Tělo přijímá nikotin zejména z cigaretového kouře. Jeho vdechováním vzniká nejsilnější závislost, jakou lidstvo zná. Statistiky jsou šokující: na nemoci související s tabákem umírá ročně na světě 2,5 milionů lidí. Jen ve Spojených státech způsobuje cigaretový kouř více než 1 000 úmrtí denně, z toho je asi 1/4 úmrtí na rakovinu a 30-40 % na závažné nemoci srdce.
Neustále vzrůstá i počet nemocí, na jejichž vzniku se kouření podílí, jako jsou ateroskleróza, cerebrovaskulární nemoci a periferní onemocnění cév. Také další nemoci, jako jsou respirační onemocnění, častá nachlazení, akutní bronchitidy, záněty plic, chronické plicní nemoci a rakovina plic, jsou daleko častějšími nemocemi kuřáků než nekuřáků.
I infekční onemocnění a alergie jsou častější u kuřáků. Tělo kuřáků také rychleji stárne, zejména v obličeji, protože tkáně jsou nedostatečně okysličovány a působí na ně i další chemické látky, jež vznikají v souvislosti s kouřením. Cigarety obsahují více než 7 000 druhů škodlivých látek.
Ve všech věkových skupinách snižuje kouření délku života. Jeden balíček cigaret denně zdvojnásobuje pravděpodobnost, že kuřák zemře ve věku 50-60 let, dva balíčky cigaret denně tuto pravděpodobnost ztrojnásobují. Tyto statistiky vycházejí z údajů zahraničních pojišťoven, kde kuřáci musejí zaplatit dvakrát více než nekuřáci. Ze všech známých a běžně užívaných drog se nejvíce vydělává právě na nikotinu a jeho užívání má také nejtěžší následky.
Kouření doutníku a dýmek, žvýkání a šňupání tabáku je též škodlivé, ale představuje daleko menší zdravotní riziko, než kouření cigaret. Tabák se vyrábí z velkých rostlin listu tabáku (Nicotiana), což je jedna z nemnoha rostlin, jež obsahují psychoaktivní alkaloid – nikotin. Návykovost na nikotin je vysoká, což je vidět z toho, že mnoho lidí s poměrně silnou vůlí a odhodláním není schopno s kouřením skončit, a to ani v případě, že se u nich již vyskytují zdravotní potíže. Více než 80 % říká, že by s kouřením chtělo přestat. Je ale známá věc, že i lidé s onemocněním rakovinou plic kouří, a dokonce i zaintubovaní pacienti si vkládají cigarety do trubice, aby mohli inhalovat kouř.
Některé zkušenosti ukazují, že kouření stimuluje duševní činnost, a zlepšuje koordinaci rukou a očí. Obojí je důsledkem stimulujícího vlivu, který má nikotin na nervy a cévy. Tato stimulace je však velice krátkodobá. Příjemné pocity, jež kouření navozuje, jsou pravděpodobně způsobeny zvýšením krevního tlaku, zrychlením srdečního tepu a produkcí mastných kyselin, steroidů , hormonů a látek, vyvolávajících určité reakce v nervovém systému. Nikotin napodobuje acetylcholin, který zlepšuje čilost, paměť a schopnost učení. Nikotin stimuluje i vyplavování endorfinů, jež mají příznivý vliv na vyrovnávání nálad a zvyšují pocit životní energie. Nikotin zvyšuje uvolňování glykogenu, a tak usměrňuje hladinu cukru v krvi.
Kuřáci vypovídají o dobrém vlivu, jímž na ně nikotin působí: dokážou se lépe ovládat ve stresových situacích a rádi s nikotinem relaxují, kouření jim pomůže zlepšit náladu, zvyšuje jejich schopnost soustředit se, naplňuje je energií, zejména při únavě a snižuje abstinenční příznaky. Nikotin představuje společenskou pohodu, přestávky v práci, snižuje bolest a úzkost, zvyšuje pocity radosti a zahání nudu. Kouření také pomáhá potlačit chuť k jídlu a oslabuje rozlišování chutí, což je výhodné pro snižování nadváhy. Je pravda, že hmotnost průměrného kuřáka je o tři až pět kilo nižší než hmotnost nekuřáka. Je možné, že nikotin také snižuje nebezpečí rozptýlení u lidí, kteří pracují v prostředí, vyžadujícím velké soustředění.
Nikotin mírně povzbuzuje centrální nervový systém a silně povzbuzuje systém kardiovaskulární. Zvyšuje krevní tlak tím, že stahuje krevní cévy a stimuluje činnost srdce, zvyšuje též obsah tuku v krvi.
V tekuté formě je nikotin prudký jed. Injekce i jediné kapky může být smrtelná. Zajímavé je, že je to nikotin a ne kouř, co způsobuje závislost, a že je to naopak kouř, nikoliv nikotin, jenž je příčinou tolika zdravotních potíží.
Počáteční podráždění, které nikotin způsobuje, se časem mění na chronické dráždění, v jehož důsledku vzniká fyzická a psychická závislost. Lidé, kteří už ívají heroin a jiné tvrdé drogy, často uvádějí, že nejhůře se odvyká kouření cigaret.
