90 procent lidí žijících v Evropě je totálně „zaneseno". Maso, sladkosti, alkohol a stres zaplavují naše těla kyselinami. Tak tloustneme, stárneme, chytají se nás nemoci.
Minerální látky zbavují „nánosů“, přinášejí krásnou pleť a silné kosti.
Správně jíst, doplňovat tělo vitaminy a minerály, sportovat a relaxovat – jen tak se můžeme zbavit jedů, omládnout a léčit se.
Konečně jaro! Nejlepší doba na to, abychom se rozloučili s tukovými polštáři, zimou unavenou pletí a leností.
Avšak: abychom byli skutečně jarně svěží, nestačí jen držet dietu a zase chodit o něco víc na jogging. Po dlouhé zimě se na břiše a na hýždích nepohupuje jen pár kilo navíc, ale v organismu se kromě toho ukládají velká množství jedovatých látek, které nás ochabují a mohou urychlovat stárnutí nebo vyvolat nemoci.
Hlavním důvodem pro vznik nadváhy a celulitidy by asi mělo být ani ne tak moc tuku a kalorií, jako spíše zanesení organismu. Je to tak?
Ano, Hovorové slovo „zanesení“ označuje onu spoustu kyselých, jedovatých produktů látkové výměny v organismu. Lékaři tomuto jevu říkají překyselení nebo acidóza. Díky našemu nezdravému a hektickému způsobu života se tvoří stále více kyselin, než s kolika se dokáže náš organismus vyrovnat. Protože jsou vylučovací funkce přetíženy agresivní záplavou kyselin, dochází k jejich neutralizaci a tělo je ukládá jako těžce rozpustné soli v tukové a v pojivové tkáni. U žen se takovéto „sklady“ kyselin objevují především na hýždích a na stehnech -zřetelně viditelné jako celulitida. Muži dokáží skladovat jedovaté látky v menším množství, proto se u nich nadbytečné kyseliny dostávají rychleji do důležitých organických oblastí. To je nebezpečné, protože překyselení může nejen za přetékající bříško a za pleť připomínající pomeranč, ale jedovaté odpadní látky způsobují celou řadu civilizačních chorob jako revmatismus nebo arteriosklerózu.
Podle čeho poznáme, že jsme překyselení?
Existuje celá řada prvotních příznaků: člověk je často nervózní, podrážděný, bez nálady a bez energie. Klesá obranyschopnost organismu, přibývá alergií. Pleť je sinavá, podrážděná nebo nateklá, vlasy ztrácejí lesk, jsou tenké a vypadávají. Tvoří se edémy (zduřeniny, otoky), tukové polštáře a celulitida, trávení jako by se zbláznilo, vznikají zubní kazy a paradentóza, objevují se bolesti zad, svalů a hlavy, zvyšuje se krevní tlak. Později se mohou projevit těžší onemocnění jako záněty žaludku a střev, poruchy látkové výměny, chronické infekce, revmatismus, dna, artróza nebo srdeční a cévní onemocnění.
Jak překyselení vzniká?
Za normálních podmínek jsou kyselé odpadní látky, které v těle vznikají permanentně, neutralizovány za pomoci minerálních látek a pak jsou vylučovány prostřednictvím ledvin, střev, pokožky a při dýchání. Když náš organismus už není schopen stále přibývající kyseliny vylučovat, musí je skladovat.
To pak člověk tloustne?
Ne vždycky. Pojivová tkáň přijímající všechny škodliviny, které v danou chvíli přesáhly kapacitu vylučovacích orgánů, je rozdělena po celém těle. I relativně hubený člověk tedy může být zcela překyselený. Jestliže jsou kolagenová vlákna pojivové tkáně přeplněna těžko rozpustnými solemi, dostávají se ryto jedy do dalších míst v těle, jako např. do kloubů, svalů nebo cév a mohou v konečném důsledku poškozovat orgány.
Kde se kyseliny berou?
Kyseliny vznikají při každém pochodu látkové výměny. Za normálních okolností bývají ihned neutralizovány minerálními látkami, které působí zásaditě, a pak vylučovány.
