A největší fór je možná v tom, že – protože na nejvyšší úrovni jsme JEDNO – jsme si ty vetřelce i s jejich ovládacím matrixem na sebe sami ušili. A protože jsme byli hooodně inteligentní, vymysleli jsme si na sebe dokonalé pastičky a teď se snažíme doběhnout sami sebe a rozplést ty uzly a rozpustit matrix.
Jako Bůh jsme dali svobodnou vůli všem svým fragmentům, a zadali jim různé programy k vytváření různorodosti. Proto nejednáme jako jeden muž a necítíme stejně jako jedna žena
Procházíme v průběhu miliónů inkarnací všemi možnými (i nemožnými) situacemi a stavy, různými stupni probuzení.
A všechny tyto rozložené časy inkarnací (abychom to stačili a byli schopni vnímat lidským vědomím) probíhají v jednom přítomném okamžiku (v "tady a teď").
No a včil: co s tím?
Foto: Galaxie M51
Credit: NASA, ESA, S. Beckwith (STScI), and The Hubble Heritage Team STScI/AURA)
