Řazení potravin podle zvyšujícího se podílu jin vypadá následovně: rýže, ječmen, žito, kukuřice, luštěniny, zelenina, mořské řasy, ořechy, tuky, ovoce, mléčné výrobky, mléko, cukr ( nejvíce jin je většina léků ).
Skupina potravin podle zvyšujícího se podílu jang: pohanka, jáhly, ryby, drůbež, sýry, maso savců, vejce, sůl.
Jestliže náš pokrm byl příliš jangový, můžeme jej doplnit jídlem opačného charakteru – což ostatně děláme, když po masitém obědě sáhneme po dezertu.Není to ale ideální způsob, protože jdeme z extrému do extrému, svému zažívání tak připravujeme dramatické změny a zvyšujeme tím nároky na jeho činnost.Energie spotřebovaná v trávícím systému pak chybí v ostatních orgánech.Po takovém obědě ze všeho nejvíce toužíme zalehnout, což je také v dané situaci to nejmoudřejší, co můžeme udělat, protože mozek, srdce, svaly a další jsou stejně odsunuty na druhou kolej.
Potraviny, jejichž obě složky jsou v nejvyváženějším poměru, a jsou tudíž nejméně zatěžující, jsou obiloviny. Pro tuto vlastnost jsou vhodným základem zdravé výživy, ostatní pak doplňkem, kterým můžeme povahu stravy vychýlit potřebným směrem. Jakým, to záleží na mnoha okolnostech. Jsou to například klimatické podmínky.V horkém letním období (jang) budeme raději konzumovat ochlazující a osvěžující potraviny skupiny jin a naopak. Stejně důležité je přihlédnout k osobním potřebám daným momentální kondicí.
Dvě složky, ze kterých se skládá život, jsou energie a hmota. Energii Číňané označují čchi, má charakter jang a hmota pak jin. Čchi a hmota jsou jako oheň a voda. Oheň může vodu odpařit, voda oheň uhasit. Jejich harmonie je předpokladem zdraví, chybí-li jedna z nich, nastává smrt. Nerovnováha může, velmi stručně řečeno, vzniknout buď nedostatkem či přebytkem jangu, nebo nedostatkem či přebytkem jinu.
Nedostatek jangu – pocity chladu, studené nohy, špatná snášenlivost zimy a studených nápojů, chuť na sladké, potřeby kávy, časté močení, světlá moč, bolesti zad, ranní ztuhlost, únava (zejména po jídle), nesoustředěnost a velká potřeba spánku.
Doporučuje se: teplá snídaně a nejméně jedno teplé jídlo denně.Zahřívací koření jako zázvor (i čerstvý), skořice, pepř, kmín, tymián, rozmarýn, pažitka, kardamom. Proso, celozrnná rýže, vařené ovesné vločky, časté malé porce masa, ryb a vajec, luštěniny, horká voda jako nápoj. Hodně pohybu, ale nepřetěžovat se. Spát vydatně, ne však příliš dlouho. Pocítíte-li hlad, najezte se.
Vyhněte se: syrovým kyselým druhům ovoce, kyselým mléčným výrobkům, mléku, sýrům, cukru, chlebu, konzervám a margarínu.
Nadbytek jangu – pocity horka, červená barva obličeje, poruchy spánku, velká žízeň a hlad, tmavá moč, tmavá a tvrdá stolice, emoční podrážděnost, výbušnost, neklid, zvýšená potřeba aktivity.
Doporučuje se: lehká jídla, krátce povařená zelenina, listový salát, kompoty, zralé ovoce, rýže, proso, pšenice, brambory, mořské řasy, ovocné čaje, horká voda, ovocné šťávy ředěné horkou vodou.
Vyhněte se: grilovaným a na ohni opékaným jídlům, ovesným vločkám, ostrému koření (chilli, kari, česnek), alkoholu, kávě, stresu, nedostatku spánku.
Nedostatek jinu – horkost v nohou, noční pocení, poruchy spánku, suchá kůže a vlasy, bledý obličej, případně hubenost, citlivost očí na světlo, žízeň, neklid, nervozita, psychická zranitelnost.
Doporučuje se: krátce povařená zelenina, listový salát, čerstvé bylinky, malé porce ořechů, mandlí a semen ( zejména slunečnic), mořské řasy, kompoty( hrušky se skořicí a vanilkou), rýže, pšeničná krupice, proso, brambory, slepice, sladkovodní ryby, ovocné čaje, meduňkový čaj.
Vyhněte se: kávě, černému a zelenému čaji, alkoholu, červenému vínu, česneku, chilli, kari, smaženým a grilovaným jídlům, zvěřině, ovesným vločkám, intelektuálnímu vypětí, sledování televize, četbě večer, emočnímu stresu.
Přebytek jinu – hromadění vody ve tkáních, otoky v obličeji, pažích, nohou, těžké končetiny, zahleněné průdušky, nadváha, celulitida, žádná žízeň, chuť na sladké, potřeba kávy, zmatenost, netečnost, skleslost, zarmoucenost.
Doporučuje se: jehněčí maso, obilná káva s kardamomem, vařené ovoce, lehce podušená zelenina s čerstvými nebo sušenými bylinkami a kořením, dušené libové maso (malé množství), červené víno, horká voda jako nápoj, čerstvý zázvor (zejména k masu), nehladovte při pocitu mezi jídly snězte trochu slunečnicových semen.
Vyhněte se: mléčným výrobkům, syrové stravě, medu a jiným velmi sladkým potravinám, těžkým mastným jídlům, tučným uzeninám, vepřovému masu. Jezte hlavně ráno a v poledne, omezte večeři.
Zlatého středu dosáhneme těmito cestami:
– Místo prudkého smažení na tuku, můžeme jen krátce podusit a na závěr přidat trochu oleje(olivový).
– Metody posilující jang vynechat v létě a místo ostrých koření používat čerstvé bylinky.
– Lidé trpící chladem a vegetariáni by měli dávat přednost teplým jídlům, čajům z koření (skořicový, kmínový) nebo horké vodě. Zahřívací koření nepoužívat ve velkém množství. Zahřejí se tak jednotlivé orgány a začnou ovládat ostatní. Lépe jen špetku, ale dlouhodobě.
– Při chladu nebo nachlazení bychom neměli snídat pomerančovou šťávu ani kvůli vitaminu C. Pražené vločky, dušená jablka se skořicí, vlašské ořechy a káva s kardamomem ochrání před nachlazením lépe.
– Nejlépe tělo harmonizují celozrnné obiloviny se zeleninou.
Autor: Ivana Karpenková – Sféra 10/2005
