Kašel – náš významný obranný reflex – slouží k zajištění průchodnosti dýchacích cest, které jsou dočasně uzavřeny hleny. Je vyvolán podrážděním průdušnice, velkých průdušek nebo pohrudnice. Při zakašlání dochází k dočasnému zvýšení tlaku v plicích a s jeho pomocí k vyvržení hlenu ústy. Rozlišujeme krátkodobý a chronický kašel.
Za chronický je kašel považován v případě, kdy se objeví 2 roky po sobě a pokaždé trvá zhruba 3 měsíce (chronická bronchitida). Tento druh kašle bývá doprovázen hleny.
Kašel – i krátkodobý – není dobře podceňovat. Nedojde-li v průběhu několika dní (v klidu, v teple, s dostatkem tekutin, případně s léky) ke zlepšení, je vždy na místě návštěva lékaře.
Největší chybou je podceňovat chronický kašel.
Během času totiž automaticky dojde k těžšímu poškození celého dýchacího ústrojí, zejména k únavě dýchacích svalů a poškození citlivých sliznic dýchacích cest. To vše následně nepříznivě ovlivní náš krevní oběh a srdeční činnost. Řečeno bez nadsázky – s nevyléčitelnou chronickou bronchitidou nemáme šanci dožít se vysokého věku, i kdyby všichni naši předkové do jednoho patřili k dlouhověkým. A ještě upozornění pro diabetiky: Chronická bronchitida nejen výrazně zhoršuje průběh jejich nemoci, ale dost pravděpodobně se podílela i na jejím vzniku hned od počátku.
K opatřením, která lze při kašli doporučit, rozhodně nepatří dlouhodobé užívání různých antitussik, prostředků k potlačení kašle. Antitussika mohou způsobit zadržování infikovaných hlenů ve sliznicích, vznik hnisavých zánětů a zvýšených teplot. Naproti tomu některé postupy tradiční medicíny, prováděné cílevědomě a systematicky, mívají dobré výsledky.
V každém případě – bez jakéhokoli zpochybňování, je nutno skončit s kouřením. O tom, jak zhoubně působí na živou tkáň dehet z cigaret, svědčí zveřejněné výsledky britské laboratoře, kdy po nanesení určité složky dehtu na kůži pokusných myší docházelo u nich ve sto procentech případů ke vzniku kožní rakoviny. Kůže myší je přitom nesporně odolnější než nemocná plicní tkáň.
Dalším nezbytným opatřením je omezení konzumace potravin, které v těle vytvářejí hleny. Patří sem mléko a mléčné výrobky, cukr a všechny produkty s obsahem cukru, tuky a výrobky z bílé mouky. Jejich omezení je logické: Nač nesmyslně vyrábět v těle další hleny, když jich v sobě máme i tak nadbytek a hleny jsou přitom hlavní příčinou našich potíží?
Z vitamínů lze doporučit denní užití 5 tisíc mezinárodních jednotek vitamínu A (ochraňuje v těle všechny sliznice a je možná v jistém smyslu "protirakovinný". Počet mezinárodních jednotek – mj. – v 1 kusu vitamínového přípravku bývá označen na etiketě). Tento vitamín je dále obsažen v mrkvi, plodu rakytníku, nati petržele, paprice a jiných.
Jako další prospívá denní příjem 100 mj. vitamínu E (vitamín E pomáhá nemocné sliznice hojit). U tohoto vitamínu doporučujeme použít spíše farmaceutický výrobek, jelikož současný průměrný český jídelníček nezaručuje jeho dostatečné množství ani při racionálním způsobu stravování.
Velmi účinnými jsou bylinné sirupy a čaje. Ze široké palety výrobků můžeme doporučit osvědčený bylinný čaj Islandský vánek firmy Dr. Popov *. Čaj pomáhá při kašli a nachlazení, vede ke zrychlenému rozpouštění hlenů a k jejich měkkému, nebolestivému vykašlávání. Pokud je užíván dostatečně dlouho, umí se Islandský vánek vypořádat i s tak těžkou formou chronické bronchitidy, jako je "kuřácký kašel". Nedoporučujeme kombinovat ho s jinými přípravky proti kašli.
Autor: RNDr. Pavel Popov
