Dostal se k 45. stupni severní i jižní šířky a do nadmořské výšky až 4 700 m. n. m. (v Jižní Americe). Dokáže přežít i extrémní přírodní podmínky. Roste tedy jak v tropickém, tak i subtropickém a mírném pásmu. Mrazuvzdorné odrůdy je možné pěstovat i u nás. V Evropě byly první rostliny vysazeny pravděpodobně roku 1827 v Portugalsku.

Bambus rychle zazelení plochy, zadržuje podzemní vodu a čistí vzduch lépe než stromy klasických lesů. Nejvíce bambusu roste v Indii, v Číně, v Thajsku, v Barmě, Indonésii a v Bangladéši. Do výšky vyrůstá dle odrůdy od několika desítek cm až po padesát metrů (barmský Dendrocalamus giganteus). Průměr stébla se pohybuje podle druhu od jednoho do třiceti centimetrů a je předem dán.

K čemu všemu je bambus dobrý?

Polovina lidstva denně využívá nějaký produkt z bambusu, některé národy jsou   na  něm doslova závislé. Evropanovi budou nejznámější bambusové rohože, které jsou ovšem často zaměňovány s ratanovými výrobky. V Asii je ovšem bambus jedním ze základních stavebních materiálů. A to hlavně díky svým vlastnostem, které jsou dány unikátní strukturou bambusu. Ten je v podstatě přírodním kompozitním materiálem. Jeho zdřevnatělá vlákna obsahují nejen celulózu a lignin, ale až pět procent kyseliny křemičité, která bambusu dodává velkou tvrdost. Tvrdost a pevnost blížící se vlastnostem oceli umožňuje, že jsou některé jeho druhy používány jako nože či mačety a v dřívějších dobách sloužily jako hroty šípů či kopí a oštěpů. Vraťme se ale ke stavebnictví. Bambus v něm neslouží jen jako konstrukční prvek venkovských domků (některé stavby jsou od podlahy až po střechu celé postaveny z bambusu), ale je díky svým vlastnostem využíván i při stavbě moderních budov. Často je využíván místo oceli jako armatura do betonu. Lze tedy říci, že v Asii a Jižní Americe je místo železobetonu často využíván „bambusobeton“.

Bambusová lešení si svou pevností a stabilitou nezadají s těmi ocelovými, navíc jsou lehčí a díky tomu jsou využívána i při stavbě mnohaposchoďových domů. Bambus ovšem neslouží jen při stavbě domů, ale také při stavbě mostů a dalších staveb. Bambusové stéblo svou stavbou splňuje všechny požadavky na fyzikální vlastnosti vynikajícího stavebního materiálu. Je kulaté, lehké, duté a rozdělené přepážkami, je také vodotěsné a snese značné namáhání. Významná je jeho odolnost a pružnost v oblastech s častými silnými větry či zemětřeseními. Odolnost proti větru a vodě je často využívána v monzunových oblastech. Ve stavebnictví je dále bambus využíván pro vodovodní potrubí, okapy, pro stěny, ploty, pergoly atd. V dřívější době sloužil bambus dokonce i jako primitivní ropovod. Díky unikátním vlastnostem, odolnosti, snadné dostupnosti a také rychlé obnovitelnosti (během 4 až 5 let je možné rostlinu sklízet) žije v zemích jako je Bangladéš a Myanmar více jak polovina obyvatel v domech z bambusu.

Od lodí k léčivům

V Asii se často z bambusu staví lodě (nebo jejich části), ale také se z něj vyrábějí cigaretové špičky, rukojeti deštníků, rybářské pruty, hole, hudební nástroje a další drobné předměty každodenního použití. Lze jej ale využít i jako potravinu, a to nejen pro pandy. Například na Tchaj-wanu se ročně zkonzumuje na 70 000 tun bambusových výhonků. Převážně v Číně je tedy bambus (bambusové výhonky) důležitou součástí místní kuchyně. Čerstvé výhonky však obsahují některé škodlivé láteky, ty jsou ale snadno odbouratelné vařením. Proto je nutná jejich důkladná tepelná úprava. Jedlé jsou u některých druhů ale i plody (nejčastěji obilky), které se často melou na mouku, ale i peckovice nebo bobule (např. druh Melocanna bambusoides má jedlé bobule velikosti jablka).

Kromě gastronomie je bambus využíván i v medicíně. Kyselina křemičitá (takzvaný bambusový cukr) obsažená v bambusových stéblech je totiž žádaným lékem na astma. Kořeny bambusu využívá tradiční čínská medicína jako léku proti rakovině. A když už jsme zmínili bambusový cukr, tak nelze nezmínit to, že z bambusu se v Asii i Africe vyrábějí alkoholické nápoje (od kořalek až po likéry).

REKLAMA:
loading...

Komentáře