Naší stravou však do těla přivádíme veliké množství dalších kyselin. Maso, ryby, salámy, sýr, rychlé občerstveni (fast food), hotové výrobky, chlebíčky, sladkosti, nápoje obsahující cukr a kyselinu uhličitou, kávu, černý čaj, alkohol a cigarety, také většina léků to vše je kyselé, anebo se kyselým stává v průběhu látkové výměny. K tomu se přidávají další faktory, na které tělo reaguje doslova kysele: nedostatek pohybu, stres, nadbytek podnětů, nedostatek spánku, ale i spory, hádky, problémy nebo deprese vyvolávají vylučování hormonů s kyselým účinkem.
Proč při záplavě kyselin selhává naše hospodaření s minerálními látkami?
Veškeré agresivní kyseliny musí byt před vyloučením nebo před uložením neutralizovány pomocí minerálních látek, jinak by nás vnitřně doslova rozleptaly. Protože ve stravě přijímáme příliš málo zásaditě působících minerálních látek, jsou tyto životně důležité látky uvolňovány ze „skladů“, kterými tělo disponuje, jako např. z pojivové tkáně, z lůžek vlasů, ze zubů a z kostí. Důsledkem takovéhoto odmineralizovávání může být například vypadávání vlasů, předčasné stárnutí buněk, poškození zubů nebo osteoporóza (oslabování kostí).
Překyselením měknou a snadněji se i lámou kosti?
U lidí, kteří žijí v průmyslově rozvinutých zemích, se pro nezbytnou neutralizaci přitékajících kyselin uvolňuje z kostí asi 60 miligramů minerálních látek. Za 10 let je to 250 gramů: a to odpovídá obsahu minerálních látek kostí celé dolní končetiny.
Ale člověk přece přijímá minerální látky potravou.
To je pravda, ale příliš málo. Ideální by bylo, kdyby naše jídlo obsahovalo alespoň 80 % zásaditých látek. Znamená to 80 % ovoce, zeleniny, bylinek, salátů, brambor, k tomu něco neutrálního jako celozrnné výrobky a výrobky ze syrového mléka, zatímco to, co tvoří kyseliny, tedy maso. salámy, sýry, bílý chléb, těstoviny, čokoládové tyčinky, bramborové hranolky, chipsy, cola, káva a alkohol, jen v minimálním množství. Naše moderní stravovací zvyklosti jsou ale přesně opačné. Proto je také téměř každý dospělý člověk překyselený.
Přinášejí něco speciální preparáty s minerálními látkami?
Pro většinu lidí jsou dokonce nezbytné. Pouze tak lze neutralizovat kyseliny, aniž bychom k tomu dál spotřebovávali rezervy, které má tělo k dispozici. Především tehdy, když už si na problémy s kyselinami stěžujeme, anebo když chceme držet dietu, měli bychom pro změnu životních návyků pravidelně brát vhodný doplněk stravy nebo biologicky získávané potraviny s obsahem minerálních a vitálních látek.
Proč je přísun minerálních látek při snižování hmotnosti tak důležitý?
Nadváha je vždy jasný příznak překyselení. V „nabobtnalých" tukových buňkách skladujeme úžasná množství kyselin. Jestliže pomocí redukce potravin tato skladiště narušíme, dostává se do krve, tj. do organismu, nejen tuk, ale i tyto jedovaté látky. Pokud v takovou chvíli tělo nemá k dispozici dostatek minerálních látek k neutralizaci, může během diety dojít až ke kyselinovým krizím. Jejich příznakem může být, že se člověku dělá špatně, bolí ho hlava, má závratě, objevují se problémy se srdcem a s krevním oběhem či návaly hladu, poruchy trávení, bolesti svalů a kloubů. Všechny tyto problémy ukazují, že kapacita vylučovacích orgánů je přetížena a že v organismu právě koluje příliš mnoho jedovatých látek. Proto jsou nárazové diety bez dostatečného přisunu vitaminů a minerálních látek nejen nesmyslné, nýbrž dokonce zdraví ohrožující.
Jak se člověk může zbavit přebytečných kilogramů a kyselin, aniž by při tom onemocněl?
