Mám ji od paní autorky s osobním věnováním z dubna 2002, kdy mi ji poslala poštou. Seznámil jsem se s touto vzácnou osobností na Valné hromadě České psycho-energetické společnosti 2002 v Praze, Novotného lávka 5. Pak jsem obdržel dokonce takový vzácný dárek.

Ale všechny uvedené i neuvedené cesty ke zdraví vedou k úspěchu jen u takového jedince, který má sám silnou vůli, chce se uzdravit a nepodléhá skepsi, slabosti či poddání se nemoci. Silná vůle přežít dovede zmobilizovat obrovský potenciál energií vlastních na záchranu a zachování života. To ale platilo a platí vždy o každé nemoci bez výjimky od počátku světa. Proto i Ježíš Kristus uzdraveného často oslovil „Tvá víra Tě uzdravila“. Zde bude dobře vzpomenout ještě jednu „berličku – podporu“, kterou můžeme my všichni, jeho blízcí příbuzní nebo přátelé (kdo ho máme radi) poskytnout nemocnému, že i my sami taktéž celou váhou a silou své osobnosti se postavíme za jeho uzdravení.

Úvaha o stresech a jeho důsledcích na náš organizmus
Stres: existují druhy: Eustres a Traumatický stres.
Stres je stav organizmu, který je obecnou odezvou na jakýkoli výrazně působící zátěž, ať už tělesnou nebo duševní (s následnými metabolickými a vazomotorickými změnami). Faktor odpovědný za stres je stresor.

Eustres vzniká jako následek něčeho moc příjemného, co jsme právě prožili (nějaká vysoká výhra v loterii, velký životní úspěch, třeba v zaměstnání postup do vyšší funkce spojen s platovým radikálním povýšením, nebo milenci se na sebe těší, že se uvidí a vyjde jim to, rodičům se narodí děťátko, na které se moc těší). V tom případě se celé naše tělo zmocní pocit obrovské blaženosti. To právě se do biologických jeho struktur rozlily blahodárné hormony – neurotransmitery, jako endorfíny beta, serotonin a noradrenalín. Všechny působí jako opiáty a pomáhají vytvoření dobré nálady. Zúžují též cévy a napomáhají zastavit krvácení (vázokonstrikční účinky).

Při stresu se uplatňují mechanizmy, které umožňují přežití organizmu vystaveného nebezpečí – adaptační syndrom. Jde o výraznou aktivaci sympatického nervového systému a nadledvin (kůry i dřeně), která způsobuje zrychlení krevního tlaku, prohloubení dýchání, vyplavení energetických zásob (tuky cukry), tlumení bolesti, zvyšování svalové sily i psychických schopnosti. Probíhá mobilizace veškerých sil organizmu ) i za cenu některých neekonomických dějů, která slouží pro jako obranu nebo útěk, anebo boj nebo útok, ale hlavně pro přežití jedince.

Příčiny: fyzikální, chemické (toxiny, mediatory zánětu, zplodiny metabolizmu), bolest, intenzívní duševní činnost, deprivace, nadbytek informaci.

Fáze stresu:
Fáze poplachová – vzestup katecholaminů, glukokortikoidu (palivo), STH (somatotropní hormon), mineralokortikoidů aldosteron (voda a sůl zadržuje ionty Na+ a vylučuje ionty Ka+), glykogenolýza, proteokatabolizmus, lipolýza, pokles lymfocytů, retence vody a soli a elektrolytu. To je první odezva – akutní či promptní dodávka stavebního materiálu (STH), glukóza – palivo: (sacharidy) a tuky.

Fáze rezistence – růst glukokortikoidů jako rozhodujícího faktoru glukogeneze, proteokatabolizmus, proti-zánětový a proti-infekční účinek. Organizmus se připravuje na obranu a útok. Indukuje mikrobiologické změny v centrálním nervovém systému.
Fáze vyčerpání. Vyčerpání rezerv, kumulace proteokatabolických produktů. Stoupá koncentrace adrenalínu a klesá noradrenalínu.

