Pozor na rutinu! Neschovává se to nejhorší za lhostejností, která vztah, partnerské soužití nebo rodinné vztahy zabíjí?
Jak napomáhat dobré kvalitě vztahu?
Jestliže chceme, aby vztahy v rodině byly živé a zdravé, měl by každý pečovat o sebe, naslouchat druhému a mluvit řečí „já“. V následujících odstavcích jsou další důležité rady pro vztah. Je několik překážek, které můžeme odstranit. Není to nic vyčerpávajícího. Pro někoho budou příliš shrnující, pro jiné zase příliš rozvláčné. Zahrnují samozřejmé skutečnosti a také skutečnosti, které se realizují obtížněji. Vy sami jste ve své rodině ti nejkompetentnější. „Dobře vidíme pouze srdcem. To zásadní je očima neviditelné.“ (Saint Exupéry)

Věnujeme pozornost mimoslovním sdělením
Například tón hlasu sděluje někdy mnohem více než vyslovená slova. „Půjdeme jíst?“ vyjadřuje něco jiného než „Jdeme jíst!“ Stejně jako v případě gest, držení těla…

Přikládáme význam komunikaci pozitivním dotykem
Sdělení dotykem je také nezbytné k vytváření a posléze k udržení vztahu – počínaje stadiem plodu, při kojení, když dítě masírujeme, lechtáme, laskáme, když se dítě škádlí se sourozenci nebo rodiči. Svá slova zdůrazníme spíše tím, že se k druhému přiblížíme, dotkneme se jeho ruky, než když použijeme silná slova. Vezmeme-li například dítě do náruče, můžeme tím vyjádřit různá sdělení – něžně ho uklidníme, s vážným výrazem vyjádříme nesouhlas s jeho chováním atd.

Připustíme možnost říci „ne“
A co jít do kina? Ne, děkuji. Mám chuť strávit klidný večer doma.“ „Ano“ nemůže mít žádnou hodnotu, jestliže neumíme říci také „ne“, a opačně. Komunikace by měla být upřímná a průzračná. Navíc „ne“ vyslovené klidně a důrazně je účinnější než „ne“, které „vyštěkneme“, které na druhého útočí a zcela určitě vyvolá obrannou reakci. Je to, jako kdybychom pustili vodovodní kohoutek naplno a chtěli naplnit sklenici vody – voda silně vytryskne a sklenice zůstane prázdná.
Klidné a důrazné „ne“ je nepostradatelné také při výchově dětí už od raného věku. Tímto způsobem stavíme dětem hranice, které potřebují k růstu a vývoji.

Využíváme umění mlčet a pozorovat
Prudká reakce na nepříjemné chování může například přerušit vztah a může se také ukázat jako neúčinná. Než začneme jednat, je dobré svá slova zvážit, a tudíž dát váhu i svým činům. K tomu napomáhá hluboké dýchání, pozorování a odstup. I ticho „mluví“… mlčení ovlivňuje komunikaci a může být pozitivní.

Dáváme přednost otázkám s „jak“
Je dobré vyvarovat se vyslýchání a uzavírání se do otázek „proč“, které často obsahují pochybnost, nebo dokonce obvinění a udržují komunikaci na úrovni rozumu, místo aby vyzývaly k inteligenci srdce. Dávejte přednost otevřeným otázkám: „Jak to prožíváš?“ „Co ti nahnalo strach?“ „Co potřebuješ?“ „Jak bych ti mohl pomoci?“ Snažíme se nesrovnávat dotyčnou osobu s druhými „Tvoje sestra je alespoň poslušná.“ „Václav zkoušku udělal.“ „Eliščin manžel se o své děti stará.“ Taková srovnání zraňují a druhého ponižují.

Vyvarujeme se soudů a zesměšňování
Odsuzování druhého působí ve vztahu jako jed. Druhého znehodnocuje, ten se uzavírá do sebe a dospívá k zatrpklosti: „Jsi blázen!“ „Nejsi schopný učinit mě šťastnou“ „Zase z tebe mluví snílek!“ „Ty jsi ale nešikovný!“

Přikládáme význam druhému a jeho jednání
Místo abychom druhého snižovali a hledali na něm chyby, snažme se pochopit jeho potíže, přikládat význam jeho schopnostem a povzbudit ho.
„Dostal jsi teď z diktátu čtyřku a posledně pětku. Co si o tom myslíš? […] Já v tom vidím krok k lepšímu.“ „Srovnala jsi panenky, to je skvělé. Pustíš se teď do úklidu dalších hraček?“

foto: střípky

Překonávání konfliktů v rodině
autor:
Trélaün
nakladatel:
PORTÁL
rok vydání: 2005
rozsah: 144 stran
vazba: brožovaná
Cena: 175,- Kč

loading...

Komentáře