Zdroj: freeimages.comMáte se rádi a je vám ve vlastní společnosti dobře? To je velice správné, protože sami sobě nemůžete uniknout. Nelze se rozvést sám se sebou a pak na sebe někde v blaženém ústraní zapomenout. Protože jsme sami sobě věčnými společníky, měli bychom se přinejmenším akceptovat, což však může být významnější postoj než přechodná mučivá sebeláska.

Akceptace neznamená jen lásku, ale i sebeúctu, respekt a uznání sebe sama za originální a nezaměnitelnou bytost. Člověk, který sám sebe akceptuje a který se má proto rád, učiní tak v podstatě sám sebe šťastným, aniž by k tomu vždy nezbytně potřeboval trvalou přítomnost a náklonnost jiné bytosti.

Lidé, kteří nemají sebe samé v přílišné lásce, se často doprošují u ostatních, aby je tím více akceptovali, aby je milovali více než sebe. Jsou pak žárliví, strachují se o lásku, žijí v napětí a někdy i v nenávisti a negativními city si zkracují život.

Člověk, který má k sobě veskrze pozitivní vztah, je současně aktivní, ale umí se i uvolnit, je schopen vypnout a užívat si sám se sebou. Navíc je také schopen akceptovat a milovat ostatní. Milujete-.li a akceptujete-li svoje bližní, jste také zákonitě milováni a akceptováni. A platí to i obráceně: Kdo k sobě cítí despekt, nemá se rád a neakceptuje některé dimenze své psýchy a fyzična, vyvolává vůči sobě odpor, takže se bližní snaží již z dálky se mu vyhnout. Kdo sám sebe akceptuje, přijal již za neodvratitelné i svoje slabiny, obdobně je schopen akceptovat i nedostatky svých bližních. A lidé jsou velice rádi, když je přijímáte kladně i s jejich nedostatky, když jste k nim tolerantní a velkomyslní, když jim stále nepřipomínáte, čím špatným se liší, čím zraňují, v čem se mýlí a k čemu všemu zlému proto směřují.

Nejvíce oblíbeni jsou šťastlivci, kteří se vyučili v umění nejvíce odpouštět, protože právě schopnost velkomyslného odpuštění přiznivě ladí lidské vztahy, do měkka dláždí životní cesty a vymezuje dlouhodobě příznivé perspektivy.

Když nás prozatím nemá nikdo rád, musíme dočasně vystačit s dostatečně silným vlastním kapitálem, totiž s tím, že máme alespoň rádi sami sebe. S tímto slastným faktem v mysli bychom se měli probouzet a odhazovat přikrývku, protože pak už nikdy nemáme objektivní důvod pro delší nebo hlubší rozladění.

A pokud jste přece jen špatně spali nebo se vás právě zmocňuje nachlazení, případně trpíte depresemi, takže vám realita nepřipadá zrovna růžová, vyvolávejte ze všech sil lásku k sobě samotnému a nebo se až k slzám dojměte vlastním osudem. Hned se vám uleví, protože jakákoliv láska, tedy i sebeláska, osvěží, vyléčí nebo rozradostní.

Doporučení:

  • Pořiďte si soupis všech vnitřních i vnějších kvalit, které na sobě oceňujete.
  • Sestavte obdobný seznam vnitřních i vnějších kvalit, které na vás oceňují vaši bližní.

Zpracovala: Iva Hédlová podle Heidelore Klugeové