Můžeme si tak obrazně představit situace z duchovního světa a vykreslit si je později v říši fantazie. Budeme rovněž zkoumat látku, z níž jsou upředeny naše sny. Vnímáme náš vnitřní hlas, nasloucháme našemu svědomí a té části našeho podvědomí, která je propojena s nejvyšší moudrostí. Udržujeme kontakt s naší zásobárnou vzpomínek, stejně tak jako s našimi impulzy vědomi, které nemají přímo s námi co do činění a jež přicházejí z vyššího světa.V určitou dobu jednoduše a najednou víme, co máme přesně dělat, nebo úplně jistě cítíme, co je pro nás dobré a co naopak ne. Možná už větříme nějaké blížící se překvapení — a to i tehdy, když je od nás ještě na hony vzdáleno a přestože nám právě nevane příznivý vítr.
Chtěla bych vám na tomto místě pouze předložit přehled pěti mediálních smyslů, které – pokud je budeme procvičovat— vytvoří naši intuici v její pravé podstatě.
Jasné cítění / mediální cítění
Ze všech mediálních smyslů si lze toto jasné cítění nejsnadněji splést s cítěním tělesným. Ve fyzickém těle je solarplexus sídlem mnoha nervových zakončení. Všichni dobře známe náhlou nevolnost, tíži v žaludku, nechutenství a různé jiné tísnivé pocity v břiše. Takovéto projevy často nejsou ničím jiným než impulzem jemného chvění, které pociťujeme v naší duši a které se podle síly projevuje dokonce i v našem těle fyzickém. Cítíme ha tak jemně, jako by se nás dotkla „motýlí křídla", někdy však i tak silně jako při žaludečních potížích. Popřemýšlejte někdy o tom, co se vám tělo snaží sdělit svou řečí: nekřížíte náhodou během nějakého konfliktu ruce před solarplexem, protože se tak cítíte chráněnější a méně zranitelní? Solarplexus je sídlem mnoha nervových zakončení nejrůznějších okolních orgánů a žláz a stává se tak místem, kde se protíná duchovní svět se světem tělesným. Proto není divu, že je náš žaludek jakousi centrální přijímací oblastí.Pokud chceme vědomě prožívat své mediální cítění, pak si propůjčujeme na rovině psychické mediality energetické záchvěvy, jež se vyskytují v našem okolí. Při tom se mohou někteří velice citliví lidé až „ztratit", a to proto, že se až přespříliš vcítí do někoho jiného a nejsou pak schopni rozlišovat, kde leží jejich vlastní hranice, kde se nacházejí ještě oni sami a kde se už vyskytuje osoba druhá.
Co nám přináší dar mediálního cítění? Podle Peta A. Sanderse vynikají lidé, kteří vlastní toto zvláštní nadání, následujícími schopnostmi:
*jsou nejcitlivější co se týče pocitů ostatních lidí
*starají se o to, aby se v životě a v práci cítili příjemně a plnohodnotně
* jsou flexibilní a dokáží se nejlépe ze všech adaptovat-při změnách nebo v cizím prostředí
*důveřují svým pocitům a cítí, jakmile není něco v pořádku
*nemají konkurenci ve vnímání jemných signálů
Mediální cítění se však na druhé straně projevuje i těmito slabinami:
• člověk má sklony k přejímáni jak pozitivních, tak i negativních pocitů druhých osob
• proto se také tito jedinci tolik mediálně přetěžují
• takový člověk může být příliš emotivní nebo se může lehce nechat přemoci pocity
• jedinci, patřící do této skupiny, jsou lehce zranitelní, když jsou jejich city odmítány
Jasný čich / mediální čich
Jedná se o specifický druh jasného cítění, neboli o duchovní čichový smysl. Jedna studentka se například kdysi zeptala svého duchovního pomocníka, jak by se mohla nejlépe zbavit svého chronického zánětu nosní sliznice, který ji už dlouho trápil.Odpovědí se jí dostalo ve formě silného závanu vzduchu vonícího po moři a slané vodě. Dívka toto poselství přijala, inhalovala slanou vodu a skutečně se uzdravila. Mediální čich vylepšuje svůj odpovídající protějšek na fyzické rovině, umožňuje ale také cítit v představách různé pachy, jako například vůni květin, ale i zápach cigaretového kouře a podobných zdrojů čichových podnětů. Děje se tak i tehdy, když se zrovna žádné květiny ani cigarety v blízkém okolí nevyskytují.
