Nádorová onemocnění

Nejčastější nádory se začínají objevovat až při překročení 60 let věku, některé, jako například karcinom prostaty, dokonce až k sedmdesátce. Pokud se tedy člověk dožíval průměrného věku 50 let, většina nádorů byla vzácná. Až když se průměrný věk přiblížil sedmdesátce a dnes osmdesátce, mohou se nádory plně uplatnit.

Pochopitelně dalším důvodem nižšího výskytu nádorů v minulosti je i nemožnost stanovení správné diagnózy u řady z nich.

Velkou úlohu v hledání příčin vzniku nádorových onemocnění hraje epidemiologie. Ta také vyvrací některé mýty, které se kolem nádorových onemocnění nashromáždily. Kupříkladu dlouhodobá sledování výskytu nádorů a úmrtnosti na nádorová onemocnění ukazují, že v průběhu 20. století stoupal výskyt zvláště některých nádorů, přičemž ale výskyt jiných ve stejnou dobu klesal, úmrtnost na nádorová onemocnění však zůstávala v podstatě stejná nebo stoupla jen mírně.

Důvodem je včasný záchyt nádorů. U většiny nádorů platí, že pokud jsou odhaleny včas, je značná šance na vyléčení. To však předpokládá spolupráci pacientů a účast na skríningových programech, které jsou u nás hrazeny zdravotními pojišťovnami. Pokud se nádor odhalí až v pokročilém stadiu, je léčba méně úspěšná, pokud není zcela nemožná.

Skríningové metody (z anglického screening) jsou takové metody, které jsou šetrné k pacientovi, příliš ho nezatěžují, nejsou příliš nákladné, aby mohly být použity u celých velkých populačních skupin, měly by spolehlivě nalézt všechny hledané změny, neměly by žádné "přehlédnout" ani dávat falešné výsledky. Právě použití skríningových metod vedlo u řady nádorů ke zlepšení prognózy, protože pomáhají nalézt časná stadia nádorů, kdy je možná radikální léčba, ať již chirurgická, hormonální, imunologická nebo cytostatická (nejčastěji kombinace několika metod).

Nejčastější nádorová onemocnění a jejich příčiny

Šest nejčastějších nádorových onemocnění představuje téměř polovinu všech nově diagnostikovaných nádorů ve světě za rok. Celosvětově nejčastějším nádorem je karcinom plic, v minulosti typicky nádor vyššího věku, bohužel díky kouření se posunuje jeho výskyt do nižších věkových skupin. V roce 2000 se na výskytu nových nádorových onemocněních ve světě podílel 12,5 %. Až 90 % všech nádorů plic nějak souvisí s tabákem, tedy nejenom s kouřením, ale i s tzv. pasivním kouřením, šňupáním nebo žvýkáním tabáku. V zemích, kde poklesla spotřeba cigaret, se s určitým časovým posunem snížil i výskyt karcinomu plic.

Ačkoliv karcinom plic je absolutně nejčastějším nádorem na světě, neznáme způsob, jak spolehlivě odhalit časná stadia tohoto nádoru, která by se dala léčit. Když se u pacienta objeví zdravotní obtíže, bývá nádor již rozsáhlý a léčba, především operativní, bývá nemožná nebo její efekt je relativně méně úspěšný. Časná stadia nádorů plic bývají spíše náhodným nálezem při RTG vyšetření plic.

Dalším v pořadí co do častosti je karcinom prsu (10,1 %), a když si uvědomíme, že se týká v podstatě jen jedné poloviny lidstva, je jeho výskyt ještě dramatičtější. Bohužel se tento nádor objevuje v relativně nízkém věku, alespoň v porovnání s nádory mužskými. Vzestup výskytu začíná už kolem 35. roku života, nicméně maximální strmosti křivka dosahuje po 40. resp. po 45. roku věku.

Naštěstí tento nádor má při včasném záchytu většinou relativně dobrou prognózu. U nás se provádí skríningové vyšetření od 45 let věku ženy. Od tohoto věku má každá žena nárok na mamografické vyšetření prsou každé dva roky až do svých 69 let, kdy riziko již opět klesá. Ve vlastním zájmu by si každá žena měla toto hrazené vyšetření doplnit ještě o ultrazvukové vyšetření prsou. Navíc již od mládí by si ženy měly provádět samovyšetření prsou. O této technice by je měl poučit jejich ženský lékař.

Pokud se v rodině vyskytl karcinom prsu opakovaně, pak by žena měla být pod kontrolou již mnohem dříve, protože některé karcinomy prsu se objevují dědičně a většinou se v takovém případě objeví v nižším věku. Ženy z takových rodin by měly být trvale pod kontrolou lékařů ve specializovaných poradnách.

Neznáme mnoho rizikových faktorů, které ovlivňují výskyt karcinomu prsu. Nicméně je známo, že čím delší dobu žena kojí, tím menší šance na vznik karcinomu prsu má. Ženy, které mají první dítě až po třicítce, se vystavují poněkud vyššímu riziku vzniku karcinomu prsu.

Nádor, který celosvětově zaujímá místo třetí, je karcinom žaludku s 9,8 %. Nicméně ve většině rozvinutých zemí již od počátku 20. století jeho výskyt postupně klesá. Stále však zůstává problémem především některých zemí světa, jako je Japonsko nebo státy bývalého Sovětského svazu.

Jeho výskyt pravděpodobně souvisí se složením stravy, snad především s nedostatečnou tepelnou úpravou, resp. s konzumací syrové stravy a s tím spojeným výskytem chronických infekčních onemocnění trávicího traktu, především vlastního žaludku.

