Hydratace šetří srdceStále jste imunní proti všem doporučením o dodržování pitného režimu? Vědci přicházejí s dalším důvodem, proč se vyplatí pít alespoň osm sklenic vody denně. Pokud člověk udržuje svůj organismus ve stavu hydratace, významně ulehčuje činnost srdci a navíc snižuje riziko infarktu. 

Podle nové studie vědců z Loma Linda University v Kalifornii potvrzují statistiky úmrtí pacientů na srdeční infarkt, že pití alespoň pěti sklenic vody denně snižuje pravděpodobnost selhání srdce. Na rozdíl od pacientů, kteří pili méně jak dvě sklenice vody denně. Dostatečná hydratace je podle vědců nutnou podmínkou bezproblémové činnosti srdce.

Vědci studovali v rámci výzkumu vzorek více než 20 000 zdravých mužů a žen ve věku od 30 do 100 let!! Výzkum trval šest let. Výsledky jejich pozorování přinesl odborný časopis American Journal of Epidemiology.

Hydratace šetří srdce

Respondenti výzkumu, kteří pili denně více než pět sklenic vody denně, umírali méně často (o 41 procent méně) na nemoci srdce, především na infarkt, než respondenti, kteří pili dvě sklenice vody denně. Ochranná funkce vody byla vyšší u mužů. Respondenti mužského pohlaví, kteří dodržovali pitný režim pěti sklenic vody denně a více, měli o 46 procent nižší riziko srdečního infarktu.

Vědci záměrně hovořili ve své výzkumné zprávě o vodě. Není tekutina, jako tekutina. Riziko infarktu vzrůstá, čím vyšší podíl v denním přísunu tekutin připadá na kafe, čaj, džus, mléko, případně alkohol. Ženy, které dodržovaly podobný pitný režim, umíraly dvakrát častěji na infarkt. U mužů s tímto režimem bylo riziko infarktu vyšší o 46 procent.

Vědci tvrdí, že pokud lidé pijí vodu, jsou požívané tekutiny absorbovány rychleji do krevního oběhu a zřeďují krev. Tento stav výrazně šetří stěny artérií a zabraňuje vytváření krevních sraženin. K infarktu dochází v důsledku odumření tkáně, které vzniká na základě uzávěru přívodné tepny zásobující danou část orgánu krví Uzávěr bývá způsoben nejčastěji kornatěním, případně ucpáním tepen.

Jiné typy tekutin však vyžadují trávení, což vede k přesunu tekutin z krve do střev. Výsledkem je zvýšení hustoty krve a tím i vyšší pravděpodobnost vzniku krevních sraženin.

autor: – rn –