Názorně nám to vysvětlí následující zážitek, který se týkal mě osobně. Když jsem ještě pracovala jako médium, často se mi stávalo, že se v mém vnitřním vnímání objevovali za oblakem cigaretového kouře zesnulí lidé, kteří bývali za svého života silnými kuřáky. K rozpoznání zemřelé osoby, jejího okolí či její činnosti nám mohou totiž někdy pomoci například vůně jejích oblíbených květin, její nejmilejší parfém nebo jiné pro ni typické vůně.
Vzpomněla jsem si na jeden veselý zážitek týkající se právě mediálního čichu. Jednou ráno jsem měla velice naspěch, otevřela jsem tedy rychle botník, abych si z něj vyndala boty – a opravdu jsem se vylekala, protože se na mě k mému velikému úžasu ze skříňky v mé obrazotvornosti vyvalil silný oblak dýmu. Nejprve jsem vůbec nevěděla, co by to mělo znamenat, když tu náhle jsem prostřednictvím svého smyslového propojení s duchovním světem uslyšela mužský hlas, který mi řekl, že to byl Jan, strýček mé sekretářky, a že mi chtěl od ní jen vyřídit malé poselství. Prý se k ní tak jako tak zrovna chystám, jestli bych jí proto nemohla laskavě vyřídit ještě nějaké záležitosti. Kromě jeho silného doutníkového dýmu jsem ho mohla vnitřně i na chvíli spatřit, a když jsem ho později popisovala své sekretářce, první, co mi na to řekla, bylo: „Ano, ano, milý strýček Jan. Kdykoliv jsem ho za jeho života viděla, měl v ústech doutník. Mockrát ti děkuji za tvůj duchovní impulz, přišel mi opravdu velice vhod."
Je zajímavé, že nejrůznější formy, v nichž se duchovní pomocníci nechávají poznat, zmizí vždy bezprostředně poté, kdy byly tyto bytosti poznány a kdy jsem zachytila jejich poselství. Tyto znaky tedy slouží pouze k jejich poznání. U mnoha lidí je mediální čich rozvinut relativně málo, u některých naopak velice silně. Skupiny lidí, které společně meditují, si někdy vzpomínají, že během meditace cítily překrásné vůně. Jako „obláček vůně" se nám může zjevit i nějaký duchovní pomocník.
Váš mediální čichový smysl vám pomůže probudit třeba následující cvičení: Po naprostém tělesném, duševním i duchovním uvolnění si představíme, že se zavřenýma očima zhluboka vdechujeme čerstvý vzduch prohřátého letního odpoledne. V naší fantazii se budeme toulat přírodou. Zde s ní úplně splyneme a staneme se tak součástí přírodní harmonie. V této mírumilovné náladě se opět setkáme s naším duchovním pomocníkem. Poté, co jsme se s ním srdečně pozdravili, nás bude doprovázet na naší dnešní procházce. Vdechujeme čerstvě posekanou trávu, seno, cítíme prohřátou půdu pod našima. nohama, chladivý stín lesa i kůru stromů. Pomocí vůně jedné zcela netradiční květiny se necháme přenést do říše fantazie, stále v doprovodu našeho duchovního pomocníka. Ten k nám nechá proudit vůně, které pro nás on sám speciálně vybral. Vnímáme různé pachy, jež nám chtějí něco sdělit. Ve vnitřním rozhovoru s naším duchovním rádcem si necháme poradit pokaždé, kdy je to pro nás nutné.
Byli jsme snad omámeni parfémy nebo vúní rostlinek kvetoucích dole u potoka? Vnímáme vděčně všechny čichové podněty – opouštíme pomalu náš svět vůní a loučíme se s naším pomocníkem, který nám ještě požehná prostřednictvím speciální vůně.
Uzavřeme pevně svá energetická centra a postupně si opět uvědomujeme svůj pokoj a židli. Necháme pomalinku probudit naše tělo.
Intuitivní vědění / mediální vědění
Věštecké umění je smyslem, který pracuje ze všech pěti mediálních smyslů nejrychleji a nejpřesněji: tento smysl vytváří vnitřní uvědomělost. Člověk najednou jednoduše ví. Takovéto myšlenky nebo záblesky ducha nás „potkají" díky naší korunní čakře, z níž vzniká přímé spojení s lymbickým systémem.
