Většina obézních se liší od lidí s normální váhou rychlostí jedení i v samotném aktu jedení – jedí celkově rychleji. Méně váhají mezi uchopením sousta příborem a vložením do úst, pijí častěji, a to i s potravou v ústech, tráví po jídle u stolu více času. Mnozí z Vás by se mohli v rychlosti konzumování jídla kvalifikovat na olympiádu.
 

Někdo si myslí, že když mu jídlo zabere méně času, jí méně

To je naprosto mylná představa. Ve Vašem těle funguje mechanismus, který spojuje žaludek a mozek. Ze žaludku jdou do mozku signály, které oznamují, že do žaludku přichází potrava. Jakmile je žaludek přiměřeně naplněný, upozorní mozek, a ten Vám dá najevo, že jste již nasyceni. Jíte-li však moc rychle, přepracovaný žaludek nemá čas vyslat do mozku signál o nasycenosti nebo tam signál nestačí dorazit včas, tedy než začnete žaludek přeplňovat.

Jíte-li pomalu, dáte svému žaludku možnost říci mozku „dost“ dříve, než sníte další sousto. A nejen to – jestliže večeře bude trvat půl hodiny a sníte toho méně, než byste do sebe „nacpali“ někde ve spěchu za pět minut, budete mít z jídla větší požitek, budete mít čas ho vychutnat a budete se psychicky cítit víc nasyceni.

Vezměte si příklad z Japonců, kteří si udělali z pití čaje obřad, zatímco my často vypijeme šálek čaje vstoje. Číňané se spokojí s hrstkou rýže, ale konzumují ji s potěšením, dlouho, bytostně. V naší kultuře se zvyšuje příjem upravených potravin, které vyžadují méně žvýkání.

Snědení tyčinky Kit kat trvá 20 vteřin a poskytne tělu 500 kJ, které spálíte např. 15minutovým cvičením.

Pouze makrobiotici, kteří konzumují např. pšenici, ji musí pořádně rozžvýkat, protože jinak by je tlačila v žaludku. Většina z nás však potraviny bez slupek žvýkat nemusí, a tak naše chuťové buňky často ani nestačí zaregistrovat, co do sebe v rychlosti vpravíme. Dnešní civilizace tedy nahrává tomu, že jídla s větším počtem joulů se konzumují daleko snadněji.

Pokud jste zjistili, že jíte rychle, využijte následujících technik ke zpomalení jídla:

Zkuste to nyní prakticky. Vezměte si nějakou potravinu – např. jablko, krajíček chleba. Procvičujte pomalé jedení. Dávejte si do úst malé kousky. Další kousek si vezměte, teprve až předchozí sousto úplně rozžvýkáte a spolknete. Jezte velmi pomalu, soustřeďte se na to, co jíte. Snažte se jíst tento týden, ale i později, tímto způsobem.

Díky pomalému jedení se Vám podaří bezděčně snížit i množství konzumovaného jídla (třeba ráno sníte místo tří rohlíků jen dva) a malá hrstka oříšků, které plně vychutnáte, Vám přinese větší potěšení, než celý pytlík, který jste dříve spořádali, aniž jste si to uvědomili. Zapamatujte si, že Vaším cílem není odnaučit se radosti z jídla, jídlo Vám může i nadále přinášet potěšení.

Heslo je „Jezte pomalu, a tudíž méně“, protože první sousta vychutnáte, ale další jsou již jen setrvačností.

Vkládejte do úst jen malé kousky jídla, pečlivě je kousejte, neberte do úst další sousto, dokud nespolknete první.

  • Nenabírejte příborem další sousto, máte-li plnou pusu.
     
  • Po určitém počtu soust si chvíli odpočiňte, přerušte na pár vteřin jedení, konverzujte.
     
  • V počátku nácviku si občas stanovte, kolikrát budete každé sousto žvýkat
     
  • V průběhu jídla občas odkládejte příbor na talíř.
     
  • Zkuste někdy jíst hůlkami.
     
  • Vnímejte kvalitu, chuť a vůni, prožívejte potěšení z jídla.
     
  • Snažte se dojídat jako poslední.
     
  • Jezte pouze u stolu, nejezte ve stoje, vyhýbejte se stánkům rychlého občerstvení.
     

PhDr. Iva Málková


Foto: freeimage.com