
3 |
26 |
5,096 |
|
Vysočina |
14 |
2 |
16 |
3,072 |
|
Jihomoravský |
8 |
1 |
9 |
0,792 |
|
Olomoucký |
31 |
16 |
47 |
7,332 |
|
Zlínský |
8 |
0 |
8 |
1,336 |
|
Moravskoslezský |
35 |
4 |
39 |
3,042 |
| Nejvíce přibylo případů tohoto onemocnění v Praze, Středočeském a Olomouckém kraji. Jak však uvádí stránky MZd, nemocnost v dalších krajích je na obvyklé sezónní úrovni. Nové případy onemocnění nebyly zjištěny v kraji Libereckém a Zlínském. Srovnáním s údaji z minulého týdne však zjistíme, že nemocnost na 100 tis. obyvatel kromě 3 krajů stoupla, někde jen o desetiny procenta, jinde výrazněji. Obezřetnost a důsledné zachování hygienických pravidel je tedy na místě! | ||||
Vyjádření hlavního hygienika pro školní jídelny
Na dotazy škol týkající se žloutenky odpovídá i Hlavní hygienik MUDr. Vít na stránkách MŠMT. Mj. uvádí:
Pokud ve školním kolektivu nebyl hlášen případ virové hepatitidy A (VHA), není důvod pro zavedení desinfekce rukou. Desinfekce rukou je součástí opatření v případě likvidace ohniska nákazy. Každopádně je třeba opakovaně zdůrazňovat požadavek na dodržování zásad osobní hygieny (mytí rukou mýdlem a vodou zejména po použití WC s použitím jednorázových ručníků či bezdotykových automatických vysoušečů rukou). Uvedené zásady nejsou žádnou novinkou a je třeba je dodržovat zcela automaticky i když není riziko VHA.
Na otázku, zda vzhledem k epidemii nějak upravovat jídelníčky ŠJ, odpovídá: Z hlediska prevence VHA není třeba úprava jídelníčku ve školním stravování.
Když kuchařka dostane žloutenku
Všem jídelnám přejeme, aby se nedostaly do ohnisek nákazy. Opatření, která jsou přijímána v případě, že se v jídelně vyskytne onemocnění žloutenkou, jsou tvrdá a výrazně zasahují do chodu jídelny i školy. O jednom takovém případu informuje město Bechyně, kde z důvodu onemocnění kuchařky byla celá jídelna na více než 1 měsíc uzavřena.
Autor: Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
