StařenkaTuto báseň napsala žena, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě nemocné. Personál nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi, a tak se jim líbila, že ji opsali a báseň pak putovala po celé nemocnici a dál. 
 


Báseň stařenky

 

Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,
řekněte, koho to před sebou vidíte. 

Ach ano, je to jen ubohá stařena s divnýma očima a napůl šílená.
Odpověď nedá vám, jídlo jí 
padá, nevnímá, když po ní něco se žádá,
o světě neví, jen 
přidělává práci, boty a punčochy napořád ztrácí.

Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat, už potřebuje však krmit a přebalovat.
Tohleto vidíte? Tohle si myslíte? 

Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.

Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala,
než jsem se bezmocná až sem k vám dostala.

Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let s bratry a sestrami slád život jako med. Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích, dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.

dvaceti nevěstou se srdcem bušícím, co skládala svůj slib za bílou kyticí.
A když mi bylo pár let po dvaceti, já chtěla 
šťastný domov pro své děti.

Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí, jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.
A je mi čtyřicet, 
synové odchází, jenom můj věrný muž pořád mě provází.

Padesátka přišla, ale s ní další malí, co u mě na klíně si jak ti první hráli.
Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu, 

mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu.

Život jde dál, mé děti mají vrásky a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.
Příroda krutá je, i když byl život krásný, na stará kolena 
nadělá z nás všech blázny.

Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen, kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.
Však 
vprostřed zkázy té, mladičká dívka žije
a srdce jí, byť hořce, 
tam uvnitř pořád bije.

Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá, vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.
Málo 
bylo těch let a netáhla se líně,
já smířila se s tím, že všechno 
jednou mine.

Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte, neuvidíte seschlou stařenu…

Teď už-MĚ uvidíte!

 

Tento text by se měl stát povinným studijnim materiálem
pro veškerý zdravotnicky personál !!!
I rodiny !!!


Foto: orgo-net.blogspot.cz