Hlavní odezvy v organizmu jsou:

  • 1. Nahromadění dostatku paliva: Sacharidy (glukóza) a tuky
  • 2. Dodávka stavebního materiálu pro reparační syntézy: aminokyseliny, enzymy, hormony STH.
  • 3. Retence vody, soli a elektrolytu (kationty Na+) za účelem udržení rovnováhy. Příprava na obranu a útok.
  • 4. Boj proti zánětu a infekci.
  • 5. Udržení teplotní homeostázy, stálost a rovnováha v organizmu, včetně všech systémů a procesů, které tento stav udržují. Organizmus je vystavován neustálým změnám, ledviny, plíce, srdce a celý oběh krevní, CNS, endokrinní systém jako producent hormonů, potřebná teplota a jiné.
  • 6. Modulace bolesti.

Akutní mobilizace paliva se uskutečňuje vyplavením katechoélaminů (neurotransmitery, které se tvoří v kůře nadledvin, jako adrenalin, noradrenalin, dopamin), glukokortikoidů, STH (somatotropní hormon růstový), k plnění dalších úkolů se zapojuje ADH (alkoholdehydrogeneza, antidiuretický hormon, též vazopresin), minerakokortikoidy, (aldosteron, renin), inzulín, prolaktin, anabolické steroidy, i estrogeny (u žen), hormony trávicího systému, enkefaliny (endogenní opiáty) jako endorfíny beta, interleukin 1 protizánětlivý. Vyplavením všech uvedených hormonů znamená aktivaci sympato-adrenálního systému SAS, hypotalamo-hypofyzární oblasti a imunitního systému.

Ještě do nedávná se na všech lékařských fakultách světa vyučovalo, že lidský mozek (lépe neurony) nemá schopnost regenerace. Dnes víme, že i u dospělého člověka dochází ke vzniku nových neuronů v mozku. Důležitá součást mozku hippocampus prochází v dospělém věku strukturálními změnami, prodlužováním axonů a větvením dendritů, včetně změn synaptických spojení. Ale stres a stresové hormony snižují produkci nových buněk, proto pozor: Chronicky stres je obzvláště nebezpečný, protože zmenšuje objem hipocampu.

Odezva akutní fáze (OAF) představuje souhrn reakcí postiženého organizmu na různé nepříznivé podněty, jako úraz, zánět, invazi mikroorganizmu, imunitní reakci atd. Jsou to vždy změny v CNS, v endokrinním a imunitním systému, a metabolická odezva. Hlavním mediátorem OAF je polypeptid interleukin 1, který působí na všechny tkáně těla, jeho účinek je mnohostranný.

 Hlavní odezvy organizmu na stres probíhají v sympato adrenálním endokrinním systému (SAS) směrem hypotalamus, hypofýza a nadledvinky.

Katecholaminy (mají poločas 1-2 min) a metabolizmus a glukokortikoidy. Hormony dřeně nadledvin jsou nezbytné pro život a mají obrovský význam v homeostáze organizmu. V dřeni nadledvin se syntetizují též beta endorfíny a jiné látky z velké molekuly POMC (proopiomelanokortin). Všechny mají význam při stresové situaci.

Jsou to hormony dřeně nadledvin. Asi 5% adrenalinu a noradrenalinu se vyloučí moči, hlavně jeho metabolity. Hlavní enzymy, které odbourávají katecholaminy jsou metylové skupiny – OH skupiny benzenového jádra a další. Všechny jsou v moči dobrým indikátorem sekrece katecholaminů.

Co je to syndrom vyhoření či vyhasnutí
Pojem (burn-out = burnout), tj syndrom vyhoření či vyhasnutí vyjadřuje stav, kdy nemocný se dostane do stavu úplně totálního energetického vyčerpání. Klíčovou složkou je celková únava. Stadia vývoje:

  1. původní zapálení pro věc, vysoká empatie, obětavost, zájem o druhé, vysoká až střední senzitivita, vysoký perfekcionizmus, pedantství, odpovědnost, neschopnost relaxace,
  2. vystřízlivění, frustrace, že objekt s nímž je člověk v kontaktu a na jehož hodnocení je závislý je vnímám negativně (negativní afektivita a depresivní ladění). Dominuje pocit, že dlouhé a namáhavé úsilí o něco již trvá nadměrně dlouho a efektivita tohoto úsilí je v porovnání s vynaloženou námahou nepatrná.
  3. následuje zklamání, úzkostné, fobické až obsedantní stavy, chronické přesvědčení o neadekvátním společenském uznání a ekonomickém hodnocení vykonávané profese, stabilně prožívaný hněv jako emoční stav a agrese jako chování z bezmoci a beznaděje. Na fyzické úrovní si lze představit, že zklamání, prohlédnutí a ztráta ideálů má za následek celkovou únavu až ochablost, bolesti hlavy, poruchy krevního tlaku, spánku, bolesti ve svalech, přetrvávající celková tenze.
  4. poslední stadium je fáze úplného vyhoření, vyčerpání či vyhasnutí, úzkost (anxieta) provázená cynizmem, odosobněním až ztrátou lidskosti.
    Výskyt: u profesí s pracovní náplní „práce s lidmi“ v oblastí sociální. Zdravotní sestry především v domovech soc. péče, lékaři, rizikové obory pediatrie, psychoterapeuti, sociální pracovníci a učitelé na všech stupních škol, duchovní a řádové setry, ale i špičkoví umělci, sportovci a vojáci, prostě všichni, kdo jsou vystavení chronickému stresu.

Člověk se původně z nadšení obětuje ve prospěch jiného trpícího až natolik, že ho nezastaví ani únava, žádná stagnace, ani nejvyšší stupeň vyčerpání.

Takovému stupni vyčerpání říkáme vyhoření (jakoby upírem vysátý úplně bez krve). Jako původ tohoto stavu bývá nerovnováha mezi požadavky práce či nároky klienta a odpověď na celou tu nerovnováhu: únava, úzkost anxieta, emoční vyčerpání (exhausce – strain) až opotřebení, tenze až apatie a cynizmus. Jedná se o chování defenzivní, jako psychologický únik ze situace, která se nedá zvládnout řešením problémů, protože ideály nejsou realizovatelné.

Co k tomu závěrem. Kde vám není schopná pomoci ZLV, vidíte, že cest zbývá ještě mnoho. Ale zejména VY sami, každý sám za sebe musí hledat v sebe nesmírnou mohutnou vnitřní silu, která Vás dělí od rovnováhy těla a duše, od rovnováhy energii Jang Jin, anebo vůbec od dostatku energie a která Vás vyvede vytrvale ke kýženému cíli, pevnému zdraví. Odpouštějte svým bližním a važte si je, aby i Vám bylo odpouštěno a aby i Vy jste byli vážení ve svém okolí.

Mnohdy stačí očištění, které nemusí znamenat úplné vyléčení, ale částečnou úlevu, že projevy nemoci se přestanou zhoršovat. To bude východisko, že tělo opět bude schopno zmobilizovat obrovský potenciál energie k dosažení rovnováhy energetické i ostatní.

Závěrem explicitní poučení pro život každého jedince:
Pro každý případ noste si vždy sebou něco sladkého, kostku cukru, nebo nějaký bonbon (jaký, kdo má rád), či kousek čokolády, tatranku, či jinou sladkou sušenku, kterou v případě traumatického stresu ihned zkonzumujte. Organizmus potřebuje ihned palivo – glukózu, kterou si ze sacharózy umí sám ihned udělat (pomoci hormonu glukokortikoidů). Anebo sladké ovoce, které obsahuje fruktózu, která je ihned je schopná okamžitého vstřebávání, jako glukóza.

Farmaceutické lobby je obrovský moloch. Je známo, že jeho zisky přesahují dokonce zisky všech výrobců zbraní celého světa. Snažme se mu vyhnout a zbytečně ho nepodporovat, pokud je nám to jen trochu možné.
Já jsem si vypracoval vlastní životní standard, jako osobní filozofii života: dobře pojíst, popít a pomilovat se. To je lepší a zdravější, než konzumovat všechny možné produkty farmaceutického lobby celého světa.

Přeji Vám všem do tohoto boje hodně úspěchů.

Nyní trochu metafyziky, abyste nikdy nepropadali do přílišného optimizmu. Pokud máte někdo až tak šťastný život, že vše se Vám daří, je stále úplně zdravý a úspěšný, že vše běží jako po másle, tak pozor: Staří Řekové věřili, že ten, kdo se má v životě moc dobře, je šťastný a žije neustále na vysluní, plní se mu vždy všechna jeho přání a plány, propadne pomstě bohů.

Autor: Ing. Josef Chromík

REKLAMA:
loading...

Komentáře