Tato závislost může mít různé formy, záleží na jedinci a může být více či méně svazující. Není vyloučené, že vy v ní cítíte spíše oporu. Pravdou však je, že je to velká překážka v cestě k vaší plné realizaci. Tím, že se budete neustále opírat o druhé, nebudete dělat nic jiného než si postupně snižovat sebedůvěru. A jednoho dne dojdete k bolestnému zjištění, že už nic nedokážete dělat sami, a pokud ano, tak za cenu velkého úsilí. A budete-li takto pokračovat, jste na cestě k tomu, že vaše já se kompletně rozplyne. Vaše sny a cíle se vám rozmělní v přáních a vůli ostatních, budete jednat jen podle nich, a nikoli podle sebe a tak, jak byste chtěli vy. Stručně řečeno, život vám proklouzne mezi prsty a vy se stanete jakýmsi nesourodým slepencem cizích přání a tužeb.

Abyste se této prohře vyhnuli, musíte být zcela nezávislí. To samozřejmě neznamená žít jako poustevník v odloučení od světa. Ne. Pouze si vybudujete svůj svět, své vlastní já, názory, jednání. Pokusíte se sobě přiblížit, jak jen to bude možné. A netřeba připomínat, že ostatní nenecháte do svého vývoje zasahovat. Ne budete se na ně věšet jako topící se na bóji. Od nynějška se musíte snažit dostat ke břehu vlastními silami, a to i v případě, kdy druzí si budou o tom myslet něco jiného. Jste nezávislí, a tedy svobodní.

Snažte se, abyste jejich pomoc už vůbec nepotřebovali. Pokud však zjistíte, že je tomu stále naopak, můžete si být jisti, že jste na nich stále závislí a úspěšně potlačujete část sebe samých. Je samozřejmé, že ve společnosti jiných lidí můžeme být rádi. Cítit se s nimi dobře, milovat je, něco se od nich dozvědět nebo naučit. V tom žádný problém není. Je však třeba, abyste byli opatrní na slovo „potřebovat“. Když podléháme pocitu, že někoho potřebujeme, riskujeme, že se tomu budeme poddávat, zapomínat na sebe, ztratíme své já. Jsme pak zranitelní a to nám zabraňuje posilovat důvěru a úctu k vlastní osobě. A pokud třeba z toho či onoho důvodu tato osoba zmizí z našeho života, opustí nás kvůli někomu jinému, zhroutí se nám svět a budeme mít pocit, že z nás velkou část amputovali a existujeme jen z poloviny.

Lidé se velmi často domnívají, že jejich život má cenu pouze tehdy, pokud ho sdílejí s někým jiným. Tento názor však neodpovídá pravdě. Ale je velmi těžké se ho zbavit a připustit si, že plně operativní, spokojení a šťastní můžeme být i sami, a to vždycky. A právě k tomu bychom měli všichni nakonec dojít. Tak se tedy dejme do práce a začněme si vytvářet svět, ve kterém nikdo není v ničím područí, ani v područí své vlastní osoby. Zbavme se závislosti na rodičích, partnerech, dětech. Protože pouze tváří v tvář sobě samým dokážeme najít ty skutečné odpovědi a pravý důvod svého bytí.

Až si budete moci říci: „Podívej, co jsem zač; co jsem ze sebe vytvořil,“ a pocítíte hrdost, která bude pouze a úplně plodem vašeho úsilí – dá vám to křídla!

Nic vám při putování životem nebrání, abyste se připojili k někomu jinému. Nově nabytá nezávislost vůbec nevyžaduje, abyste nad partnerskými nebo přátelskými vztahy udělali křížek. Pouze je třeba dát si pozor, abyste se neocitli v pasti, kam dva spolu žijící lidé mohou také spadnout – často zapomínají existovat samostatně.

Skutečná láska je taková, která podporuje realizaci, růst a rozvoj osobnosti. Skutečná láska neomezuje, ale osvobozuje. Pokud vztahy, ať už milostné, nebo jiné, stojí na těchto základních, ale často opomíjených pravidlech, mají veškerou naději být šťastné tak jako ti, kteří je prožívají. Naopak dominance, podřízenost, tedy závislost, odsuzují každý vztah dříve nebo později ke krachu.

Stejně jako jste se kdysi přiklonili k tomu, že budete na svém okolí závislí, můžete si nyní říci, že už takoví nebudete. Ve všech oblastech života budete ode dneška létat pomocí vlastních křídel. A dáte si zároveň pozor, abyste se vyhnuli takovému jednání, k jakému vás někdo nutí, abyste dělali, co pokládají za nezbytné nebo normální ostatní, nikoli pouze vy. Už nikdy nebudete po komkoli žádat, aby vám něco schvaloval, protože jste přesvědčeni, že pouze vy sami víte nejlépe, jak máte jednat.

Nikdo a nic vám nemůže zabránit, abyste nahlas vyjádřili, co vás trápí. Přestanete se už dusit všemi těmi nevyřčenými problémy, které jste v sobě drželi z jednoho prostého důvodu: abyste jimi neobtěžovali druhé. Hlavně pokud vás ničí a svazují. Zapamatujte si, že nepotřebujete někomu jinému dávat přednost, chcete-li jít kupředu; vy jste jedinou bytostí na světě, která ovlivňuje vaše štěstí. Můžete si dělat, co chcete, nenechá te nikoho, aby vás vodil. Vaše přání a touhy patří vám, máte na ně nárok. Požadujete, aby vás ostatní respektovali. Jste sami sebou; a to je ten nejlepší způsob, abyste si byli jisti, že se od zničující závislosti držíte daleko.

Nyní jste už zodpovědným jedincem, který hledá oporu jen v sobě, nečeká v koutku za ostatními, až na něj přijde řada. Nedělá všechno tak, aby se jim zalíbil, ale hlavně a především jedná tak, aby se líbil sobě. Nebojíte se riskovat, jste iniciativní, jdete přímo vpřed do bojové linie. Nesete odpovědnost za své prohry a vychutnáváte si úspěch. Projevujete se sebevědomě, rozhodujete o svém jednání. Jste celistvou bytostí a cítíte se tak velmi dobře! Vy a komplexy? Nenechte se vysmát !

Z knihy: Překonejte pocit méněcennosti – Oliver Hauck – nakladatelství Portál