Bankéřka odpoví: Oceňuji tvou práci, zahradníku, vůbec není snadná, vidíš za ní výsledek své práce, to já bohužel ve své práci nevidím.
KAVÁRNÍK říká TERAPEUTOVI: Jak si můžeš brát peníze za to, že se k tobě přijde nějaký smutný člověk vypovídat? Terapeut mu odpoví- celý život toužím pomáhat lidem, aby byli št'astnější. Když budou lidé kolem št'astnější, bude se nám lépe žít. Studoval jsem mnoho let pro to, abych uměl lidem pomáhat vidět svět v lepších barvách. Radím jim, jak řešit své problémy co nejefektivněji. Předcházím problémům aby děti nežily v rozvrácených rodinách, ženy uměly ocenit své muže a muži byli lepšími manžely a tatínky. Vyslechnu týdně desítky problémů a vždy mám radost, když mohu pro druhé něco udělat. Výsledky mé práce se dostavují pomalu, ale jsou trvalé a naše společnost se tak stává zdravější a spokojenější. Někdy si schytám kritiku od těch, kteří jsou na pokraji svých sil a nejsou schopni objektivně posoudit dopad mé činnosti, a já to musím ustát. Moje práce je často nedoceněná. Však když jsou pak konečně lidé spokojení, rádi si zajdou do kavárny posedět ke kávě a zákusku a ty máš kšeft, milý příteli kavárníku.
AUTOMECHANIK št'ourá do ZUBAŘE: Hele, celej den v bílém oblečení a v rukavičkách se koukáš lidem do úst, posloucháš rádio, všechno si necháš tvrdě zaplatit bud' od pacienta a nebo od pojišt'ovny, 2x za rok jsi na dovolené a ty mi tady tvrdíš, že odcházíš domů unavený? Zubař odvětí- tak jako se já celý den št'ourám lidem v ústech, aby měli zdravý chrup a měli čím pokousat zeleninu našeho zahradníka, tak i ty se celý den št'ouráš v útrobách auta nás všech, abychom se rychleji dostali z práce domů k našim rodinám…
A jak se tak vzájemně dohadují, přijde k nim Anděl a řekne – Všichni děláte to, na co máte výbavu. Svobodně jste si to vybrali a všichni jste potřební a přínosní pro společnost. Každý z vás dělá svou práci dobře a je logické, že se na konci dne cítí unavený či přepracovaný. Ty zahradníku pracuješ převážně na čerstvém vzduchu a bolívají tě záda z toho, jak jsi stále v předklonu. Za svou prácí vidíš výsledky v podobě vypěstované zeleniny. Díky tobě máme na stole kvalitní potraviny. Však není správné se povyšovat nad bankéřku, která celý den sedí v klimatizované místnosti bez možnosti soukromí. Ke každému klientovi musí být vždy milá, neustále se musí vzdělávat a často trpí bolestmi krční páteře, kvůli sedavému zaměstnání. Pracuje sice s penězi, ale nepatří jí. Nevidí žádné výsledky za svou prácí, takže má občas pocit, že je její práce zbytečná. Kavárník denně opakuje stejné úkony, až se mu dostanou plně do automatiky. Očekává se od něj, že bude milý a usměvavý na hosty, ale někdy je z nich a z jejich požadavků tak unavený a otrávený, že když se konečně dostane domů, nechce nikoho vidět a o kávě ani o něčích problémech ani slyšet. Terapeut sice neběhá od stolečku ke stolečku s kávou, ani se nestará o úrodu a sklizeň, však o to více je jeho práce náročnější, jelikož pracuje přímo s lidmi a jejich problémy. Denně slýchá x příběhů plné problémů a pomáhá bloudícím lidem najít zpět cestu k sobě. Aby byl dobrým terapeutem, musí se neustále vzdělávat a především pracovat na sobě, aby z něj vyzařoval klid a podpora každému, kdo si k němu přijde pro radu. Ne každý je stvořen pro takovou práci. I když je terapeut unavený, klient to nesmí poznat. To, že si nechá za svou práci/čas a vzdělání zaplatit je stejné, jako si svou práci nechá zaplatit zubař, kavárník, automechanik či pěstitel… Když pak přijde domů s hlavou jako pátrací balon a najde se někdo, kdo mu řekne, že celý den seděl a nic nedělal, nemá ani sílu se takové hloupé poznámce bránit….
Zamysleli jste se někdy nad prácí a posláním vašich přátel, milí spokojení? Myslíte si, že například učitel, lékárník či terapeut má peníze za nic? Myslíte si, že je vaše práce více pracná a peníze zasloužené než práce druhých?
