Souhlasil a ve vetrnem zimnim pocasi na zastavce na nadrazi mi udelal lajnu. Dala jsem si a cekala, co se bude dit. Po hodine ocekavani, jsem ho poprosila jeste o kousek, dostala jsem mensi, nez tu predeslou, ale ta uz fungovala. Bylo mi tak krasne lehko, prekypovala jsem energii a nebylo mozny me zastavit, jak jsem kazdyho zahlcovala informacema. Bylo to super. Do rana, jsme chodili po vesnici a povidali jsme si. Kdyz zacinalo pomalu svitat, sli jsme domu. Usnula jsem a nebylo mi ani nijak zle, ale porad jsem do sebe nemohla dostat zadny jidlo. Kdyz mi rodice nutili salat a rizek, vymlouvala jsem se na zaludecni problemy… Po tyhle zkusenosti se to rozjelo a s moji, v tu dobu velmi dobrou kamaradkou jsme zacaly frcet skoro porad. Bylo jedno, jestli bylo pondeli, nebo patek, jeli jsme porad.

Ona v tu dobu vazila 40 kg, a ve dvou svetrech vypadala normalne, jinak to byla kost a kuze. Ja jsem byla silnejsi, takze jsem se dostala na normalni vahu. Casem jsme prichazely o kamarady, lidi o nas roznaseli pomluvy a dojezdy se za pochmurneho, zimniho pocasi stavaly horsi a horsi… Na 1. maje jsem si dala svoji posledni lajnu. Od te doby jsem fetovala tak jednou rocne, a to jen proto, abych vedela proc to nedelam… Zvrat nastal po 3 letech. Nasla jsem si mladeho, chytreho kluka. Ten taky frkal a ja myslela, ze to spolu nejak preckame a ze ho z toho snad dostanu… Opak byl pravdou, jednou jsem si s nim dala, pak podruhe, potreti… Az me jednou budila sousedka, jestli neco nechci. Odpovedela jsem ji, ze nemam penize, ale to ji nevadilo a pozvala me dal. Mela tam jednoho fetaka, kteryho jsem od videni znala. Ubalil jointa a k tomu jsem jako bonus dostala psanicko, “Ze bych se s Vama sfoukala, pri nedeli?” “A ty snupes?” “Jasny. Nikdy bych si jinak nedala”. Zacali mi popisovat jaky to je, kdyz si clovek poprve pichne. Netrvalo dlouho a ukecali me. Ten den, jsem si dala svoji prvni slehu. Bylo to uzasny. Pripadala jsem si jako kdybych plavala v sampanskym, ty bublinky, vlasy se mi jezili na hlave, proste nadhera… Tak jsem to takhle udela jednou, dvakrat..

Pak jsem se na to na cas vykaslala, ale nevydrzela jsem moc dlouho. Dnes beru kazdy den. Uz mi to pomalu nic nedela, jim, spim… potrebuju toho svinstva cim dal tim vic a stoji me to dost penez. Zatim nezanedbavam povinnosti, ale stal se z toho takovy kazdodenni kolotoc shaneni a pak zklamani, kdyz neni dobrej nastup. Nedela mi problem bez toho byt, ale kdyz to vidim, musim si dat a vidim to vsude. Tak se ze me stala smazka. To co jsem drive odsuzovala, ted sama delam a toho krasnyho kluka jsem stejne prisla. Proto radim vsem, aby to nikdy nezkouseli, protoze spadnout do toho je hracka, ale prestat je fakt tezky… Justyna.

Autorka poslala svůj příběh bez diakritiky.

REKLAMA:
loading...

Komentáře