A přitom nehezké plísně na nehtech nejsou bohužel žádnou vzácností. Nelze je bagatelizovat či považovat za kosmeticky rušivé jevy. Nemocné nehty jsou častým zdrojem infekce a infekčním nebezpečím pro svého majitele i osoby, se kterými přichází do styku.
Než plíseň postihne nehty, projeví se často ještě svěděním mezi prsty, například na nohou. Toto drobné odlupování kůže není téměř vidět a nemusíme si ho vůbec všimnout. Přitom je ale zdravotně nejzávažnější. Je potřeba ho okamžitě léčit, protože jinak jeho podhoubí proroste do nehtů a jejich okolí.
Plísňových onemocnění přibývá s rostoucím věkem. Snadno se infikují nemocní, kteří trpí cukrovkou. Jako další rizikové skupiny pacientů lze jmenovat nemocné s tepennou, žilní a mízní nedostatečností končetin, osoby s drobnými, ale častými zraněními (profesionální tanečnice, baletky, sportovce) nebo lidi nosící příliš těsnou obuv. Do rizikové skupiny patří i lidí trpící chorobami periferních nervů a deformacemi končetin.
Významnou roli ve stoupajících počtech nově diagnostikovaných plísňových onemocnění hraje nošení uzavřené, neprodyšné, tzv. „okluzivní“ obuvi, nošení ponožek a punčoch z umělých nesavých materiálů. Infekce plísněmi se ve zvýšené míře vyskytuje u jedinců navštěvující veřejné lázně, společné sprchy, umývárny, plavecké bazény, sportovní zařízení. Tuto skutečnost potvrzují plísňové kultury vyrostlé ze stěrů podlah těchto zařízení, předložek, ručníků, dřevěných roštů, ale i koberců v hotelích, kde chůze naboso bez ochranné obuvi skýtá určité riziko. Není výjimkou získání plísňového onemocnění na písčité pláži, neboť půda může být kontaminovaná plísněmi, která přenášejí zvířata a infikovaná lidskými jedinci. Proto znalost zevního prostředí hraje důležitou roli v boji s patogenními plísněmi.
Plísně nehtů svým majitelům velmi komplikují život. Znemožňují jednoduché činnosti, jako je uchopení mincí nebo vázání tkaniček u bot. Jsou častou příčinou bolestí i při stání, chůzi ze svahu nebo obouvání obuvi. Pacienti mohou trpět i po psychické stránce – snížené sebevědomí, rozpaky, nesnáze, sklíčenost, deprese, problémy v manželském soužití, strach z dalšího postupu nemoci patří mezi nejtypičtější komplikace.
Je neuvěřitelné, že více než 90 % nemocných s onychomykózou stále nenavštíví lékaře. Vždyť kdysi tolik obávané a velmi bolestivé chirurgické strhávání nehtů patří již dávno do minulosti! Dnes se onychomykózy léčí téměř výlučně podáváním léků v tabletkách. A ty rozhodně u vaší pedikérky nedostanete! Jejich druh, množství a dávkování vám totiž určí jedině odborný kožní lékař!
Léčba plísňových onemocnění nehtů byla dříve značně obtížná. Používaly se přípravky k potírání nehtů, které jsou účinné pouze při malém rozsahu onemocnění. Proto se také léčba často neobešla bez chirurgického zákroku, neslavně proslulého strhávání nehtů (ablace). Tyto metody již dnes patří spíše do středověku. Existují totiž moderní léky, které toto onemocnění velice úspěšně léčí a mají minimální nežádoucí účinky.
Jedná se o tzv. systémová antimykotika, která se polykají se ústy. Účinná látka se po spolknutí kapsle nebo tablety dostává krví do nehtu a jeho lůžka, kde ničí původce onemocnění, kvasinky a plísně. Změněný nehet je potom během jednoho roku postupně nahrazen novým a zdravým nehtem.
Před zahájením léčby musí lékař odebrat vzorek nehtu na vyšetření, které potvrdí, zda se jedná skutečně o plísňové onemocnění. Nezbytnou součástí léčby jsou i opatření bránící dalšímu šíření plísní . Mezi ně patří především dodržování základních hygienických pravidel jako je pravidelné mytí a osušení nohou.
Onemocní-li někdo mykózou, dávají mu tím plísně a kvasinky zřetelně najevo, že je jeho rohovinová vrstva kůže pro ně lahůdkou. Je to současně důrazné varování o pravděpodobné možnosti nové infekce i po zdárném vyléčení původní nemoci a vzniku nových útrap. U takových jedinců je dodržování prevence naprosto nezbytné po celý život.
Dnes s jistotou víme, že se např. punčochy nemocných s plísní mezi prsty nebo s mykózou nehtů infikují už v průběhu pouhých 2 dnů u 75 % nemocných osob. Ještě nedávno se věřilo, že infekci tkanin podporuje především vlhké mikroklima pod osobním prádlem, v obuvi a rukavicích. Dnes víme, že kontaminaci choroboplodnými zárodky významně ovlivňuje také složení textilií. Plísně se množí a pronikají rychleji tkaninami z hedvábí a tkaninami s obsahem polyamidu. Méně už plísním „chutnají“ přírodní materiály z vlny či bavlny.
Nezbytná preventivní opatření v rizikových skupinách osob (po ukončení léčby, u starších jedinců, diabetiků a sportovců)
Doporučuje se:
- Nechodit naboso – ani doma!
- Nohy pravidelně umývat a důkladně vysoušet mezi prsty!
- Nikdy nepoužívat společné ručníky i ostatní toaletní potřeby s dalšími členy domácnosti!
- Nosit omyvatelné sandály, aby plosky nohou zůstaly suché!
- Při návštěvách tvrdošíjně odmítat nabízené přezůvky, raději nosit s sebou vlastní!
- Omezit na minimum dlouhodobé nošení těsné a neprodyšné obuvi!
- V průběhu systémové i místní léčby dezinfikovat osobní prádlo v automatických pračkách po dobu 40 minut při poloviční náplni a teplotě pracího roztoku 60°C!
- Používat pravidelně a dlouhodobě k dezinfekci obuvi speciální dezinfekční prostředky, zejména po ukončení celkové i místní léčby mykóz kůže a nehtů!
- V případě podezření na infekci přenesenou z domácích "mazlíčků" podrobit veškerá zvířata veterinárnímu vyšetření, i když se zdá, že nemají zjevné chorobné projevy!
- Bez preventivních opatření je i pro dokonale vyléčené osoby každá rada drahá. Z kontaminovaných součástí oděvů, rukavic a obuvi dochází vždy dříve či později k opakované infekci pokožky i nehtů a novému vypuknutí tohoto velmi nepříjemného onemocnění. Proto se vyplatí na prevenci vždy pamatovat.
Autor: Dr. Radek Litvik – Kožní klinika FN Ostrava