Vzácně je údajně zavlékán i do Čech (ostravské haldy, nádraží), což ale není příliš věrohodné.

Jako léčivou rostlinu znali kotvičník pozemní již starověcí léčitelé v Číně, Indii a Mezopotámii. Odvar z různých částí rostliny se tradičně používal ke zlepšení činnosti jater a posílení usínajícího zájmu o sexuální život. Může (podobně jako pohanka a třezalky) způsobit fotosensitivaci.

Kotvičník pozemní jako léčivá rostlina je jedním z učebnicových příkladů toho, jak se vyvíjel přístup zdravotních odborníků k využívání přírodnin v terapii v průběhu věků a napříč kulturami. Středověkým evropským léčitelům říkal kotvičník pozemní jen velmi málo, novověká herbální medicína jej prakticky neznala vůbec. Nepochybně v tom sehrála svou úlohu i technická a ekonomická obtížnost dovozů rostliny do Evropy.

Teprve od 70. let minulého století, v závislosti na nových poznatcích v neuroendokrinologii a biochemii, se zájem širší obce badatelů začal pozvolna obracet znovu k přírodním léčivým zdrojům z rostlinné říše. Hlubší pochopení biotransformačních procesů umožnilo diferencovanější přístup ke studiu a využívání léčebného potenciálu rostlinných biochemikálií. V průběhu doby vědci zjistili, že principy, jimiž se řídí život jednodušších živých organismů včetně rostlin, se v ničem podstatném neliší od principů, jimiž se řídí život nejsložitějších živých tvorů, člověka nevyjímaje.

I rostliny mají svou vlastní "neuroendokrinní" soustavu, v níž spočívá klíč programující délku života jejich druhu i každého jedince a která jim umožňuje vnímat okolní prostředí a reagovat na jeho změny učením se i vyjádřením "pocitů". Stejně jako u člověka, i u rostlin probíhají anabolické a katabolické procesy a působí homeostatický režim vyváženosti bio-logických dějů, zahrnující jak "krevní oběh" a jeho tlak, tak i acidobazickou rovnováhu a ostatní vitální funkce.

Stejně jako u člověka, i u rostlin vysoká hladina jejich "anabolických steroidů" znamená mládí a zdraví rostliny a nízká stáří a zánik. Právě v 70. letech začalo dozrávat poznání o tom, které biochemikálie plní v rostlinách funkci anabolických steroidů tak, jak ji známe u savců a u člověka. Následně se začalo cestou experimentů potvrzovat, že tyto rostlinné biochemikálie dokáží stimulovat a harmonizovat anabolické procesy v lidském organismu ze zdravotního hlediska bezpečněji než suplementárně podané analogické neurohormony získané z tkání savců. (Publikování některých nových poznatků tohoto druhu zvýšilo zájem o programové vegetariánství.)

"Anabolické steroidy" rostlin dostaly souhrnné pojmenování fytosteroly (na rozdíl od živočišných zoosterolů) a staly se nadále předmětem zvláštního studia jako velmi specifická skupina biolátek významných pro humánní výživu i terapii degenerativních chronických onemocnění. Na rozdíl od aplikací herbální medicíny z doby našich předků, které dodnes v různých formách přežívají, vstoupily do nových procesů využití fytosterolů přísné farmakologické normy, což bylo umožněno jak neustálým vývojem nových technologií extrakce, separace a purifikace látek, tak i technologicky vyspělých automatických elektronických analyzátorů biochemikálií.

Doposud dosažené výsledky studia fytosterolů a jejich vlivu na humánní biochemické procesy jsou velmi slibné, povzbuzující a v lecčems i převratné, nicméně je stále nutné je považovat za pouhý počátek nové éry terapeutického využití rostlinných biolátek. Uvědomme si, že z více než 480 000 druhů popsaných rostlin, z nichž každá užívá své vlastní specifické fytosteroly, respektive své vlastní kombinace různých fytosterolů jako anabolických činitelů, zná dnešní věda jen něco přes dvacet druhů a poddruhů fytosterolů s jejich konkrétními dílčími účinky na lidský metabolismus. Prostor i čas, které jsou nutné k dosažení maxima poznání v tomto ohledu, nám musí na jedné straně připadat nekonečné, ale na druhé straně v nás mohou posilovat víru k perspektivám budoucnosti.

Je zcela zákonité, že jen u málo druhů rostlin můžeme očekávat "hotovou" směs fytosterolů, která by byla dostatečně kompatibilní s výživovými a terapeutickými požadavky lidského organismu. Zatím se zdá, že "hotová" směs fytosterolů, kterou najdeme v plodech a kořenech kotvičníku pozemního, patří k nejefektivnějším kombinacím, které věda v jediné rostlině objevila. Sušina plodů a kořene rostliny obsahuje více než 45% směsi furostanolu, furostenedionu a protodioscinu, tedy fytosterolů, které jsou v rostlinné říši víceméně univerzálními "anaboliky". Jiné rostliny s vysokým obsahem různých fytosterolů, které již jsou moderní vědou intenzivně vytěžovány k terapeutickým účelům, jako např. různé druhy dioscoreí, lilkovitých rostlin, kala-baru nebo sóji, obsahují vedle již zmíněných fytosterolů i další, které na lidský organismus vykazují silnější okrajové stimulační a anabolické účinky. Patří k nim především sapogeniny, diosgeniny a stigmasterol. Navíc lilkovité rostliny obsahují celou řadu pro člověka toxických alkaloidů, jejichž chemická separace od potřebných fytosterolů není snadno proveditelná.

