Proč dochází k hromadění krve v nohách?
Pokud je vše v pořádku, je krev žilami navracena z nohou zpět k srdci proti zemské přitažlivosti. Umožňuje to systém žilních chlopní a svalová pumpa, které brání tomu, aby krev v důsledku gravitace proudila zpět. To je možné jen tehdy, je-li dostatečně pevná žilní stěna (pevnost se snižuje s věkem a výjimečně v důsledku dědičného zatížení) a je-li pružná vazivová tkáň, která žíly obklopuje.
Dojde-li k tomu, že je některá nebo více složek tohoto systému nefunkční, nastává v tkáňovém a cévním systému městnání a dostavují se typické příznaky chronické žilní nedostatečnosti – unavené a těžké nohy s otoky, noční křeče a pocity napětí, bolesti a mravenčení v nohách. Někdy dochází k vytvoření rozšířených kapilárních žilek (tzv. metličkové žilky).
Tyto časné varovné příznaky chronického postižení se – pokud nejsou léčeny – mohou vyvíjet až do stádia otevřených bércových vředů na dolních končetinách.
Angiologové (specialisté na žíly) dělí průběh chronické žilní nedostatečnosti do několika klinických stádií.
Narušená drenáž krve z žil nohou se napřed projevuje jako otok (edém), zejména kolem kotníků, který se objevuje v důsledku nahromadění tekutiny ve tkáních a napíná kůži. Nejdříve jsou postiženy pouze kotníky, později celá lýtková část dolní končetiny.
V dlouhodobě oteklých dolních končetinách se snižuje buněčný metabolizmus, vracející se krev roztahuje nejmenší kapiláry a vede k nahromadění tekutin a později i barviva červených krvinek ve tkáních, což vyvolává hněda¬vou změnu barvy kůže, která již nemizí. Nejčastěji postiženými místy jsou vnitřní strany lýtek a kotníků. Zplodiny metabolismu nejsou v dostatečné míře odváděny směrem z buněk a výživa tkání je stále obtížnější. Vedle změn barvy (pigmentace) se objevuje navíc výrazné ztvrdnutí kůže, a vyvíjí se ekzém. V určité fázi se již nedostává k tkáním potřebné množství kyslíku a postižená noha se stává ve zvýšené míře náchylná ke kožním defektům a infekcím.
Nejzávažnějším důsledkem žilních poruch je otevřený bércový vřed, latinsky „ulcus cruris“. Jde o dlohodobě otevřenou ránu, která se vyvíjí zevnitř. Kůže obklopující vřed je tvrdá a tmavá. Otevřený bércový vřed je výsledkem trvale porušeného zásobování kůže živinami. Pokud je nesprávně léčen, může se rozšířit po celé dolní oblasti lýtka. Otevřené bércové vředy velkého rozsahu nevznikají jen u starších lidí, jak se často předpokládá, ale mohou být problémem i u lidí ve věku 30 – 40 let. Mnoho pacientů s otevřenými bércovými vředy obvykle trpí také dalším postižením, např. poruchou krevního průtoku tepnami nebo cukrovkou (diabetes mellitus), které může ovlivňovat i průběh žilního onemocnění.
Příčiny chronické žilní nedostatečnosti:
- dědičnost,
- pohlaví (ženy jsou postiženy až 3x častěji než muži – hormonální vlivy, těhotenství…),
- věk (výskyt roste s věkem),
- zaměstnání (dlouhé stání či sezení, nevhodné pohybové aktivity),
- roční období, klima – přílišné teplo nebo zima mohou příznaky ještě zhoršit.
Zajímá Vás, čím se chronická žilní nedostatečnost léčí a možnost odstranění křečovývh žil? Přečtěte si : Křečové žíly nejsou jen kosmetickým problémem
Foto: http://profimedia.cz
