Název není šťastně zvolený, ale tehdy se předpokládalo, že tyto jevy mají souvislosti s psychikou i technikou, proto vymysleli název psychotronika. Zpočátku psychotroniku definovali jako odbor zkoumání distančních jevů a korelací člověka a prostředí. S rozšiřováním poznatků se definice odboru rozšiřovala a modifikovala. Psychotronická výzkumná sdružení a společnosti, jakož i odborná pracoviště, především ve vazbě na vysoké školy, se začaly zakládat stejně tak v USA jako v SSSR. V tehdejší ČSSR jsme založili oficiální psychotronickou pracovní skupinu v r. 1967 a v r. 1973 jsme uspořádali první světový kongres psychotroniky s více než tisícovkou účastníků v Praze. Tam byla založena Mezinárodní asociace pro psychotronický výzkum (IAPR) a ta uspořádala další světové kongresy postupně v Paříži, Tokiu a Monte Carlu. U nás se vedle dvou psychotronických výzkumných pracovišť v Praze, fungujících při vysokých školách jako samostatné laboratoře, organizační a informační činnost etablovala na Slovensku. Vědeckotechnická společnost (VTS) zřídila Komisi psychotroniky, která pořádala konference a semináře a v r. 1983 uspořádala i 5. světový kongres psychotroniky v Bratislavě za účasti téměř tří tisíc odborníků. Jednání probíhala celý týden v mnohých sekcích v budově dnešního Istropolisu a přilehlého Domu techniky, sborník referátů vyšel ve třech svazcích o více než 600 stranách. Od r. 1986 začala VTS organizovat pokračující semináře pro zájemce o hlubší poznání výsledků zkoumání. V r. 1990, po zániku VTS, vznikla Slovenská psychotronická společnost s členy i z ČR, kde taková společnost ani předtím nebyla, a na Slovensku jsme organizovali zájemce z celé tehdejší republiky. SPS pořádá pravidelně konference a seminářové běhy pro členy, vydává sborníky. Současná definice psychotroniky hovoří, že je to odbor výzkumu energoinformačních jevů spojených s energoinformačním systémem člověka v širších souvislostech.
Psychotronika je tedy odbor zkoumání speciálně definovaných jevů a teoretického zobecnění výsledků zkoumání. Nemá žádné praktické výstupy. Samotné zkoumané jevy jsou hmotné, energetické a informační podstaty, nezaobírá se tedy přímo ani psychickými ani mimomateriálními oblastmi. Toto se snažíme opakovaně zdůrazňovat, ale ani média ani kritici z řad odborníků v jiných odborech to nechápou a buď psychotroniku prezentují jako nějakou léčebnou metodu (k čemuž přispívají i rozliční amatérští léčitelé, kteří se sami neoprávněně nazývají psychotroniky) anebo ji spojují s ezoterikou, okultizmem či duchovními vědami, což všechno je zcela v rozporu s působností psychotroniky.
Vzhledem na zaměření zkoumání na energoinformační procesy a především na energoinformační systém člověka je logické, že psychotronika kromě jiných objektů a jevů zkoumá i děje, kterými se prakticky zaobírá energoinformační medicína a to hlavně ve svojí lékařské formě, ale i tomu odpovídající praktiky tradičních a lidových forem medicíny v různých kulturách v minulosti i současnosti na celé planetě. Psychotronika tedy nezkoumá celou škálu oficiálních ani tradičních či lidových léčitelských metodik, ale pouze ty, které se kryjí s náplní energoinformační medicíny a k ní přidružené morfoenergetické medicíny, avšak výlučně z teoretického hlediska. Nezkoumá tedy například psychoterapeutické postupy, včetně hypnózy, což jí bývá také médii z neinformovanosti připisováno.
Z knihy:
