Zjistila jsem však, že mnozí z nás mají sebevědomí zapsané s negativním emočním znaménkem. Co to znamená? Například to, že sebevědomí jedinci jsou sobci, egocentrici, kteří zneužívají druhé. Pojďme se tedy dnes podívat na to, co je zdravé sebevědomí a jak ho získat.
Co je vlastně sebevědomí?
Zkuste si to slovo „rozsekat na části“. Sebe-vědomí. Můžeme jej tedy klasifikovat jako „uvědomování si sám/sama sebe“. Uvědomění, to znamená náhled na nás samotné. Jak to tak vypadá, sebevědomí není nic jiného než hodnocení nás samotných pomocí dostupných informací, které máme k dispozici v naší hlavě. Otázkou zůstává, co je to za informace a hlavně, jak se nám do té hlavy dostaly?
Jak vzniká naše sebevědomí?
Výše uvedená otázka má jednoduchou odpověď. Náhled na nás samotné se z 80% vytváří v našem dětství. A řekněte, kdo na nás během prvních let měl největší vliv? Ano, správně, naši rodiče. To, co dnes od své vlastní hlavy posloucháte z hlediska vašeho sebevědomí, je pouze hlas vašich rodičů. Představte si v hlavě magnetofonovou pásku s názvem „máma“ nebo „táta“, která se vám za určitých situací spouští a jede pořád dokola…
„Jsi k ničemu“
„Nikdy nedotáhneš nic do konce“
„Nejsem tak dobrý“
„Má práce nemá smysl“
„Být dobrý je normální“
„Stejně tě takového nikdo nebude chtít“
„Mluvíš nesmysly“
„Podívej se na sebe, jak vypadáš“
„Máš ošklivý zadek“
a spoustu dalších vět, které si každý vybaví ve vzpomínce na své rodiče.
Řekněte mi, kolik toho od své vlastní hlavy každý den posloucháte? A doopravdy si myslíte, že informace, které posloucháte, jsou vaší vlastní výrobou? Jednoduše máte nevhodně nastavené Emoční rovnice, které je nutné za pomoci zkušeného kouče odstranit.
