Schopnost alergizovat je u různých rostlin různá. Například díky přibývajícím nekultivovaným plochám na sídlištích, kde se daří zejména rostlinám s agresivními pylovými alergeny (pelyněk černobýl, bojínek luční, pýr plazivý, tomka vonná, ovsík vyvýšený apod.) došlo k vzestupu projevů polinózy. Koncentrace pylů v ovzduší je také ovlivněna počasím. Horké, suché počasí napomáhá šíření pylů, stejně jako vítr. Naopak déšť sráží pyly dolů na zem a riziko obtíží snižuje. Monitorování pohybu pylových zrn je obvykle zajišťováno regionálními hygienickými stanicemi a zastřešované tzv. Pylovou informační službou. Z údajů se sestavuje pylový kalendář. Stejně jako u ostatních alergenů je nutné omezit kontakt alergika s pyly na minimum. V kritickém období je potřeba omezit větrání na minimum. Krajním řešením je používání obličejových masek.
Prach – Domácí prach je bohatým zdrojem bytových alergenů. Je tvořen chemickými látkami a biologickým materiálem typu bakterií, plísní, lidských a zvířecích odpadů, roztočů. Pravidelné větrání místností v období příznivého stavu ovzduší vede k regulaci domovní teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Tím nepřímo klesá koncentrace alergenů v ovzduší. Stejný účinek má časté vytírání podlah a užívání výkoných vysavačů s kvalitními filtry. Ideální jsou dobře omyvatelné podlahy bez koberců, byty bez záclon a závěsů. Užívání čističek vzduchu na noc také snižuje výskyt prachových alergenů. Prašnost bytového a domovního prostředí závisí na poloze domu, na klimatických a zeměpisných podmínkách, na ročním období, na způsobu vytápění, na vnitřním zařízení bytu, na počtu osob, které domácnost obývají. Jiný je domácí prach ve městě a na venkově.
Roztoči – Hlavním alergenem domácího prachu jsou roztoči. Jsou to drobní členovci podobní klíšťatům. Jsou asi 0.3 mm velcí a pouhým okem neviditelní. Nejdůležitější jsou dva druhy: Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae. Roztoči se živí lidskými lupy a kožním odpadem. Je jich proto nejvíce v lůžkovinách, kde mají ideální vlhkost, teplo a dostatek obživy. Navíc alergizují i svými výměšky, kterými znečišťují prostředí. Zdrojem roztočů v přírodě jsou zvířata, ptáci, včetně holubů, slepic a kanárků. Výskyt roztočů v průběhu roku má dva vrcholy. Prvním je období mezi srpnem a říjnem, druhý trvá od února do března. Alergen roztočů je poměrně velký a těžký a vznáší se ve vzduchu pouze několik minut po rozvíření. Nejvíce rozvíříme roztoče vysavači staršího typu, které nemají účinné filtry. Výskyt roztočů lze omezovat vhodnými úpravami interiéru: žádné koberce, záclony, čalouněný nábytek, častá výměna lůžkovin (každých 14 dní) a jejich praní v horké vodě na 60°C. Nebezpečné jsou plyšové hračky. Obsah roztočů lze kromě praní snížit i tím, že se nechají přes noc vymrznout v mrazničce. Peří v polštářích a pokrývkách je nutné nahradit jinými materiály jako např. dutými vlákny, které se dají prát a poskytují roztočům méně příznivé podmínky.
Hmyz – Projevy přecitlivělosti na hmyzí jed bývají někdy velmi vážné a v některých případech mohou ohrožovat život (generalizované edémy, astmatický záchvat, anafylaktický šok). Přecitlivělost se projevuje nepřiměřeně velkými lokálními edémy a kopřivkou se svěděním. Jedy obsahují nejen alergeny, ale i složky toxické, které mohou vyvolat šok přímým působením na krevní oběh a nervový systém. Nemocní s přecitlivělostí na včelí nebo vosí jed musí být předáni do péče alergologa. Osoby s přecitlivělostí na hmyzí bodnutí musí být vybaveny pohotovostním balíčkem, který obsahuje injekci adrenalinu a antihistaminika. Často jsou opomíjeny alergeny švábů. Je na ně potřeba myslet při celoročních problémech alergiků z městských aglomerací.
