Vasilčuk

R  

radiestezie – léčitelská metoda používající zásady proutkaření k diagnostickým a léčebným účelům; někdy je nazývána proutkařství nebo rhabdomantie; prostředek poznání podle pohybu virgule nebo kyvadla; radiestezie se dělí na mentální a fyzickou

receptivní – schopný vnímat vnější podněty; pasivně přijímající informace, vjemy

regenerace – obnovení, uvedení do původního, zcela plnohodnotného stavu; nahrazení ztracené nebo poškozené tkáně zcela novou rovnocennou tkání

regrese – psychotronika – vzpomínky na události minulých existencí

rehabilitace – obnovení původního stavu, pohyblivosti, výkonnosti, soběstačnosti; do určité míry je vždy součástí jakékoliv léčby, jejímž cílem je uzdravení pacienta; souhrn činností zaměřených na zlepšení kvality života člověka

rekondice – obnovení tělesné a duševní kondice

rekonvalescence – zotavení se z nemoci; období po překonání nemoci, kdy se obnovují původní síly

relaxace – návrat systému do rovnovážného stavu po ukončení působení vnějšího činitele, jehož vlivem se rovnovážný stav porušil; svalové uvolnění, zrušení svalového stahu, napětí, popř. spasmu; svalové relaxace lze dosáhnout i reflexní cestou; z psychologického hlediska je relaxace uvolnění svalového a duševního napětí; stav totálního svalového uvolnění, psychofyziologického odpočinku, svalové dekoncentrace a mentálního klidu

resorpce – vstřebávání; fyziologie – resorpce látek v organismu, vstřebávání látek v organismu; proces, který zajišťuje:

– přísun látek do těla (zejména živin, vitamínů a minerálů z potravy); probíhá v tenkém střevě (pasivně i aktivním transportem)

– uchování potřebných látek v těle, tzv. resorpce zpětná (resorpce glukózy, aminokyselin, sodných iontů a vody z ultrafiltrátu krve); probíhá v ledvinách (pasivním i aktivním transportem)

retrokognicie – paranormální znalost dějů, které se udály v minulosti, způsobem kontaktu s předměty nebo prostředím

retrokognicie AV – schopnost přemisťovat astrální (žluté) jemnohmotné tělo do minulosti a s jeho pomocí zrcadlit minulost ve skutečném (přítomném) čase; informačně-energetická změna vlastností času s jeho přiblížením do času současného a možností zrcadlit jevy a děje minulého času; schopnost dekódovat informaci minulého, která je fixována v informačně-energetických polích Země, s jejím následným odrazem v kůře hemisfér velkého mozku

rezonance – z francouzkého résonance a z latinského resono – ozvěna; rychlý vzrůst amplitudy stanovený vynuceným vlněním při přiblížení frekvence vnějšího harmonického vlivu k frekvenci jednoho z vlastních vlnění systému; jev rychlého růstu amplitudy vlnění, ve vlnících systémech, což nastává při odpovídající frekvenci vnějšího vlivu na daný systém; schopnost předmětů, prostorů zvětšovat sílu a délku zvuku; ozvěna, čin, jako odpověď na něco

rezonanční vyzařování – elektromagnetické vyzařování vyzařujícím systémem spojených atomů, částic, frekvence kterých je identická s frekvencí vzrušujícího světla

rhabdomantie – viz radiestezie

rozvoj osobnosti – mnohaúrovňový vývoj člověka znázorňující jeho individuální zvláštnosti, vlastnosti, schopnosti a funkční možnosti, které ho odlišují od jiných jedinců společnosti; vykrystalizovat individualitu člověka ve všech jeho aspektech je možné pouze za podmínky všestranného a harmonického vývoje fyzického těla a jemnohmotných těl, která společně vytvářejí základ nejenom pro fyzický, funkční, sociálně-biologický, psychický, intelektuální, mentální, emociální, morální, etický, estetický, PSI-fenomenální, duchovní, duševní a božský evoluční vývoj, ale i pro cílenasměrovanou výchovu, výuku, zdokonalení a jejich projev v životě

rychlostní schopnost člověka – komplex funkčních vlastností zabezpečujících výkon pohybových dějů v minimálním čase

 

