Protože kdo posuzuje a odsuzuje druhé, vyvyšuje se nad ně. A ten, kdo se vyvyšuje, si koleduje o odsouzení.
Svůj život můžeme prožít jako Oběť, jako Tyran nebo jako Tvůrce. Nic z toho není ani špatně ani dobře. Nikdo nemá právo Vás odsuzovat, když se nějak rozhodnete. Ale každý z nás si ponese následky svých voleb.
Oběť
Oběť je někdo, komu se věci dějí. Ona za nic nemůže – to ti všichni kolem něj jsou zlí. Oni za to mohou. Oběť má jen jednu jedinou nevýhodu – nemůže změnit svůj život. Je odsouzena k tomu žít stále to špatné, na co nadává, protože když za všechno mohou ostatní, logicky z toho vyplývá, že i změnu k lepšímu musí zařídit ostatní.
Zisky Oběti:
Dostává ohromné množství soucitu a zpočátku i pomoci.
Necítí vinu za to, co se stalo (protože ji přehazuje na Tyrana).
Nemusí nic řešit. Každá snaha stojí úsilí, když se vzdám předem, ušetřím si ji.
Nemám za nic zodpovědnost. – "To ti druzí".
Klíčová věta: Ty za to můžeš. Vystupuje z pozice slabosti, která je ale ve skutečnosti nesmírnou mocí, bohužel jen nad druhými. Jak se stát Obětí ? Trvat na tom, že můj život rozhodují jiní a mít jim to za zlé. Musím zapomenout na to, že vždy nakonec já ROZHODUJI, jestli se nechám donutit. Jak přestat být Obětí ? Vyřešit si téma viny a přijmout zodpovědnost za svůj život.
Tyran
Nebo též viník je ten, kdo byl uznán vinným za to, co se stalo. Pokud je uznán vinným i druhými, dává to Oběti daleko větší moc nad jeho životem. Když mohu říct: "Ty za to můžeš, že se to stalo", mohu Tebou velmi krásně manipulovat. Ale není to ani tak, že by byl Tyran bez viny na tom, co se stalo. On se nechal vmanipulovat a on nebyl Tvůrcem. On dokonce možná i skutečně ublížil. Proto je často zpočátku ochoten hrát tuto hru a přinášet oběti za to, co se stalo. Pokud se však překročí míra, najednou je to on, kdo trpí a začne bojovat o uznání toho, že se již obětoval dost a že má nyní nárok na to být Obětí. V některých vztazích se tato hra hraje desítky let a partneři jsou schopni měnit pozice mezi Tyranem a Obětí v řádu minut či dokonce sekund. Pokud je to skutečný Tyran, pak jeho ziskem je to, že může ničit druhé a mstít se jim za svůj prohraný život. A pokud jsem já tak hloupý, že s Tyranem zůstanu… "Měkčí" forma Tyrana to dělá proto, aby se nemusel měnit sám. Změň se TY, aby MNĚ bylo dobře !.
Zisk tyrana: Zdání moci ve vnějším světě.
Nevýhody:
Ve skutečnosti je to ale slabá pozice.
Nulový soucit a pomoc ze strany ostatních (pokud chcete někoho zničit, zmanipulujte ho, aby se stal skutečným Tyranem – není to tak těžké a mnoho lidí to dovede mistrně).
Rozpadlé vztahy.
Je nucen cítit vinu i za to, za co není vinen.
Jak se nechá Tyran zaháčkovat ?
Tím, že uvěří, že má zodpovědnost za to, jak se ten druhý rozhodne. Jak se odháčkovat ? Nerozhodovat za druhého. (Zde nemluvím o zodpovědnosti, kterou máme za malé dítě).
Klíčová věta: Změň se. Udělej to podle mě, jak já chci. Takhle to MUSÍŠ dělat.
Vystupuje z pozice moci, která je ale ve skutečnosti nesmírnou bezmocí. Jak se stát Tyranem ? Trvat na tom, že mohu rozhodovat za jiné. Mít jim za zlé, jak žijí a jací jsou. Musím zapomenout na to, že vždy nakonec já ROZHODUJI, jak se cítím. Musím uvěřit, že jsem důležitější, než druzí. Jak přestat být Tyranem ? Vyřešit si téma viny, přijmout zodpovědnost za svůj život a přestat přijímat zodpovědnost za životy jiných.
Tvůrce
Oběť potřebuje Tyrana, zatímco Tyran potřebuje Oběť. Jinak nemohou svou hru hrát. Představte si, jak dlouho Vás bude bavit hrát pingpong, když Vám nikdo nevrací míček, dokonce ani zeď ne.
Tvůrce naproti tomu ví, že má plnou zodpovědnost za sebe (za celý svůj život) a částečnou za ty, ke kterým se připoutal (je to jiný druh zodpovědnosti – znamená postarat se o vše, co ten člověk potřebuje a nemůže si obstarat sám, aniž bych věděl, zda díky tomu bude šťastný – to už neovlivním). Ale hlavně ví, že nesmí nikoho nutit ke změně. Pokud se necítím dobře a jsem Oběť, svalím za to vinu na druhého. Pokud jsem Tyran, jdu změnit druhého, aby mi bylo dobře. Naproti tomu Tvůrce ví, že nesmí nikoho k ničemu nutit a že i přesto může být šťastný. Zná zákonitosti vesmíru a ví, jak na to.
Nevýhody:
Aby se člověk stal Tvůrcem, musí investovat čas, energii, námahu, někdy i peníze. (Protože jen málo z nás má to štěstí, že se od svých rodičů "zadarmo" naučili, že zvládnou cokoliv, pro co se rozhodnou.)
Přijímá svůj díl viny za to, co se stalo. Ale díky tomu i zodpovědnosti a schopnosti to změnit.
Výhody
Tvůrce může zlepšit svůj život.
Nežije v iluzi a ví, že nemůže změnit život jiného člověka jinak, než příkladem.
Je vyhledávaný společník, protože umí pomoci i nechat si pomoct a hlavně umí jen být.
Klíčová věta: Když mluví o sobě: Já jsem se rozhodl.
Když mluví k druhému nebo o druhém: Co ty si o tom myslíš ?
Klíčová schopnost: Klást otázky, naslouchat a dělat kompromisy, které vedou k výhře všech. A současně se umí postarat o to, co potřebuje a chce.
Vystupuje z pozice moci nad sebou a bezmoci nad druhými. Díky tomu je schopen se ptát. Díky otázkám je schopen pomoci k tomu nejlepšímu rozhodnutí pro všechny.
Jak se stát Tvůrcem ?
Vědět, že rozhoduji za sebe. A nikdy nemám právo rozhodovat za druhé. (Kromě malých dětí, bezmocných apod.) Jak přestat být Tvůrcem ? Přijmout na sebe vinu někoho jiného. Uvěřit, že druzí jsou důležitější, než já. Obětovat se.
Pozn: Pokud se obětuji s tím, že já jsem si to tak vybral, Obětí se nestanu. Naopak posílím Tvůrce v sobě. Mohu dělat cokoliv, ale Tvůrce si uvědomuje, že rozhodnutí bylo i jeho (byť třeba v rámci nepřiznivých okolností), Oběť naopak nerozhoduje, ta si myslí, že se jí to děje. Pokud se rozhodnu za druhého s tím, že jsem přijal následky, jsem stále Tvůrce. Pokud však rozhoduji za jiného, abych se nemusel měnit, jsem Tyran.
