HROZIVÝ BUMERANG

Nekritické, mnohokrát zbytečné, ale především časté používání antibiotik způsobilo závažné problémy, které dolehly na zdravotnictví celého světa a kterým se s plnou vážnosti věnuje Světová zdravotnická organizace. Je to především otázka ztráty účinnosti antibiotik, nárůst počtu kmenů mikrobů rezistentních, čili odolných vůči antibiotikům. Je to problém natolik závažný, že ho definujeme jako celosvětový fenomén nebo celosvětovou katastrofu. Především v posledních dvou, třech desetiletích, v průběhu kterých se lidstvo dostalo pod výrazný tlak antibiotik a vůbec xenobiotik – látek, které atakují všechno živé (xeno = cizí, bios = život), se vytvořila  půda pro hrozivý bumerang. Kromě zrníněné ztráty účinnosti je závažným faktem, že antibiotika výrazným způsobem zasahují do ekosystému přírody a lidského organismu. Důsledkem je nárůst virových infekcí, nárůst počtu alergických onemocnění, vzestup chronických stavů, kterých příčinou je narušení imunitního systému, jako jsou imunosupresivní a imunodeficitní stavy, což souvisí také s maligním bujením.

Zásahem do genetické podstaty mikrobů vznikají často přímo neřešitelné situace v podobě stoupajícího počtu mikrobů, které jsou rezistentní na větší počet, někdy i všechna dostupná antibiotika. Jsou to důsledky benevolentního používání těchto "zbraní těžkého kalibru".

PROČ JSOU DŮSLEDKY TAK ZÁVAŽNÉ?

Problém je nutné vidět komplexně. Závažná příčina je v samotné medicíně, která se v léčebném procesu příliš orientuje na chemii. Mnoho léčiv, včetně antibiotik, se podává masově, neuváženě, mnohokrát zbytečně, ale především příliš často, což platí obzvláště v pediatrické praxi. Zapomíná se přitom na obranné síly organismu, které v uzdravovacím procesu málo využíváme. Ty dokáží zvládnout většinu běžných infektů bez zásahů medikamentů. Zvláště to platí pro virové infekty, které jsou časté u dětí v předškolních kolektivních zařízeních a jsou průvodním jevem podzimních, zimních i jarních měsíců. U těchto stavů je podávání antibiotik nejenom nepotřebné, ale i kontraindikované, což znamená, že se podávat nesmějí! V tomto směru se dělají mnohokrát chyby v dětských ambulancích a hlavně u lékařské služby první pomoci. Zde by měla být antibiotika předepisována skutečně ojediněle, protože od začátku chorobných projevů po návštěvu pohotovosti se nemoc nemohla "vykrystalizovat", je ve stadiu všeobecných projevů.


ANTIBIOTIKA NEJSOU ANTIPYRETIKA

Mnoho lidí má mylnou představu, že antibiotika pomohou snížit teplotu. Antibiotika však nejsou antipyretika, tedy léky na snížení teploty. Pro vybudování dobré odolnosti, správně fungujícího imunitního systému, je potřebná jeho stimulace v podobě překonání několika infektů za rok (2-4), ne nebezpečných, vyčerpávajících. A to bez medikamentů, hlavně antibiotik. Obranným mechanismům organismu je nutné dopřát, aby se zapojili do akce, aby se využily jejich přirozené síly na zvládnuti infektu. Zvýšená teplota je nesmírně důležitý faktor v boji s infektem. Důležité je jenom ji usměrňovat v optimálním rozpětí 38-38,5 °C, kdy se rychleji tvoří protilátky, jiné součásti obranných mechanismů, např. interferony. Účinnější je také fagocytóza, tj. schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice.

CO S TEPLOTOU?

Organismus nutno zabezpečit dostatečným přísunem tekutin. Léky snižovat teplotu až při hodnotě 38,5 °C, při vyšších teplotách jsou vhodné zábaly, vlažné sprchy, dobré služby udělá vhodné sedativum (diazepam, hysteps). Samozřejmý je požadavek dostatečného množství vitamínů a klid na lůžku ještě alespoň dva dny po znormalizování teploty. Takovýmto způsobem se dají zvládnout minimálně 3/4 stavů. Takto překonaný infekt je významným tréninkem imunity, což se projeví tím, že později bude náš organismus mnohem odolnější. Nežádejte tedy lékaře ihned o léky, nenaléhejte na předpis antibiotik. Po překonání infektů okamžitě nepospíchejte do práce, či s dítětem zpět do kolektivu. Rekonvalescence je důležitější než si myslíte. Respektování takovýchto pravidel je nejžádanější v útlém dětství, kdy se buduje obranný mechanismus organismu.

Nutné je vědět, že časté podávání antibiotik má také imunosupresivní čili imunitu potlačující účinky, což má vydatný podíl na vzestupu počtu onemocněni, na podkladě porušené imunity, hlavně alergických.

ANTIBIOTIKA VERSUS EKOSYSTÉM

Zdali je nám to milé nebo ne, jsme odkázáni na úzké spolužití s mnohými bakteriemi, viry, plísněmi… Viry ničí bakterie, resp. pasou se na plísních. Bakterie požírají jiné, nebezpečnější, ještě dříve než se mohou svým zločinným způsobem projevit na pokožce či povrchu sliznice dýchacích cest a proniknout do organismu. Další jsou významné pro zažívací ústrojí produkováním enzymů, vitaminů, vytvářením optimálních podmínek pro proces trávení. Jiné vytvářejí potřebnou obrannou bariéru, např. bifidní mikroflóra v ženských genitáliích.

Představa, že antibiotikum zasáhne jenom naše "nepřátele" by byla velice naivní. Zasahuje celý mikrobiální svět v lidském organismu. Proto jsou známy průjmové stavy u malých dětí, kojenců i velice závažné toxické deprese v průběhu léčby širokospektrálními antibiotiky. Proto vinou vyhubení ochranné bakteriální flóry v ženských genitáliích narůstá počet plísňových infekcí. V důsledku narušení rovnováhy se stále více prosazují viry, plísně.

NOVÉ DRUHY VIRŮ

V souvislosti s narušením mikrobiálního života tvorstva v přírodě vlnou antibiotik je dnes nemálo lékařů přesvědčeno o tom, že v současnosti ohrožují lidskou existenci hlavně nové druhy nebo mutace virů, i velice nebezpečné, jako např. HIV vyvolávající smrtelné onemocnění AIDS. Je to důsledek toho, že uvolněné místo po bakteriích zničených antibiotiky zabírají čím dál více viry. Ty patří mezi přední faktory příčin prudkého nárůstu počtu alergických onemocnění. Při rozvinutém onemocnění na alergickém podkladě, jako astma nebo ekzém, jsou často zodpovědné za zhoršení těchto stavů, společně s alergeny jsou spouštěči alergického onemocnění.

Autor: Ivana Friedecká

REKLAMA:
loading...
Sdílet
Předchozí článekL-Carnitin s pyruvatem
Další článekŽivot s astmatem

Komentáře