U nás se jeho výskyt pohybuje na relativně nízké úrovni, nicméně vzhledem k tomu, že stejně jako u karcinomu plic nemáme žádné signály nebo možnosti skríningových vyšetření, které by upozornily na časné stadium nádoru, je jeho perspektiva dosti nepříznivá, protože když se objeví obtíže, často nádor již prorůstá do svého okolí a ani operační zákrok nebývá úspěšný na dlouho.

Na čtvrtém místě se z hlediska častosti umístil kolorektální karcinom s 9,5 %. V podstatě jsou to dva nádory, v některých přehledech se uvádějí odděleně jako karcinom konečníku a karcinom tlustého střeva. U mužů je u nás výskyt obou těchto nádorů prakticky shodný, u žen mírně převažuje karcinom tlustého střeva. U mužů i u žen jsou u nás tyto nádory na druhém místě co do častosti výskytu. (U mužů dominuje karcinom plic, u žen karcinom prsu.)

Tyto nádory dolní části trávicího ústrojí mají při včasném záchytu relativně dobré vyhlídky na vyléčení. Proto se také u nás přistoupilo k zavedení skríningové metody, která by měla odhalit již počáteční stadia nádoru. Principem je odhalit tzv. okultní krvácení, stopy krve ve stolici, což právě může být první známka přítomnosti nádoru. Každý občan naší republiky starší 50 let má jednou za dva roky nárok na toto vyšetření. Odběr si provede každý sám doma, odběrovou soupravu poskytuje praktický lékař i s náležitým poučením. Bohužel zdrojů krvácení je ve střevech hodně, takže toto vyšetření dává často falešně pozitivní výsledky, takže je třeba vyšetření opakovat, případně následně ověřit endoskopickým vyšetřením.

I u tohoto nádoru známe jen některé rizikové faktory, či spíše faktory, které snižují riziko vzniku nádoru dolní části trávicí trubice. Samozřejmě se uplatňují faktory spojené opět se stravou a jejím složením. Naše strava by měla obsahovat dostatek vlákniny, ale nic se nesmí přehánět. Jedním z nejvýznamnějších ochranných faktorů je normální váha a dostatek tělesného pohybu. Naopak riziko vzniku těchto nádorů výrazně stoupá u lidí obézních a u lidí, kteří mají nedostatek tělesného pohybu.

S mírným odstupem pak přehled nejčastějších nádorů na světě uzavírají karcinom jater (5,8 %) a karcinom čípku děložního (5,2 %).

Karcinom jater u nás patří opět ke vzácnějším nádorům na rozdíl od rozvojových zemí, kde především v jihovýchodní Asii patří k jednomu z nejčastějších nádorů.

U nás se naštěstí nevyskytují nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik tohoto nádoru, a to je chronická infekční žloutenka B a C, jaterní parazité a konzumace potravin kontaminovaných plísněmi, konkrétně produktem jedné z plísní – aflatoxinem.

Naopak poslední z této skupiny nádorů se u nás vyskytuje, i když by tomu tak nemuselo být. Karcinom děložního čípku je typicky spojován s chronickými infekcemi ženského pohlavního ústrojí, a ty se opět spojují s častým střídáním partnerů, zvláště pokud se objeví u žen, které ještě nerodily. V tomto případě se nejedná o známé pohlavní choroby, ale o choroby, jejichž projevy nejsou většinou nijak nápadné, a proto nepřivedou "nositelku" k lékaři, často jsou způsobovány viry, což poněkud znesnadňuje jejich stanovení i léčbu.

Vzhledem k tomuto nejvýznamnějšímu rizikovému faktoru se onemocnění může objevit velmi brzy, již po 20. roce věku. Nicméně toto onemocnění má rovněž velmi dobrou prognózu, neboť lze odhalit již stadium před vznikem nádoru, tzv. prekancerózu, následný zákrok je velmi šetrný a nijak radikální, takže ženu nijak neomezuje v jejím dalším životě.

V případě tohoto onemocnění se nehovoří u nás o skríningu, protože každá žena by měla jednou ročně navštívit svého gynekologa, a ten při běžné prohlídce by měl provést toto nezatěžující vyšetření na přítomnost tzv. prekancerózy. Problémem je, že řada žen nepovažuje návštěvu gynekologa za nutnou, a když se objeví obtíže, opět může být už pozdě.

Často se diskutuje o řadě dalších rizikových faktorů. Jedním z nejčastěji zmiňovaných je alkohol. Nadměrná konzumace alkoholu patří k nejvýznamnějším rizikovým faktorům ve výživě člověka a může se podílet na vzniku řady nádorových onemocnění, často společně s kouřením.

Z toho, co jsme si řekli o celosvětově nejvýznamnějších nádorech, vyplývá, že ačkoliv o rizikových faktorech většiny nádorů toho víme bohužel příliš málo, můžeme z dosavadních znalostí shrnout, že 15 až 30 % nádorů na světě má na svědomí tabák, na vzniku 10 až 25 % nádorů se pravděpodobně podílejí chronické infekce a na 15 až 30 % se podílí pravděpodobně naše výživa. A všechny tyto tři nejvýznamnější příčiny vzniku nádorových onemocnění jsou, pokud ne přímo odstranitelné, tak tedy alespoň ovlivnitelné, přinejmenším v rozvinutých, ekonomicky vyspělých zemích, mezi které se počítáme.