S

sabat – rituální sněm čarodějnic a čarodějů

seance AV – informačně-energetická a duchovní aplikace na člověka; charakter seance může být: relaxační, regenerační, rehabilitační, rekondiční, uzdravující a vývojový; vývojové seance jsou nejvíce integrální a zahrnují relaxaci, regeneraci, rehabilitaci, rekondici a uzdravení; vývojovými informačně-energetickými a duchovními seancemi se intenzifikuje progresivní evoluční vývoj člověka, harmonizuje se jeho hmotný, duševní, duchovní a božský život; uzdravení nemocných lidí probíhá bez speciálních metod léčby; v případě neléčitelných nemocí (při jejich léčbě moderními metodami klasické medicíny) nastává ve většině případů úplné uzdravení; u zdravých lidí nevznikají nemoci

sebekontrola – systém pozorování vlastního zdraví, funkčního stavu a přenositelnosti sociálních zátěží

sebekontrola informačně-energetická AV – systém pozorování vlastních jemnohmotných těl, jejich strukturálně-funkčních stavů na sub-, ultra-, mikro- a makro-anatomicko-morfofunkčních úrovních v podmínkách stále se měnících informačně-energetických polí vnějšího prostředí; informačně-energetická sebekontrola se musí uskutečňovat v posloupnosti jednotlivých pásem elektromagnetického spektra metodou koncentrace, s následnou vizualizací odpovídajícího jemnohmotného těla a jeho struktur

sen – stavba obrazů, které si člověk přeje do budoucna, ale ještě neuskutečněných a občas v bližší budoucnosti neuskutečnitelných; spontánní imaginace tvořící sled obrazů, událostí, symbolů a pocitů, které nelze plně reprodukovat v bdělém stavu; sen je veškerý mentální život zbavený úsilí soustředit se; život v bdělém stavu je pracovní, i když si člověk myslí, že nic nedělá, protože v každém okamžiku musí provádět analýzu a něco vyloučit; vyvíjené úsilí odmítá snové „já“ jednoduše a prostě vydat (Henri Bergson); Freud a jeho pokračovatelé spatřovali ve snu uskutečnění nejtajnějších a nejskrytějších tužeb bdícího vědomí, tedy jakýsi pojistný ventil, který umožňuje snášet potlačované touhy nejčastěji erotického ladění; okultisté se domnívají, že ve snu se duše zbavená tělesných pout může dostat na onen svět, od některého odhmotněného převzít výstrahu nebo jinak načerpat obrazy budoucnosti

senzibilita – přístupnost smyslovému vnímání, schopnost organismu reagovat na vnitřní i vnější podněty; spolu s pohybovou reaktivitou je aspektem temperamentu

senzibilizace – zvýšení citlivosti smyslových orgánů v souvislosti se zvýšením vzrušivosti kůry hlavního mozku vlivem současné aktivity jiných smyslových orgánů; probuzení, podnícení citlivosti; vznik přecitlivělosti, která vede k urychlení reakcí na různé podněty; v lékařství imunitní reakce vyvolaná opakovaným setkáním organismu s určitým antigenem; je dána vrozenou dispozicí ke zvýšené reaktivitě při opakovaném styku s příslušnou látkou

senzitivita – citlivost, schopnost organismu reagovat na různé podněty; v lékařství fyziologie schopnosti vnímání nervových podnětů; poruchy senzitivity nastávají při poškození nervových drah; citlivost organismu na některé podané léky; v psychologii zvýšená vnímavost, citlivost ve smyslu kultivovanosti citových projevů člověka; chápání nevyjádřených pocitů nebo idejí druhých lidí

senzitivní – citlivý, vnímavý; ve fyziologii schopný vnímat podněty

schéma – zjednodušené zobrazení systému v jeho celkových rysech, stavby čehokoliv nebo vzájemného rozmístění, spojení částí čehokoliv; výklad, opis zobrazení čehokoliv všeobecně, hlavních rysů bez detailů a podrobností; grafické znázornění struktury a vztahů určitého jevu nebo procesu

schopnost – psychofyziologická vlastnost člověka na které závisí dynamika nabývání znalostí, dovedností i návyků a úspěšnost konání určité činnosti; soubor předpokladů nutných k úspěšnému vykonávání určité činnosti

síla – schopnost člověka překonávat nebo vyvolat odpor svalovým napětím; rozlišuje se maximální síla, výbušná síla a silová vytrvalost

síla vůle – takto se nazývá určitý druh myšlenky, která překračuje obvyklý chod věcí a umožňuje uskutečnit věci, o nichž si člověk myslí, že jich není schopen

sinestezie – vznik pro jeden smyslový orgán charakteristických pocitů vlivem podráždění jiného smyslového orgánu (např. zrakově-sluchová sinestezie)

směrování osobnosti – rysy nebo vlastnosti, které svým souhrnem určují motivy a zvláštnosti chování a činnosti člověka v podmínkách konkrétního sociálního prostředí

