Doporučuji ale raději použít verzi první, ač obsáhlejší otázky, protože je přesněji mířená a poskytuje menší prostor na nepochopení, případně záměrné zavádění ze strany onkologa.
Dvojitě slepé klinické studie ( anglicky: Double blind placebo clinical studies) jsou svatým grálem v medicíně. Každý jeden lék, každá použitá substance, každá léčebná metoda, každá léčebná procedura, v podstatě všechno před tím než to začne používat v lékařské praxi, musí projít touto studií.
Pardon, téměř všechno, existuje jediná výjimka: chemoterapie.
Ano, přesně to čím se každý lékař vždy do ohluchnutí ohání, to co vždy slouží jako kladivo na všechno alternativní, tak to z nějakého podivného důvodu u chemoterapie neplatí. Faktem totiž je, že k žádné chemoterapii takováto dvojitě slepá studie neexistuje. Když vám onkolog tvrdí, že s chemoterapií se buď vyléčíte, nebo alespoň budete žít déle, tak vám vyloženě LŽE. Pro takovýto argument totiž nemá žádný vědecký důkaz.
Po položení výše uvedené otázky se dotázaný onkolog téměř určitě bude snažit přímé odpovědi nějak vyhnout. Pravděpodobně vám odpoví něco v tom duchu, že provedení takovéto studie by bylo neetické. Myslí tím neetické proto, protože ti chudáci pacienti, kteří by dostávali místo chemoterapie placebo, tak by byli ochuzeni o „léčbu“, což by následně mohlo ohrozit jejich zdraví a život.
Logický problém je tu ale v tom, že ještě před samotným potvrzením nebo vyvrácením hypotézy, že „chemoterapie léčí nebo prodlužuje život“, tak se předem tato hypotéza vydává za fakt. Za takový přístup a argumentaci by vyletěl každý student, hned od první zkoušky v prvním ročníku na vysoké škole. Z prapodivného důvodu u chemoterapie toto neplatí a nejenže se takové vědecké ignorantství a šarlatánství onkologům toleruje, ale dokonce se jim umožňuje ho uplatňovat v praxi naživo.
Následkem této praxe je potom zničený organizmus, zdevastovaný imunitní systém a ve většině případů dokonce i smrt pacienta.
Ale pojďme zpět k jádru problému. Takže tento posvátný zákon, toto zlaté pravidlo medicíny, které se uplatňuje u všech jiných chorob, je najednou neetické? Je možné, že by chemoterapie byla tak kontroverzní nebo dokonce neúčinná, ale tak výnosná pro stranu farmaceutického průmyslu, že by tento donutil lékaře k porušování vlastních zásad? Jak jinak chápat toto chování lékařů, ve které my obyčejní tupci vkládáme své poslední naděje ve víře, že se lékař bude chovat podle zásad Hippokratovy přísahy na kterou se odvolává jeho diplom zavěšený na zdi jeho ordinace?
Pokud tedy vám lékař na vaši výše položenou otázku odpoví námi naznačovaným způsobem nebo bude mlžit jiným způsobem je to přímý důkaz toho, že váš lékař je lhář a je potřeba zvážit, zda se svěřit do péče lháře. Ano takovýto lékař je LHÁŘ.
On je natolik vzdělaný, že nemůže nevědět.