Jasné vidění / mediální zrak
Naše vizuální vědomí je uloženo v našem vnitřním oku, kterému se také říká „třetí oko", dále je jeho domovem naše představivost, naše iluze a fantazie. Jasné neboli mediální vidění často probíhá i tehdy, máme-li zavřené fyzické oči – tedy zcela vnitřně – pomocí našeho oka duchovního. Rozeznáváme dva základní druhy jasného vidění: čtení aury a vnitřní přijímání obrazů nebo symbolů. Při čtení aury vidíme energetické pole nějaké živé bytosti mediálním zrakem, to znamená, jakoby „pod rentgenem". Můžeme tak nazírat nejrůznější roviny vědomí nebo jemnohmokné tělo, můžeme je zachytit a podle stupně vývoje té či oné osoby analyzovat a interpretovat. Této metody využívají například lékaři jako doplňujícího materiálu při určování diagnózy pacientů, nebo ji používají psychologové, psychiatři a všichni ti, kdo se zabývají léčením ostatních lidí. Slouží také k rozpoznání duševního a duchovního vzoru chování jedinců. Mně osobně se ale zdá být tento „rentgen" nejdůležitějším pomocníkem ve všedním životě všech lidí – mohl by být totiž využíván také jako detektor lži.
Při přijímání vnitřních obrazů nebo symbolů používáme stejně jako ve snu rozličné zrakové vjemy – od těch nejednodušších geometrických útvarů přes složitější symboly až po celé řetězce obrazců, podobajících se filmovému pásu. Během této formy „vnuknutí" nebo inspirace se mohou médiu ukazovat nejrůznější neinkarnované impulzy vědomí také jako duchovní bytosl:i, třeba například „zesnulé" osoby. Citlivý člověk vnímá takovéto impulzy bez vynaložení větší námahy.
Ar už o tom máte ponětí nebo ne, učinili jste již ve svém životě mnoho jasnozřivých zkušeností. Pokud si například představujete něco v duchu, vyvoláváte tak telepaticky svět obrazů uložený ve vašem nitru, a vize, které se vám objeví, nejsou pak ničím jiným než jasnovidným působením. Pokaždé, když se vám zdají sny, nebo když sníte třeba i během dne, využíváte pomíjivých, telepatických, emocionálních a mentálních obrazů nadsmyslového nebo mimosmyslového oka.
Mediální vidění se tedy dá přirovnat k jakési vnitřní televizní obrazovce, která ukazuje informace a obrazy, jež nejsou přístupné vašim fyzickým očím. Mnoho lidí používá mediální vidění, aniž by měli nejmenší ponětí o tom, co vlastně ve skutečnosti dělají. Spontánně sáhnou po telefonním sluchátku, zeptají se svého kamaráda, jak se mu daří a jsou pobaveni, když jim jejich přítel překvapeně sdělí, že měl právě tutéž myšlenku jako oni. Jestliže jste zjistili, že ani vám není mediální vidění úplně cizí, spočívá váš další krok v tom, abyste se naučili, jak „vnuknuté" obrazy správně přečíst, abyste dokázali rozlišovat mezi vlastními a jinými částmi vědomí a světa", abyste je mohli smysluplně interpretovat a kontrolovat.
Jasnozřivost je mediální schopností, po níž touží nejvíce lidí. Je tomu tak proto, že nás samé, ale i ostatní uvádí možná právě ona v největší úžas. Je jen důležité, abychom věděli, že v žádném případě nepředstavuje tu nejvyšší a nejposlednější fázi mediálního vývoje. Toto psychické vidění může probíhat díky naši představivosti, obrazotvornosti, kreativní fantazii a pomocí rozvoje našeho třetího oka, které má své sídlo uprostřed čela – tedy v našem jemnohmotném astrálním těle – a jež se neustále nechává inspirovat naší vlastní duší, stejně tak jako jinými astrálními těly, světy vědomí nebo různými částmi energie. Našima fyzickýma očima ale toto duchovní oko, které vlastníme naprosto všichni, spatřit nemůžeme. Každý z nás ale toto energetické centrum skutečně má, ať už ho „vidí" nebo ne.