soliton – osamocená vlna, která neztrácí energii a tvar, pamatuje si podmínky svého podráždění; dva nebo více solitonů se mohou vzájemně pronikat, jsou vyživovány vnější energií a mohou simulovat roli myšlenek

spektrum – v širším smyslu celá škála elektromagnetického záření; spektrum optické, vznikající rozkladem slunečního světla, obsahuje vlnové délky infračerveného světla (asi 100 – 780 nm), viditelné světlo (asi 780 – 350 nm) a ultrafialové světlo (asi 350 – 14 nm)

spiritismus – nauka, podle níž může duše člověka komunikovat po smrti s živými lidmi na jejich přání prostřednictvím živých médií; zlidovělá forma starobylé nekromancie; též praxe domnělého přivolávání duší zemřelých a získávání pokynů a informací od nich; umožňuje navázat kontakt s duchem zemřelého, neboli odhmotnělého, který se projevuje s určitou logikou a to buď spontánně nebo prostřednictvím zvláštních praktik; víra v duchy, duše zemřelých a možnost komunikovat s nimi; označení jevu, kdy mohou živí komunikovat s mrtvými neboli odhmotnělými

spiritualismus – radikální filozofický idealismus; svět je chápán jako výtvor ducha (Boha), nebo jako pouhá subjektivní představa

spirituálno – duchovní oblast, duchovno

stigmatizace – fenomén, při kterém se spontánně vytvoří zranění fyzického těla člověka, odpovídající zraněním na těle Ježíše Krista

strašení – jev, kdy se na nějakém místě dějí nepříjemné věci, které si člověk pomocí současných znalostí nedokáže vysvětlit

struktura – filozofie – základní pojem strukturalismu; souhrn vztahů mezi prvky nějaké množiny, způsob organizace nějakého systému, který je schopen seberegulace a transformace; vzájemné rozmístění a vzájemné spojení skladebných částí celku; důraz je kladen na vzájemnou vztažnost všech prvků struktury, na jejich fungování v rámci struktury, která není vysvětlitelná pouze výčtem svých částí (viz též holismus)

strukturně-funkční (strukturálně-funkční) – to, co odráží strukturu a funkční vlastnosti

strukturní (strukturální) – to, co má pevnou strukturu

strukturnost (strukturálnost) – přítomnost pevné struktury

stvoření – má všeobecný význam tvoření, vyrábění, vytváření něčeho z ničeho a patří tak do oblasti předvědeckého myšlení a vysvětlování; použit v rovině procesů duchovního a uměleckého tvoření, je tento pojem téměř vždy spojen s měšťáckým kultem génia; na úrovni světového názoru má stvoření náboženský význam stvoření světa Bohem z ničeho nebo věčného vytváření světa Bohem.

substance – soubor informací, mikročástic, iontů, elektronů, pozitronů, energií, luminiscentního světla, plynu a chemických mikročástic anorganického původu; substance může být strukturovaná a podobná fluidu; strukturovaná je součástí anorganické hmoty, je umístěna uvnitř ní a v jejím okolí; fluidopodobná substance je vyzařována z anorganické hmoty; nese v sobě stoprocentní informaci o jejím charakteru

sugesce – podmanivé působení, ovlivňování myšlení, představ; neúmyslné podléhání někomu nebo vlastní představě; podněcování; působení na tělo i ducha zároveň; podstatu tvoří obecná vlastnost živých bytostí, tzv. afektivní rezonance

sugestoterapie – verbální metoda uvádění pouze kladné informace s její následnou realizací; léčba logoneurózy, nočního pomočování, alkoholické a narkotické závislosti a jiných funkčních onemocnění (Akademik A. Ignatenko, DrSc., Rusko)

superego, nad Já – psychoanalytický termín pro etickou složku osobnosti; zvnitřnělý systém etických norem, ta část ega, v níž se uskutečňuje sebepozorování, sebekritika a jiné reflektivní aktivity v souvislosti se zvnitřněním „rodičovského (vnějšího) dohledu“; od svědomí, jež zahrnuje více či méně vědomé hodnoty, se superego liší tím, že je zčásti nevědomé a že obsahuje imperativy, kterým se jedinec nepodřizuje vědomě; (oba pojmy patří do různých referenčních rámců)

supervědomí AV – soubor informací, které jsou koncentrovány v informačně-energetickém poli Stvořitele; supervědomí je vědomí Otce Stvořitele

