Na druhé straně ovšem vrcholový sport míru rizikových faktorů spíše zvyšuje. V této práci zmiňujeme praktické zkušenosti s využíváním jógy v rámci komplexního léčebného programu pro závislé na alkoholu, jiných látkách a patologické hráče. K výhodám jógy patří integrace tělesného cvičení a relaxace.
Jóga v prevenci a léčbě návykových nemocí
Využívání tělesných aktivity při léčbě návykových nemocí má v českých zemích díky aktivnímu atletovi doc. Skálovi dlouho tradici. Někteří z jeho bývalých pacientu si běh oblíbili natolik, že se mu soustavně věnovali i po skončení léčby. Důvodů, proč jsem se vydal jinou cestou než doc. Skála a zvolil jógu, je více.
- Pro pacienty je vhodnější jóga, která je nesoutěživá a jejíž cviky nebo varianty cviků lze volit s ohledem na specifické možnosti jednotlivých pacientů (Nešpor, 2001). Tak v současnosti se našeho společného cvičení jógy na oddělení pro akutní závislé pacienty účastní muž středního věku s paraplegií dolních končetin. Nejprve cvičil pouze na vozíku, pak se osmělil a přesunul na podložku, kde je schopen s obměnami použít většinu cviků, které praktikují ostatní.
- Nesoutěživost jógy je užitečná i jako prevence úrazů. K úrazům mají závislí značný sklon, proto také doc. Skála svého času pacientům v ústavní léčbě zakazoval fotbal. Nesoutěživý charakter cvičení a soustředění spíše na uvědomování si vlastního těla a tělesných pocitů než okolí navíc chrání otřesené sebevědomí mnoha závislých pacientů.
Relaxace
Důležitou součástí jógových cvičení je relaxace (úplná relaxace vkládaná mezi obtížnější cviky a obvykle také na závěr sestavy i částečná relaxace (tj. relaxace části těla, kterou nejsou potřebné k provedení příslušného cviku). Po praktikovaní jógové relaxační techniky byly potvrzeny zlepšení duševního stavu pacientů léčených na oddělení závislostí (Nešpor a Frouzová, 1985). Relaxace kromě zmíněného příznivého efektu u úzkostí a depresí se používá i v léčbě bolesti různého původu, při poruchách spánku a v řadě dalších indikacích, kde může nahrazovat návykové léky.
Nejen relaxace, ale i další vhodně volená jógová cvičení mírní úzkosti a deprese. To potvrzuje u depresivních pacientů kontrolovaná studie Wooleryho a spol. (2004). Právě příznaky deprese jsou u závislých pacientů na počátku léčby velmi časté. Gupta a Narain (1992) porovnávali tělesné cvičení a jógu při léčbě pacientů s dystymií . Obě intervence byly účinné, jóga více, patrně s ohledem na v józe integrovaný prvek relaxace.
Pro závislé na alkoholu, cigaretách, drogách…
Existuje řada prací popisujících nižší spotřebu alkoholu, tabáku i drog u lidí, kteří se začali soustavně věnovat meditačním cvičením .Bohužel se jedná o studie nekontrolované, takže tato cvičení budou ochotni praktikovat spíše ti, kdo jsou připraveni k pozitivní změně.
Výzkum Prim. MUDr. Karla Nešpora, CSc