Plísně – Plísně se vyskytují jak v domácím, tak ve vnějším prostředí. Spóry mikrohub (mikromycet), jak se správně „plísně“ nazývají, jsou menší než pylová zrnka (řádově měří jen několik mikrometrů). Proto se snadno dostávají až do periferních průdušinek a vyvolávají obávané astma. Plísně potřebují teplo, vlhko, proto vynikají zejména na podzim, kdy opadává listí a tlejí rostliny. Rizikovým prostředím jsou nevětrané chaty a chalupy, přízemní nebo podkrovní byty se špatnou izolací. Sporadicky byly popsány alergické reakce na „velké“ houby, žampiony. Z potravinářských zdrojů je nejnebezpečnější plíseň sýru niva. Na plíseň jako hlavního vyvolavatele alergií začneme pomýšlet při obtížích, které se zhoršují při vlhkém počasí nebo jsou vyprovokovány pobytem ve vlhkých a obtížně větratelných místnostech. Celosvětově nejzávažnější jsou houby Alternaria, Cladosporium, Fusarium a Botritis. Spóry mikrohub vykazují značnou variabilitu, která znesnadňuje diagnostiku alergenu a tím i imunoterapii.
Zvířata – Kočičí alergeny ze slin nebo kůže představují velké nebezpečí. Jsou velmi malé a lehké, navíc mají dlouhou životnost. Alergen kočky přetrvává v domácím prostředí až 6 měsíců po odstranění zvířete z bytu. Lépe je kočku do domácnosti alergika vůbec nepořizovat. Psí alergeny pocházejí ze slin, kožních šupin a moče. Kupodivu nepochází z chlupů. Není tak rozdíl mezi dlouhosrstýmia krátkosrstými psi. Alergeny drobných hlodavců, jako je křeček, morče, myši, krysa a potkan, jsou častou příčinou alergizace dětí. Alergenem je srst a moč.
Potraviny – Mezi rizikové potraviny patří především bílkovina kravského mléka a vaječný bílek. V rámci prevence se proto doporučuje rizikovým dětem výhradní kojení minimálně 6 měsíců. Doporučuje se, aby se těmto bílkovinám vyhýbala již těhotná žena v druhé polovině těhotenství. I v dalším průběhu života mají potravinové alergény význam. Mezi ostatní potraviny, které působí alergické projevy, patří ryby, vlašské ořechy, celer, ovoce, mouka, maso, kakao a řada dalších potravin nebo koření. U některých jedinců s potravinovou alergií stačí k vyvolání příznaků pouhá příprava jídla. Na vzniku potravinové alergie se podílí i konzervační látky (kyselina benzoová, chinin, bifenyly, nitrit sodný). Některé druhy zeleniny (křen, zelí, ředkvičky, kapusta), případně pochutiny (pikantní omáčky, některé hořčice), uvolňují po natrávení acylizothiocyanáty. Tyto alergizující substance se nacházejí v řadě jídel vyrábených průmyslově. Klinické projevy bývají často netypické. Projevují se například jen celkovou únavou nebo bolestmi hlavy. Nejčastějším příznakem je chronická kopřivka, někdy spojená s otoky. Astma bronchiale, rýma nebo alergický zánět spojivek bývají často způsobeny požitím potravin bohatých na tyramin nebo histamin (např. banány, sýry, ryby, červené víno). Alergie na některé ovoce či zeleninu se může projevit svěděním a otokem rtů a patra, někdy dochází k opakované tvorbě aftů. Šok bývá pozorován u některých jedinců po požití ryb nebo burských oříšků.
Kovy – Kovy vyvolávají často kontaktní ekzém. Jedná se o alergickou reakci IV. typu. Patři mezi silné a časté alergény. Nejdůležitější jsou sloučeniny chromu, niklu, rtuti, kobaltu a platiny.
Léky – Alergie na léky se může projevit v kterémkoli věku, ale častěji je pozorována u dospělých žen. Většinou se projeví na kůži (kopřivka, svědění, ekzém), ale mohou se projevit i klasické projevy, jako je rinokonjunktivitida, astma bronchiale i anafylaktický šok. U léků se mohou v praxi uplatnit všechny čtyři typy alergických reakcí. Časná alergická reakce, typ I, je pozorován na peniciliny, gentamycin, myorelaxancia, barbituráty, opiáty, chinin, inzulín, apod. IV. typ, oddálený, se manifestuje při kontaktu se sulfonamidy, streptomycinem nebo penicilinem. (Méně známý II. typ se projevuje úbytkem červených krvinek, destiček nebo bilých krvinek. Typ III se vyskytuje např. po aplikaci transfúze krve. Je často znám pod termínem „sérová nemoc“.)
