Dobrá psychika a klid na duši jsou základním předpokladem fyzického zdraví. I když žijeme v době, kdy se stále klade velký důraz na „technickou“ údržbu těla, čím dál více lidí si konečně začíná uvědomovat, že samotná tělesná péče ke zdraví nestačí a že faktor, jenž nejvíce a nejpříměji ovlivňuje naše tělo, je naše psychika a emoce. A naše tělo je skvělý barometr, který nám nepřetržitě a neúprosně sděluje, v jakém stavu jsme. Naučit se rozumět svému tělu, naslouchat mu a respektovat jeho poselství je jeden z nejdůležitějších úkolů každého člověka a také stěžejní předpoklad ke spokojenosti.
Základem je znovu mysl. Myšlenky, které si v hlavě vytváříme, vyvolávají emoce a ty ovlivňují postupně všechny tělesné procesy. Pokud je tedy v našem těle jakýkoliv problém, můžeme si být stoprocentně jistí, že původní příčina se skrývá na duševní úrovni, i když najít tuto spojitost není zdaleka snadné, neboť to vyžaduje jistou dávku introspekce řízenou rozumem i intuicí. A právě meditace je opět skvělý nástroj k tomu, abychom se naučili se svým tělem lépe komunikovat a naslouchat mu. Náš organismus nám totiž nesděluje jen to, že nám svědčí nebo nesvědčí nějaké jídlo, že je nám horko nebo že máme žízeň. Tento neuvěřitelně komplexní a propracovaný systém je úzce spjatý s naší nejniternější podstatou a často nás informuje skrze zdravotní potíže o tom, jestli žijeme ve fungujícím vztahu, jestli nás naplňuje naše práce nebo třeba jaký vztah máme k penězům.
Tak například lidé, kteří na určité úrovni sami sebe nepřijímají, mohou mít sklony k autoimunitním onemocněním. Dítě pod těžkým tlakem dominantního rodiče často trpí astmatem. Nebo lidé, kteří se příliš bojí nedostatku a v důsledku toho mají strach vydávat, zpravidla tíhnou k zácpám. A takových malých či velkých analogií jsou celé statisíce. Ani zde však neplatí jeden metr, každý jsme jedinečný a výjimečný a podle naší povahy a způsobu, jakým reagujeme na okolnosti, se může tentýž duševní blok projevit u dvou lidí různými zdravotními komplikacemi. A právě kvůli tomu je třeba respektovat svou jedinečnost a naučit se rozumět svému tělu, které nás nemocí netrestá, jak by se mohlo zdát, ale všemi prostředky se nás snaží upozornit na něco důležitého, čemu z nějakého důvodu nevěnujeme nebo nechceme věnovat pozornost. Častokrát je tak nemoc jediný způsob, jak nás donutit se zastavit a učinit potřebné změny, které mohou být i velmi radikální. Jindy nám zase špatné zdraví slouží jako neprůstřelné alibi k tomu, že něco nemůžeme nebo naopak musíme dělat. Tělo je totiž nedílnou součástí přírody a stejně jako ona vždy usiluje o to, aby udržovalo dynamickou rovnováhu, a tak musí být každý extrém vyvážen extrémem na opačné straně.
Psychosomatika je téma, které se naštěstí stále více dostává do povědomí lidí. Staré národy a kultury o ni věděly mnohem více než my a považovaly ji za samozřejmost. Jejich znalosti se dnes znovu objevují v popředí zájmu veřejnosti a pomalu ale jistě prosakují i do vědy a medicíny. My ale nemusíme dlouhé roky studovat bezpočet spletitých souvislostí mezi psychikou a tělem, abychom dokázali pomoct sami sobě a udržet si zdraví po celý život. Člověk má v sobě všechno k tomu, aby dokázal sám sobě být tím nejlepším poradcem a pomocníkem, ale aby se mu to podařilo, musí opět nahlédnout dovnitř sebe sama a naučit se mluvit se svojí duší.
V první řadě musíme přestat ignorovat varovné signály těla. Když cítíme bolest a vyřešíme ji pouze tím, že si vezmeme prášek, je to, jako bychom se rozhodli zakrýt palubní desku v autě, abychom neviděli blikající kontrolky a jeli v klidu dál. Pak ale nemůžeme být překvapeni, když nám na křižovatce vypoví službu. I úrazy a nehody v sobě nesou důležitou informaci. Nikdy nejsou náhodné a vždy můžeme dohledat, jaké události jim přecházely, a tím objevit jejich skutečnou příčinu.
Pokud chceš být zdravý, vždy a za všech okolností v sobě zkus udržet vnitřní rovnováhu. Upřímnost sám k sobě, vědomé prožívání a autentičnost jsou nejlepší předpoklady ke zdravému životu. Pravidelná meditace a mentální hygiena jsou nejsnazší způsob, jak toho dosáhnout. Zpočátku je možná dobré o tom důvěrně mluvit s někým nestranným, např. psychoterapeutem. Ten tě totiž přiměje podívat se hlavně na ty věci, kterých se nejvíc bojíš dotknout. A to jsou většinou ty nejpodstatnější.
Při jakékoliv nemoci se během meditace ptej sám sebe „Proč se mi tohle děje? Co se mi snaží mé tělo říct?“ a pak sleduj své myšlenky a pocity, které budou přicházet.
Buď trpělivý, nespěchej a počítej s tím, že někdy je třeba meditaci několikrát zopakovat, než se začnou objevovat odpovědi na tvoje otázky. Samozřejmě je rozumné, je-li to třeba, navštívit lékaře a dostat nutnou péči. Ale ať ten už udělá cokoliv, je moudré i přesto hledat a najít příčinu v sobě. Někdy může velké zdravotní problémy vyvolávat zdánlivá maličkost, kterou jsme mávnutím ruky přešli jako nepodstatnou, ale která nás na hlubší úrovni trápí. A tak se stane, že např. žaludek, který nás celé měsíce trýznil a nedal nám spát, se po vyřešení táhnoucího se konfliktu s nadřízeným, kolegou, partnerem nebo rodičem rozplyne jak pára nad hrncem a naše tělo opět funguje, jak má. A takových případů by šlo uvést nepřeberné množství.
Jsou to většinou právě ty nepříjemné emoce, kterým nevěnujeme dostatečnou pozornost nebo je vůbec neřešíme, které dlouhodobě vyvolávají fyziologické změny v organismu, a nakonec vyústí v nějakou zdravotní poruchu. Už je dávno známo, že lidské myšlenky, slova či pocity mění např. strukturu vody. Když si tedy představíme, že naše tělo se skládá z 60% z vody, je evidentní, jak velký dopad na naše zdraví má způsob, jakým přemýšlíme, mluvíme a pociťujeme.
Někde hluboko v sobě vždy víme, co je pro nás dobré. Pokud se tím řídíme, můžeme být zdraví v jakémkoliv věku.
Zdroj: www.janmendel.com
