V současnosti žije v České republice asi přes 40 000 žen u nichž byla diagnostikována rakovina prsu. Do seznamu pacientek se v roce 2000 zapsalo 4 627 nových jmen (tj. 87,7 na 100 000 žen) a 1939 žen na toto onemocnění zemřelo. (V roce předcházejícím 1999 bylo více nových onemocnění – 5 013 (94,9 na 100 000) a méně úmrtí na rakovinu prsu – 1 895). Po celá léta však platí, že do třiceti let věku postihuje ženy vzácněji, ale riziko začíná stoupat po čtyřicítce. Z každých 100 000 žen onemocní ročně zhruba 70 čtyřicetiletých, 150 padesátiletých a 250 šedesátiletých. V posledních době podle odborníků přibývá bohužel i žen těsně nad dvacítkou.
„Pštrosí politika“ nás nezachrání. Mnohé ženy o onemocnění nechtějí ani slyšet a jestliže si náhodně vyhmatají bulku, nevyhledají lékaře pro strach z operace, léčby a smrti. Jde o nebezpečně pošetilé chování, protože zniklý nádor totiž roste, ať jeho existenci žena připouští, nebo ne. Čím dříve se s léčbou začne, tím lepší výsledky můžeme očekávat.
Rakovina prsu dnes již nemusí nezbytně znamenat ortel brzké smrti. Dokonce nemusí být nezbytné odstranění celého prsu. Při včasné diagnostice postačí jen vyjmutí nádoru. Naděje na uzdravení se tím nikterak nezmenší. Na léčbě obvykle spolupracuje specializovaný operatér (chirurg nebo specializovaný gynekolog), radioterapeut a chemoterapeut. Jsou už k dispozici léky, které působí preventivně proti vzniku kostních metastáz. Užitečné bývá do týmu přijmout i psychologa a plastického chirurga. Ti mohou výrazně ovlivnit kvalitu života ženy. Psychika hraje u pacientek významnou roli a proto mají velký význam i tzv. rekondiční pobyty a kurzy, které organizuje například Liga proti rakovině a mnohá další občanská sdružení. I s prodělaným onkologickým onemocněním lze nadále žít plnohodnotný život.
