Virus se šíří mezi prasaty aerosolem, nepřímým kontaktem nebo asymptomatickými nosiči viru. Onemocnění u prasat obvykle začíná rychlým nástupem vysoké teploty, otupělostí, ztrátou žravosti, namáhavým dýcháním a kašlem, ale běžné jsou i subklinické průběhy onemocnění. Prasečí chřipka se může vyskytnout i u divokých ptáků, drůbeže, koní a lidí.
Mezidruhový přenos onemocnění byl považován za vzácný. Lidé za normálních okolností touto nemocí neonemocní, ale k nakažení lidí může dojít a stává se to.
V minulosti byl zaznamenán přenos viru prasečí chřipky z člověka na člověka, ale přenos se omezil na maximálně tři lidi.
Je to tedy prasečí nebo mexická chřipka?
Lidská varianta prasečí chřipky získala své pojmenování proto, že jedna z jejích povrchových bílkovin je nejpodobnější virům, které obvykle infikují prasata. Ve skutečnosti v sobě ale kombinuje 4 genetické segmenty virů severoamerického prasečího, euroasijského prasečího, severoamerického ptačíto a lidského.
Prasečí chřipka není záležitostí prasat, protože se šíří od člověka k člověku. Jde o úplně nový, dosud neznámý podtyp. Proto také dostal další název „Nová chřipka“. Patří do kmene označovaného H1N1, tedy do stejného, který před téměř stoletím způsobil nejsmrtelnější, španělskou chřipku.
Právem jej odborníci řadí mezi viry schopné potenciálně vyvolat pandemii. Těch je ovšem mnohem více. Z důvodů základní lidské vlastnosti hledat za vším viníka, kterého můžu potrestat nebo vyhladit, se zvolil název „Mexická chřipka“.
TIP: Virostop
Chřipka nikoliv nachlazení
Klasická chřipka je nakažlivá nemoc způsobena RNA virem z rodu Orthomyxoviridae. Chřipku doprovázejí vysoké horečky a nedá se jí tak lehce a bez následků přechodit. Virus chřipky je nesmírně proměnlivý, každý rok se objevuje nová varianta, a proto proti němu lidský imunitní systém není přizpůsobený a musí začít s adaptací odznovu. Na chřipkové onemocnění každoročně ve světě umírá až půl milionu lidí. V Česku pak každý rok několik desítek, zejména starších či oslabených.