sušumna AV – struktura jemnohmotného těla; je součástí informačně-energetického kanálového systému jemnohmotných těl; je největším informačně-energetickým kanálem; transportuje, akumuluje a rozděluje informace, mikročástice, energie, informačně-energetické substance a bioplazmy všech frekvenčně-amplitudně-vlnových rozsahů; všechny informace, mikročástice, energie, informačně-energetické substance a bioplazmy, které jsou absorbovány všemi základními a životně důležitými čakrami z informačně-energetických polí Země, vesmíru, Panny Marie, Ježíše Krista, Ducha Svatého a Boha se koncentrují v sušumně a z ní směřují do morfofunkčních struktur všech těl člověka; sušumna, merudanda, ida, pinhala a základní čakry tvoří integrální čakro-sušumno-merudando-ido-pinhalo-kanálovou strukturu; topografie sušumny je známá, nejvíce rozličných názorů se vztahuje k místu jejího začátku a konce; dosud je neznámá anatomie sušumny

svědomí – filozofie – zvláštní fenomén lidského vědomí, který člověk zakouší jako „vnitřní hlas“, zejména ve chvílích prázdnoty, a který jako by hodnotil jeho jednání; měřítko morality lidského jednání; projevuje se ve vztahu mezi vědomým konáním a morálními pravidly dané kultury a společnosti; psychologie – a) osobní systém morálních hodnot; b) postoje a prožitky spojené s morálním hodnocením vlastních činů, motivů a citů; ta část sebe sama, kterou člověk prožívá jako hlas morálních hodnot; viz též superego

světlo – pramenící energie, která je vyzařována libovolným tělem, je přijímáno zrakem a umožňuje vidění okolí; v užším smyslu elektromagnetické vlny v intervalu frekvencí přijímaných lidským okem (4,0×1014 – 7,5×1014 Hz) délka vlny od 400 nm (fialové světlo) do 740 nm (červené světlo); v širším smyslu také optické vyzařování; viditelná část elektromagnetického spektra; jeho rychlost ve vakuu je přibližně 300 000 km/s; délka vlny určuje jeho barvu; Ježíš řekl: „Já jsem Světlo světa, kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít Světlo života“. (Bible, Jan 8, 12 b)

světonázor – představuje lidské chápání všeobecných základů a zákonitostí přírody a společenského života, spojené s uvědomováním si vlastních povinností ke společnosti

symbol – předmět, obraz, tvar či obrazové vyjádření, které vyvolává svým ztvárněním, přítomností, významem a podstatou přesnou myšlenku, těžko vyjádřitelnou slovními výrazy

synestézie – současné působení několika smyslových dojmů; souznění smyslů; též vyvolání vjemu jednoho smyslu podmětem z jiné smyslové oblasti; proces, při němž podráždění jednoho smyslového orgánu vyvolá odezvu v jiném smyslovém orgánu; příkladem synestézie je barevné slyšení

synchron – z řeckého synchronismus – současnost; přesné splynutí dvou nebo více dějů nebo procesů

synchronizace – dosáhnutí dvou nebo více procesů do takového jejich plynutí, kdy se uskutečňují a nemění se v čase jejich stejné nebo odpovídající elementy; současné dosažení synchronizace dvou nebo více periodicky se měnících dějů nebo procesů

syntéza – z řeckého synthesis – spojení; spojení (myšlenkové nebo skutečné) různých elementů (součástí), objektů do jediného celku (systému); syntéza je neoddělitelně spojena a analýzou (rozdělení objektu na části – elementy); metoda vědeckého výzkumu předmětů, jevů reality v celku, jednotě, ve vzájemném svazku jejich částí; jednota, celistvost pevných spojení, mezi sebou svázaných dějů, předmětů reality; proces myšlenkového spojení složitého předmětu nebo jevu ze všech jeho součástí, které byly poznány v procesu analýzy; myšlenkový sled postupující od nejjednodušších pojmů nebo faktů ke složitějším, navazování a nacházení souvislostí

systém – množina prvků a vazeb vyznačující se cílovým chováním; uspořádání prvků do vztahů, které z daného souboru prvků vytvářejí relativní celek; skupina orgánů, které spolu souvisejí určitou funkcí; v anatomickém a fyziologickém smyslu skupina orgánů, které spolu souvisejí určitou funkcí; sdružení orgánů stejného původu mající společné rysy, stavbu, anatomické i topografické spojení a také vykonávají stejnou funkci; v organismu se rozlišují tyto systémy orgánů: opory a pohybu, dýchání, trávení, srdečně-cévní, vylučování, pohlavní, endokrinní, nervový, senzorický

šaman – obvyklý název kouzelníků ze severní Asie i mnoha dalších míst; provozované praktiky – šamanství – mají přinést úlevu při životních nesnázích a hlavně v nemoci

REKLAMA:
loading...

Komentáře