To vše může způsobit, že se k srdci nevrátí prakticky žádná krev a dojde tak ke chvilkovému nedokrvení mozku (nedostane čerstvou dávku okysličené krve).
Nervové buňky jsou tak citlivé, že i tuto chvilkovou nedokrvenost registrují a přestávají správně pracovat. Následkem toho dochází k pádu. Mozek se snaží pomoci srdci, aby se nemuselo tolik namáhat, při pumpování krve do hlavy.
Když člověk leží, je pro srdce snazší dostat krev k mozku než, když člověk stojí. Jakmile je opět obnoven dostatečný přísun krve, postižený se probírá. Jiný druh mdloby vzniká například při dlouhém pobytu ve vydýchaném prostředí, ale princip je stejný – málo kyslíku pro mozkové buňky.
Pozor! K mdlobě může také dojít při prudkém úleku (vystrašení, duševní otřes, tělesný šok – postříkání ledovou vodou) nebo při pohledu na něco odporného (fobie).
Pozn.: Někdo si může plést mdlobu s bezvědomím, ale je v tom velký rozdíl. V bezvědomí dochází k povolení svalstva a hrozí tak zapadnutí jazyka což postiženého ohrožuje na životě dále jsou potlačeny obrané reflexi.
Co se děje zvenčí
Někteří lidé na sobě dokáží příchod mdloby poznat a snaží se tomu nějak zabránit (např.: si lehnou, posadí se a dají si hlavu mezi kolena) tím srdci ulehčí práci, aby prokrvilo mozek a mdloba se nedostaví.
Bohužel častější je, že jde člověk okamžitě „k zemi“, proto pokud jsme blízko postiženého snažíme se ho zachytit a zmírnit tak jeho pád. Vysoký počet kolapsů se objevuje hlavně v horkých dnech, kdy je člověk vyčerpaný (nedodržený pitný režim) nebo dlouho stojí (např.: ve frontě, venkovní kulturní akce).
Citlivá osoba může omdlít, když např. rychle vstane z postele nebo má dlouho zakloněnou hlavu (sledování něčeho ve výšce, plavání stylu prsa), tím se totiž v zadní části krku skřípnou tepny zásobující mozek.
Mdloba se dá předpovědět na základě několika příznaků (zejména bledost, nevolnost, pocení, snížená tepová frekvence – bradykardie, snížený krevní tlak – hypotenze). Sám postižený může mít těsně před kolapsem problémy se zrakem (zatmění před očima, jiskřičky,?) nebo se sluchem (slyší např.: šelest).
První pomoc
Pokud někdo omdlí, první co uděláme je, že mu zdvihneme dolní končetiny. Můžeme také přikládat chladivé obklady na čelo, rozepnout tísnící oděv u krku a zajistit přístup čerstvého vzduchu.
Postižený by měl nabýt vědomí do 5-ti minut, pokud se tak nestane zavoláme ZZS. Po probrání by se ještě pacient neměl pokoušet vstávat. Asi po 10-ti minutách se může posadit a po té se pomalu postavit. Pokud pociťuje závratě necháme ho ještě ležet a po dalších 10-ti minutách vztyk opakujeme. Pokud se od postiženého dozvíme, že se u něj mdloba často opakuje nebo se kolaps dostavil bez zjevné příčiny, doporučíme mu návštěvu lékaře nebo ji sami zajistíme.
Shrnutí
Příznaky
- bledost
- nevolnost, pocení
- snížená tepová frekvence, ztráta vědomí a pád
První pomoc
- zdvihnutí dolních končetin
- chlazení čela, uvolnění tísnícího oděvu u krku, čerstvý vzduch
- zavolání ZZS při dlouhé ztrátě vědomí (více než 5 minut)
- případná návštěva lékaře
