Už několik let patří mezi známé pravdy, že středomořská strava výrazně snižuje riziko problémů s krevním oběhem, a zejména pak nebezpečí akutního srdečního infarktu. V jihofrancouzském Toulouse například postihne za rok infarkt jen každého 53. člověka ze 100.000 obyvatel, zatímco ve skotském Glasgow je to každý 332. člověk ze stejného počtu obyvatel.
Tip: Pokud chcete vyzkoušet zázračné účinky pizzy na vlastní kůži, rozhodně to nezkoušejte s mraženými polotovary, na nich nic zdravého nenajdete. Dejte si radši pravou italskou pizzu od pizza Brno Caruso z těch nejlepších surovin a od rozeného Itala.
Pozitivní účinek středomořských kuchyní byl pozorován v mnoha jihoevropských zemích a je připisován zejména velkému podílu čerstvého česneku, zeleniny a ovoce, olivového oleje a ryb v tamní stravě. A také rozumnému množství červeného vína.
Ve sdělovacích prostředcích se hodně spekuluje o takzvaném „francouzském paradoxu“. Francouzi umírají velmi zřídka na choroby krevního oběhu – a to i přes svou zálibu v jídlech bohatých na cholesterol a nasycené tuky. K „francouzskému paradoxu“ nyní přibyla „italská záhada“, upozorňuje ve svém úvodníku britský odborný časopis British Medical Journal, z něhož Der Spiegel čerpal. Italská pizza, dosud experty na stravování hodnocená spíše se skepsí, je nyní vnímána nově – a pozitivně.
Italští experti se v Miláně tázali stovek pacientů po srdečním infarktu i jiných pacientů na jejich stravovací návyky. Ukázalo se, že individuální riziko onemocnění akutním infarktem bylo tím nižší, čím častěji dotyční jedli pizzu.
I u příležitostných konzumentů pizzy kleslo riziko infarktu o 22 procent, píší lékaři ve své studii. U lidí, kteří si pizzu dopřávali pravidelně, kleslo toto riziko o 38 procent. A ten, kdo snědl dvě a více italských placek za týden, měl riziko srdečního infarktu sníženo dokonce o 56 procent.
Tip: Pokud zrovna nemáte chuť na pizzu, nevěšte hlavu. K dispozici jsou vám i těstoviny Brno Caruso s velkým výběrem druhů, přesně podle vaší chuti. Pravá italská domácí pasta až k vašim dveřím.
Profesor Jorge Gomez-Aracena z univerzity ve španělské Málaze se domnívá, že blahodárný účinek pizzy na krevní oběh lze přičíst především vysokému obsahu karotenoidu lykopenu v rajčatovém protlaku, působícího jako silný antioxidant.
Britský expert Malcolm Kendrick naopak tvrdí, že není důležité, co jíme, ale spíš jak jíme. Vědec připomíná, že Francouzi a Italové vyhrazují přijímání potravy zcela odlišné postavení než severoevropské národy decimované infarkty.
Zatímco na jihu je jídlo ústředním a pozitivním aspektem života, přijímá člověk severu potravu často s nechutí. Z toho plyne vysoká koncentrace „stresových hormonů“, jež podporují kornatění tepen vedoucí k infarktům.