K objevení terapeutických náležitostí fytosterolů uložených v kotvičníku pozemním došlo poněkud neočekávaně v komunistickém Bulharsku. Západní odborná veřejnost se s výsledky bulharských výzkumů mohla prakticky seznámit až po roce 1989 a musela jim přiznat statut zcela průkopnické vědecké práce. S vlastním výzkumem začala Bulharská vojenská lékařská akademie v roce 1974 za pozdější spolupráce farmakologické sekce Bulharské akademie věd. Ve druhé polovině 80. let byl koncentrovaný výtažek fytosterolů z kotvičníku pozemního patentován pod názvem Tribestan jako léčivo s indikací léčby premenstruálního a postmenopauzálního syndromu u žen a andropauzálního syndromu u mužů.

Testy s Tribestanem byly prováděny nepřetržitě více než 12 let u mnoha set osob, převážně žen. Dost unikátní náležitostí účinků Tribestanu je, že jeho suplementární (perorální) podávání zvyšuje citlivost hypothalamu k využití a regulaci mužských i ženských sexuálních steroidů jako androgenů a estrogenů, zatímco u hodnot jiných steroidů a hormonů (progesteronu, kortikoidů a prolaktinu) nedochází po podání Tribestanu ke zjevným změnám. Klinické testy neprokázaly žádnou měřitelnou toxicitu ani vedlejší nežádoucí účinky, a to ani při podání vysokých dávek. (U citlivých osob nebo při podání vysokých dávek výtažků fytosterolů z dioscoreí nebo z kalabaru se některé nežádoucí účinky občas objevují ve formě virilizujícího syndromu (u žen), k jehož příznakům patří zesílení porostu chloupků ve tváři, úbytek podkožního tuku nebo posílení agresivních rysů jednání.) Jako takový Tribestan pronikl i do profesionálního sportu jako bezpečný dopink a účinný regulátor energetické bilance.

Otevření se světu ale Bulharsko zbavilo možnosti ze svého skvělého objevu ekonomicky těžit. Poněvadž žádnou přírodní látku nelze prohlásit za svůj patent, začaly výtažek fytosterolů z kotvičníku na podkladě bulharských výzkumů zpracovávat a dodávat do světa podnikavé firmy z dálněvýchodní oblasti, v níž je výskyt rostliny nejhojnější. V současné době pouhé tři firmy ovládají celosvětový trh s výtažkem z kotvičníku a některá z nich stojí za každým balením přípravku, který pod různými (vlastními) názvy dodává na jednotlivé národní trhy stále rostoucí síť druhotných zpracovatelů a distributorů. V roce 1998 se přípravek z hloubi pole dalších naturopatických produktů propracoval mezi 12 světově nejprodávanějších přípravků speciální doplňkové výživy.

V řadě zemí světa je přípravek registrován jako volně prodejný lék. Přípravek dodávaný třemi prvozpracovateli má standardizovaný obsah látek podle farmakologických zvyklostí a prakticky i jedinou formu podání, tj. želatinové kapsle obsahující 500 mg výtažku každá. Přípravek není terapeuticky efektivní u osob mladších 30 let, s výjimkou osob s diagnostikovanou endokrinní poruchou nebo s výjimkou zvláštní aplikace u sportovců z profese. Při podávání pro tradiční indikace – restituci neurohormonální rovnováhy (u žen i mužů), posílení vitality a sexuality a zlepšení jaterních funkcí – je nejlepším vodítkem dávkování tělesná hmotnost uživatele. Na přibližně 18-22 kg váhy užít jednu kapsli denně, což znamená 3 kapsle denně (ráno, v poledne a večer) pro osoby do 70 kg a 4 kapsle denně (2-1-1) pro osoby vážící 70-90 kg, atd. Organismus přípravek resorbuje prakticky stejně dobře před jídlem, jako po jídle. Vstřebání lze však napomoci zapitím kapsle větším množstvím tekutiny. Kontraindikace a interakce s dalšími potravinami nebo léky nebyly dosud objeveny. Samozřejmě že osoby s diagnostikovanou hormonální poruchou, na níž užívají nějaká léčiva, se musí o případném užívání výtažku z kotvičníku poradit s odborným lékařem.

V České republice je přípravek testován několik měsíců na ženách po menopauze, které byly nuceny užívat náhradní hormonální terapii suplementárním podáváním syntetického estrogenu. Ten byl u nich zcela vysazen a nahrazen výtažkem z kotvičníku. Opakované krevní testy nevykázaly po užívání přípravku žádné změny ve srovnání s účinky syntetického estrogenu, avšak četné vedlejší účinky dlouhodobého užívání estrogenu na jejich psychiku i chování po záměně estrogenu za kotvičník zcela zmizely. Mezi muži staršími 50ti let, kteří nemají zjevné problémy s andropauzou a kteří chtěli účinky kotvičníku dobrovolně vyzkoušet, se zatím nenašel jediný, který by po měsíčním užívání přípravku pochyboval o jeho zdravotní prospěšnosti a celkově pozitivním účinku na mentální i tělesnou svěžest.

Doposud dosažené výsledky studia fytosterolů a jejich vlivu na humánní biochemické procesy jsou velmi slibné, nicméně je stále nutné je považovat za pouhý počátek nové éry terapeutického využití rostlinných biolátek.

Protože Kotvičník obsahuje také alkaloidy ze skupiny harminu a chinazolů, dají se očekávat i určité účinky na psychiku, podobně, jako je tomu například u Syrské routy.

STUDIO HEDIS :
Tuto léčivou bylinu můžete zakoupit v našem
e-shopu pod odkazem SEX

REKLAMA:
loading...
Sdílet
Předchozí článekMAKULÁRNÍ DEGENERACE
Další článekKlitoris

Komentáře