Abychom se dokázali vyznat ve spolupracovnících a s nimi jednat, musíme si také ostatních všímat a reagovat na jejich chování vhodným způsobem, který spoluvytváří naši osobnost.

Každý člověk je jiný. Ke každému je třeba volit jiný přístup. Všímáme si verbálních i neverbálních projevů lidí. Hodně nám napoví.

Nejvíce se dozvíme z pěti prvků

  1. Základní prvky tělesné (postava, rysy obličeje)
  2. Dynamické prvky tělesné (mimika, gesta, pohled očí)
  3. Dotváření zevnějšku (make-up, nehty, oblečení, vlasy, vousy)
  4. Kulisy (byt, zařízení, auto, koníčky)
  5. Spoluhráči (s kým žije, jaké má přátele, s kým se stýká)

Všechno máte ve svých rukou

  • Odhadujte stanoviska a přání lidí.
  • Počítejte s tím, že nálada lidí kolísá, proto kolísá i ochota vyhovět vašim požadavkům.
  • Promyslete si strategii a taktiku jednání.
  • Respektujte čas, prostor, soukromí a priority svých kolegů.
  • Respektujte i to, že všichni máte stejné šance.
  • Jednejte asertivně, nikoliv agresivně.
  • Vyhýbejte se kouření, pití alkoholu.
  • Dodržujte zásady společenského chování.
  • Nepomlouvejte a ani pomluvám nenaslouchejte.

Jak naruší pracovní klima jedinec s nevhodným chováním, už zažila každá zaměstnaná žena. Jednou chce zvýšit svoji důležitost, podruhé si léčí své komplexy nebo závidí. Jedné plat, druhé místo, třetí milence.

Někdy si spolupracovníci pouze z nedostatku jiné aktivity vyhlédnou "oběť", která se něčím liší a nedovede se bránit. Bere všechno osobně a tím se staví do slabší pozice jak útočník. A jak vyjít s takovými lidmi? Nejlépe je řídit se výrokem Eleonory Rooseveltové: "Nikdo mne nemůže urazit, pokud sama nebudu chtít!" Na takové útoky musíme být připraveni a musíme mít odhodlání jim čelit. Dáme dotyčné osobě najevo, že si nepřejeme, aby nás napadala nebo obviňovala. Pokud to jde, snažíme se ji ignorovat. Pro případný spor si připravíme argumenty. Každopádně se chováme klidně.

Léčba šokem

Ve výjimečných, ale opravdu výjimečných případech je možné použít přísloví "Na hrubý pytel, hrubá záplata". Pro tuto situaci však musí být cit. Jako v následujícím případě. Již ve zralém věku, blíže k důchodu jak na diskotéku, byl jmenován vedoucím účtárny dlouholetý účetní firmy. Stouplo mu to do hlavy tak, že se velice změnil. Bývalé kolegyně, nyní podřízené s ním nemohly vyjít. Choval se povýšeně, zbytečně je peskoval, byl neuznalý, neústupný. Otevřeně říkal: "Co může pán, nemůže kmán." Když zase jednou hrubě urazil jednu pracovnici, která jeho aroganci dosud mlčky snášela, došla jí trpělivost a bývalého kolegu, dnes šéfa, poslala někam dosti rázným způsobem. Nastalo chvíli ticho a pak se všichni včetně šéfa ponořili do práce. Druhý dne přišel do zaměstnání šéf jak vyměněný. A pak to už jakž takž klapalo. Léčba šokem v tomto případě pomohla.

Avšak nejde tak léčit všechny šéfy. Každopádně se nestávejte obětí. Nevyvoláte tak soucit, ale další agresi. Je vhodné různé nepříjemnosti v zaměstnání od sebe odsouvat, nebrat je na vědomí. Pokud se jich nemůžeme zbavit, pak se zachovejme spolu s příslovím: "Nemohu-li se zbavit revmatismu, musím si ho zamilovat." Někdy však nepomůže žádná metoda. Pak se musíme ohlédnout po jiném místě. Protože naše zdraví, radost a vyrovnanost nám zato stojí.