To mělo přijít asi v ten pravý čas.

Vždy jsem tyto metody brala jako určitou formu alternativní psychoterapie a nikdy jsem nepracovala tak, jako mí kolegové, kteří se zeptali na problém, a potom už pouze čistili a čistili, aniž by vedli s klienty jakoukoliv komunikaci. Možná, že i takoví někde byli, ale já jsem znala pouze ty, kteří to prováděli tak, jak nás to lektor na kurzu SRT naučil.

Vždy jsem si myslela, že problémy sice vyčistím, ale nedozvím se spoustu věcí, které mohou v daný okamžik být úplně jinak. Všimla jsem si, že lidé většinou řeší zástupné problémy nebo ty, které jsou již důsledkem, ale příčinu nevidí. Začala jsem studovat pražskou psychoterapeutickou fakultu, která neměla s alternativou vůbec nic společného, spíše naopak, ale pochopila jsem, že všechno to, co jsem si myslela, tak je. Nemohu přeci pouze obracet stránky tabulek, mlčky nacházet bloky, negativní programy, rozkrývat minulé životy a na konci říct – máte to vyčištěné. Klient neví vůbec co jsem dělala, může mít sice dobrý pocit, že pro sebe něco udělal, uleví se mu, ale to mi nestačilo. I když jsem nikdy nebyla ta mlčící psychoterapeutka, přesto jsem v některých částech postupovala tak, jako mnozí ostatní. Ale pouze z úplného začátku.

Potom jsem si řekla dost. Terapie přece musí být o komunikaci s klientem (někdo to slovo nenávidí, ale nemůžu říkat s pacientem, protože nejsem lékař ). Od toho jsem tady já, abych rozkryla jeho problém, abych mu pomohla najít příčinu a s tou potom pracovat. Nemohu přeci řešit pouze následky. Vyplatilo se mi to. Sice první návštěva se protáhla na 2 hodiny, ale věděla jsem přesně, co chceme společnými silami odstranit, na čem máme pracovat a že kromě toho, že lidem průběžně říkám, co dělám (ani mě by nebylo příjemné, kdyby někdo pracoval se mnou, nic jsem nevěděla, nevěděla jsem, co dělá, pokládala bych to za možnou manipulaci) se dozvím věci, ze kterých si mohu spoustu věcí vydedukovat a navrhnout jim hlavně to, jak na sobě pracovat.

Je velice jednoduché přijít k terapeutovi a říci : "mám ten a ten problém a vy si s ním poraďte a chci, aby to hned zmizelo". Všichni si musí uvědomit, že jde jen o jednu polovinu práce. Ta druhá záleží na člověku samotném, jak bude ochoten změnit svoje názory, svůj život a jak bude na sobě umět zapracovat.Jenže spousta lidí logicky neví jak. Od toho jsou tady terapeuté, aby jim přesně řekli jak. Budete denně dělat to či ono, budete si denně říkat to či ono, budete si tuto věc opakovat 50 x za den, ke svému partnerovi se postavíte tak a tak, nebudete říkat to a to apod. Poradí ve výživě, poradí v mezilidských vztazích a vysvětlí, že akce vzbuzuje reakci a pokud chci někoho změnit, musím změnit především svoje chování k němu. Jen takto to funguje. Jinak to prostě nejde. Všichni mí klienti to pochopili a výsledky jsou vynikající.

Je úplně jedno s čím člověk přijde. Jde-li o fyzickou nebo psychickou věc, různé úzkosti, závislosti, fóbie, vztahové problémy, mezilidské vztahy, nedostatek sebevědomí, problém s autoritami, hubnutí apod. Všechno má stejný základ. Vzájemná spolupráce klienta a terapeuta. Potom jde všechno jako po másle. Samozřejmě lidem s těžšími fyzickými problémy nebudu lhát, že kyvadlo a čištění je zachrání, ale pošlu je k lékaři. Byla bych ráda, kdyby tohle pochopili i všichni mí kolegové, že přistoupit k člověku pouze s kyvadlem a tabulkami je skoro vždy k ničemu.. Ten, který přišel s důvěrou za vámi, musí odcházet s tím, že pro sebe nejen něco udělal, ale že hlavně ví, co má dělat dál. Vyšší Já mu samozřejmě pomůže, vždyť povolilo na něm pracovat, našlo jeho negativní programy, blokace, rozkrylo jeho minulé životy, ze kterých si nese problémy do dnešních dnů, ale chce i práci člověka na sobě samém.

Je to náš týmový spolupracovník a tým, jak známo, táhne za jeden provaz. Není možné, aby jeden táhla nalevo a druhý napravo. Není možné, aby se jeden snažil a druhý to bojkotoval. Pokud se s někým takovým setkám ( jsou to hlavně anorektičky a někteří alkoholici, které někdo donutí jít k terapeutovi, ale oni to jako potřebu necítí, svůj problém si nepřipouštějí, chtějí jen vyhovět mamince, manželce, kteří většinou přijdou s nimi, ale měnit nic nechtějí ) pošlu ho po chvilce pryč. Je to ztráta času pro mne a ztráta peněz pro maminku nebo manželku, zkrátka pro ty, kteří je nějakým způsobem donutili.

Každý, kdo přijde, musí si svůj problém uvědomovat a chtít ho řešit. Abych ho rozklíčovala a pomohla mu – to je zase moje práce. A jde nám to opravdu dobře. Takže nebojte se zajít se svými problémy k dobrému psychoterapeutovi, osobně preferuji ty alternativní, a věřte, že vzájemně to zvládnete.

Iva Hédlová

REKLAMA:
loading...

Komentáře