Musíme tělu pomoci nashromážděné jedovaté látky šetrně rozpustit a rychle vyloučit. Všechny potraviny vytvářející kyseliny bychom měli téměř absolutně vyškrtnout z našeho jídelníčku. Namísto nich bychom měli jíst hodně ovoce, zeleniny, brambor, salátů a čerstvých bylinek. Potravinové doplňky s minerálními a vitálními látkami při neutralizaci kyselin pomáhají a hlavně opětovně doplňují vyprázdněná „skladiště“. Ledviny pak potřebují dostatek čisté vody, aby mohly dobře vyplavit rozpuštěné soli. Proto bychom měli denně vypít dva až tři litry tekutin.
Patří k programu, na odstranění „nánosů“ také pohyb?
Ano. To proto, že při něm se nejen urychluje odbourávání tuku a ,,nánosů", ale dochází i k vylučování jedů pokožkou a dýcháním. Bohatý‘ přívod kyslíku při sportu na čerstvém vzduchu kromě toho působí zásaditě. A také emoční stres, který rovněž působí silně kyselinotvorně, se při pohybu efektivně odbourává. Ale: ten, kdo se při tréninku namůže, dosáhne opaku. Dostane-li se člověk do kyslíkové nouze, potí se, funí a kýchá, proudí jeho tělem celé potoky kyselin. Jedním z následků jsou svalové bolesti. Výkonní sportovci proto potřebují mnohem více minerálních látek, aby tato poškození znovu alespoň do jisté míry napravili.
Když jde o jarní káru, přísahají mnozí lidé na pampelišky, kopřivy a zelený oves.
Určité byliny mohou skutečně pomoci „uskladněné" kyseliny rozpustit. Je však třeba dávat při tom pozor: kdo denně pije po litrech čaje čistící krev nebo šťávu z čerstvých rostlin, může ze „skladišť" rychle uvolnit příliš mnoho jedů a přetížit vylučování. Je lepší pomáhat odbourávání kyselin jen opatrně a podporovat při tom vylučování rozpuštěných jedů.
Jak jinak než sportem a vydatným pitím se to dá dělat?
Protože velkým orgánem odvádějícím jedy z těla je i kůže, podporují odvod jedů z těla velmi dobře i zásadité koupele. Ve vaně se rozpustí zásaditá sůl tak, aby voda měla pH 8,5. Hodnotu pH můžeme měřit pomocí testovacího proužku z lékárny. Do zásadité vody, která má tělesnou teplotu, bychom si měli lehnout na 60 minut. Pokožka v takové lázni ostatně zvláční a zkrásní. Kdo má problémy se srdcem nebo oběhové problémy, měl by vanu naplnit jen ze čtvrtiny či poloviny a měl by se zásaditou vodou pořád drhnout. I koupele nohou v zásadité vodě silně odbourávají kyseliny. Během takové kúry namířené proti „nánosům" bychom se měli vzdát kyselých sprchových gelů, emulzí a krémů.
Překyseluje nás stres a hněv. Dají se nějak „vypnout“?
Vypnout můžete jen televizor. Se stresem a hněvem se musíme naučit správně zacházet. Kdo frustraci pořád jen uzavírá v sobě, anebo chce navenek pořád působit přátelsky a mile, ten bude řádně překyselen. Musíme se zase naučit vnímat svoje pocity, své potřeby a upřímně je sdělovat druhým. Když někomu něco připadá příliš hlasité, bolestivé, horké, rychlé, škaredé, nepříjemné, nemusí to potichoučku a bez hlesu snášet. Když nemůžeme druhému přímo říci, co z jeho chováni nám ubližuje, anebo když je nějakou situací vyvolávána zátěž a my tu situaci nemůžeme změnit, pak pomáhají i náhradní jednání jako třeba pořádně si zanadávat, bouchnout do stolu, projít se a zhluboka dýchat – rychle se tak zase zbavíme záplavy kyselin. Pomáhají i minerální látky jako magnesium, které stresem podmíněné kyselé reakce odrazí. A mimořádně důležité je dopřát si denně odstup, uvolnění, spánek. V klidových fázích totiž organismus dokáže odvádět jedovaté látky a doplňovat své prázdné zásobárny energie nejlépe.