Cigaretový kouř je směs plynů, jež způsobuje ve vyšších koncentracích smrt (oxid uhelnatý, kyanovodík a oxidy síry a dusíku), a dehtů (ty obsahují asi 4000 různých chemických látek). Některé chemické látky se do cigaret přidávají při výrobě. Tabák se i v současné době pěstuje, suší a kouří tak, jako po celá staletí. Ale teprve od minulého století, kdy k němu výrobci začali přidávat chemické látky, se jeho negativní vlivy na člověka znásobily. Výzkum rozhodně prokázal, že přírodní tabák způsobuje méně kancerogenních a kardiovaskulárních potíží než ten, který prošel průmyslovým zpracováním.
Nebezpečí, jež souvisí s moderním tabákem, tkví jednak v pesticidech používaných při pěstování a v chemických lákách přidávaných do cigaret, aby lépe hořely a lépe chutnaly. Lepší hoření cigaret zvyšuje i počet vykouřených cigaret. Pokud cigareta hoří i po odložení, je zřejmé, že při její výrobě bylo použito chemických látek.
Tabák při sušení horkým vzduchem kontaminuje kerosen a toxické uhlovodíky. Cigarety obsahují i další toxické látky, např. kadmium (ovlivňuje negativně ledviny, tepny a krevní tlak), olovo, arzen, kyanid a nikl. V cigaretách byl také nalezen dioxin, nejtoxičtější známá chemická látka, obsažená zejména v pesticidech. Z dusičnatých plynů z cigaret vznikají v tělních tkáních kancerogenní nitrosaminy.
V dehtu jsou zase polycyklické aromatické uhlovodíky, kercinogenní látky, jež se vážou na molekuly DNA, a tím způsobují poškození organismu. Před polycyklickými aromatickými uhlovodíky a nitrosaminy pomáhá tělo chránit antioxidační terapie, zejména mnoho vitamínu C. Jeho vyšší příjem brání před před dráždivým vlivem kouře a nahrazuje vitamin C, který se ztratí díky sníženému vstřebávání (hladina kyseliny ascorbové je u kuřáků průměrně o 30-40 % nižší než u nekuřáků.)
V cigaretovém kouři jsou i radioaktivní látky, z nichž nejznámější je polonium. Někteří odborníci věří, že cigarety jsou největším zdrojem radiace, která silně ovlivňuje stárnutí. Kuřáci, kteří vykouří jeden a půl balíčku cigaret denně, jsou ročně vystaveni stejné expozici radioaktivního záření, jako kdyby prodělali 300 rentgenových vyšetření hrudníku.
Stát se obětí zlozvyku kouření je možné na několika úrovních. Na nejnižší jsou sváteční kuřáci, kteří kouří příležitostně ve společnosti, s některými přáteli nebo jen určité dny či hodiny.
Další úroveň představují kuřáci, jejichž kouření je odpovědí na stres, zejména v práci nebo ti, kteří začínají i přestávají kouřit v určitých periodách.
Pro tyto dva typy není obtížné s kouřením jednou provždy skoncovat.
Ti, kdo kouří v průběhu celého dne a kouří dlouhou dobu, jsou již na cigaretách silně fyzicky a psychicky závislí. Být více než jednu hodinu bez cigarety pro ně znamená, že se dostaví abstinenční příznaky, tj. podrážděnost, úzkost nebo bolest hlavy. Často jsou psychické problémy větší než fyzické. Konzumace dvou nebo více balíčků cigaret denně ukazuje na silný návyk. V podobných případech je nezbytná spolupráce s psychoterapeutem, hromadné kurzy odvykání kouření apod.
Pro bezpečnost kuřáků jsou na trh uváděny stále nové a nové cigarety, jež obsahují méně dehtu nebo mají nižší obsah nikotinu. Některé z těchto light cigaret mohou být i horší, než ty obyčejné, protože je kuřáci často zhluboka vdechují a vykouří jich více, čímž tělu zabezpečují kýženou hladinu nikotinu. Kouřením takových nízkonikotinových cigaret přijímají více oxidu uhelnatého, kyanovodíku a plynů dusíku, čímž vzrůstá kyslíkový deficit a nebezpečí nemocí srdce a poškození plic.
Co kuřáci skutečně potřebují jsou cigarety s nízkým obsahem dehtu a vysokým obsahem nikotinu, aby pro získání stejného množství nikotinu mohli vykouřit méně cigaret. Lepší by bylo dostat nikotin do krve úplně bez kouření. V programech pro odvykání kouření se často používají náplasti nebo žvýkačky obsahující nikotin. Ty je možno běžně zakoupit v lékárnách. Všechny tyto nabídky jsou sice také zdraví nebezpečné, avšak stále jsou lepší než kouření. A také neznamenají ohrožení, jež představuje kouření vzhledem k přijímání chemických látek z kouře. Nejvážnějšími následky dlouhotrvajícího kouření, jež mají na svědomí nejvíce úmrtí, jsou respirační a kardiovaskulární nemoci.
