Věda se s tímto mravencem seznámila poprvé v roce 1990, když byl nachytán při ničení stromů poblíž Budapešti. Do té doby unikalo jeho impozantní tažení světem pozornosti odborníků. Zatím se podařilo odhalit „opomíjeného mravence“ na více než stovce nových lokalit. Většina nálezů je stará jen pár let a došlo k nim až po roce 2000. Zatím se Lasius neglectus prosazuje především v městském prostředí, v zahradách a parcích, kde páchá obrovské škody. Vytlačuje původní druhy mravenců a hubí ostatní hmyz. Těžce devastuje stromoví, protože na jeho listech a pupenech chová ve velkém mšice, jejichž sladkými výkaly se pak živí. Postup mravence Lasius neglectus se jen tak nezastaví. Ze své domoviny je zvyklý i na poměrně kruté zimy, a tak vědci předpokládají, že opomíjený mravenec pronikne až do Skandinávie. V jeho možnostech je obsazení rozsáhlých území od Skotska až po Japonsko.

Podobných mravenčích invazí se v minulosti odehrála celá řada. Argentinský mravenec Linepithema humile byl odhalen v USA v roce 1891. Dnes žije i v Evropě, Asii, Austrálii a v Jižní Africe. S odstupem jednoho století je možné studovat jen následky invaze argentinských mravenců. Detailní pohled na počáteční fázi invaze nového mravenčího druhu nabízí Lasius neglectus.

Opomíjenému mravenci v šíření vydatně napomáhá člověk. Genetické analýzy dokazují, že z Turecka bylo nechtěně zavlečeno do Evropy jen pár kolonií. Ty se však staly v následujících letech ohnisky dalšího šíření. Invazi mravence Lasius neglectus  popsal tým vedený Sylvií Cremerovou z Kodaňské university ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise BMC Biology. Další výsledky jejich výzkumů přinesl prestižní vědecký časopis PLoS ONE.

Linepithema humile je původem z Argentiny. Dnes se s ním setkáme na všech kontinentech.
Další obrázky zde.

„Domníváme se, mravenec Lasius neglectus dosáhl mnohem většího rozšíření, než napovídají místa, kde byl zatím nalezen. Může už žít zcela nepozorovaně v mnoha zahradách,“ varuje před postupem mravenčího vetřelce Sylvia Cremerová.  

Ke zvláštnostem opomíjeného mravence patří fakt, že jejich samečci a samičky nevylétají ke svatebním letům. Nebezpečný výlet, po kterém musí oplodněná samička sama založit novou kolonii, si ušetří. Páří se uvnitř rodného mraveniště. Oplodněná samička pak obsadí prostor na okraji původní kolonie a pustí se s vervou do plození dalšího mravenčího pokolení. Vzniká tak obří superkolonie s mnoha královnami, které spolu udržují příměří. Stejný klid zbraní vládne i mezi dělnicemi a samečky zplozenými různými mravenčími královnami v jedné superkolonii. Potomci různých matek se od sebe po genetické stránce liší a nevylučují totožný identifikační pach. To však není důvod k rozmíškám, protože obyvatelé  mravenčích superkolonií přestali k identifikaci bližních využívat jemné pachové nuance a soustředí se na základní pachové identifikační znaky. Nárůst tolerance je zřejmě jedním z hlavních faktorů, který stojí v pozadí úspěšnosti mravence Lasius neglectus při obsazování nových území.ˇ

Přinesou časem nějakou nákazu, se kterou budeme mít my, lidé, problém?

REKLAMA:
loading...

Komentáře