Zpočátku vidíme často obrazy, které se vztahují k astrálním, mentálním a kauzálním složkám našeho nitra, k budoucnosti či minulosti nebo k vlastní duši. Když cvičíme a meditujeme osamotě, upadáme často do nejistoty: kdo mi pomůže, aby se mi podařilo prozřít v tomto moři nejrůznějších možností a abych se rozhodl správně? Obecné řešení jako takové bohužel neexistuje, ale ani nadané médium, nebo dokonce člověk pro tyto účely přímo zrozený by neměl nikdy zapomenout na to, že nestačí pouze neustále procvičovat a rozšiřovat vědomí, ale je nutné rovněž rozvíjet celou svou osobnost. Takovému člověku by totiž jinak mohly příliš snadno uniknout zaběhnuté významové nebo interpretační chyby či omyly v obrazotvornosti.
Dojmy a vize přijímá duchovně činné médium od svých andělů strážných nebo duchovních pomocníků se shodnou frekvencí duše jako má ta jeho. Ti se zase mohou nechat inspirovat a vést ještě vyššími složkami vědomí. Tak tedy doufáme, že prostřednictvím naší jasnozřivosti získáme sami jednoho dne náhled do těchto dimenzí, které jsou pro nás nyní ještě uzamčeny. Jak jinak než díky inspiraci vyššími rovinami vědomí nebo vyšší inteligencí by mohly vzniknout významné vynálezy, nesmrtelná umělecká díla a další „zázraky"? Leonardo da Vinci jednou řekl, že výtvarné umění je natolik znamenité, že neobrací svou pozornost pouze k přírodním úkazům, nýbrž že samo vytváří daleko více vlastních fenoménů než sama příroda.
Dalším vědomým rozvojem osobních jasných nebo mediálních prorockých schopností je médiu vyjevováno stále více podrobností nejen o jeho vlastní duši, nýbrž také o dalších lidech či o určitých životních situacích jeho duchovních přátel. Pociťované informace je pak médium schopno díky jasnozřivosti chápat stále jasněji a přesněji. Každý člověk tento dar mediálního vidění vlastní – ne každý má ale stejné přirozené mediální schopnosti, které mu byly buď dány do vínku, nebo které si již v minulých životech rozvinul sám.
Jinou otázkou je, jak je jasnovidná schopnost připravená na to, aby vystoupila z podvědomí až na povrch. U některých lidí totiž leží hned blízko pod povrchem, u některých je ale naopak uložena až tak hluboko, že by bylo lepší využít času, jenž by byl k jejímu probuzení a růstu zapotřebí, k něčemu jinému. Všechno chce svůj čas. Mediální vidění je rovněž darem od Boha, který vlastní v zásadě každý z nás. Podobně, jako se z toho, kdo hraje na klavír, automaticky nestane učitel hry na klavír nebo klavírní virtuóz, nemůže ani zde při používání této naší vlastnosti vyniknout úplně každý. Veškeré nadání je božské podstaty, jsou to dary od Boha nebo schopnosti naší božské jiskry, kterou bychom měli během naší cesty pokroku objevit, rozvinout a konečně i vnímat jako toho nejčistšího ducha.
Co vám mediální vidění přináší?
Pete A. Sanders si o lidech, jejichž předností ve všedním životě je právě mediální vidění, myslí toto: tito jedinci mají výborný smysl pro to, aby všechny faktory zapojili do jediného společného plánu. Jsou dobří v otázkách řešení vizuálních a prostorových problémů (jakými jsou například balení zavazadel a různých jiných věcí, rozestavování nábytku a podobné dovednosti) a bez problémů rozpoznají, když něco není v pořádku. Umějí si v duchu představovat různé situace, problémy a řešení, mají velice dobrou orientaci v čase a není jim cizí plánování v kalendáři i na delší dobu do budoucna. Mají také velice dobře vyvinutý orientační smysl a bez jakýchkoli potíží se vyznají v každé mapě. Kromě toho vynikají nad ostatní v harmonickém slaďování barev a svět se jim jeví jako opticky velmi zajímavý.
Jejich slabost může naopak spočívat v jakési strnulosti a nedostatku flexibility. Lidé s jasnozřivou schopností často nedokáží jednat, dokud nezískají o dané situaci alespoň zběžný přehled. Ze všech mediálních typů si dělají právě oni nejvíce starostí s tím, že si představují vždy všechny možné horší varianty řešení nějakého problému, a mohou mít sklony k perfekcionizmu. Jsou velice sebekritičtí, protože neustále zdůrazňují své chyby místo svých předností. Pokud zjistíte, že jste od přírody nadáni jasnovidnou schopností, naučíte se porozumět tomu, proč máte sklony přemýšlet spíše v obrazech…
