Nekladu si žádné cíle, že ještě zítra, za týden, za rok budu dělat totéž. Být tady a teď. Pokud mé buňky pochopily, že se mohou živit tímto způsobem, tak díky jednotnému kvantovému poli to pochopily i Vaše buňky. Aniž by pro to musely něco zvláštního dělat. Je to jako byste byli vybaveni informačním programem, který je třeba jen aktivovat. Pokud se někdy rozhodnete jít touto cestou, bude to vaše vlastní zkušenost. Vydáte se svou vlastní cestou.

Co je prána? Prána je vším prostupující živá síla, energie života. Nekonečná a všemocná energie. Slovo prána pochází z hinduistické tradice a nacházíme tento pojem i v čínském taoismu jako čchi. V japonštině je to ki. V Polynésii a Jižní Americe se tomu říká mana. Takže prána je jednoduše životní energie. Zeptáte-li se vědce nebo lékaře, co je to život, tak vám popíše všechny nezbytné podmínky k tomu, aby život existoval, ale tajemství života vám neřekne. Jak může takhle malé semínko vyrůst do stromu, který je vysoký 25 metrů. Je to nekonečná síla. Je to síla, která je ve vzduchu, v tekutinách i v pevné hmotně, ale na různých vibračních úrovních.

Otázkou je, jak je možné se touto energií živit. Je tu možnost, kterou používáte vy a vaši předkové: vyrazit ven pro potravu a tu pozřít. Možná to nevíte, ale tato strava obsahuje pouze 15 %, které slouží vašemu tělu a zbytek jsou odpady a toxiny. Hmotnou stravou samozřejmě do sebe dostáváte také pránu, ale zároveň toxiny, které se ve vašem těle hromadí. Proč? Protože zpravidla toho jíme příliš vzhledem k tomu, kolik aktivit máme v našem současném životě. Pro mě je představa jíst 3x denně úplné bláznovství. Pokud jíte, tak musíte nejdřív žvýkat, potom vám potrava sejde do žaludku, musíte ji trávit, pak jde do střev, kde se vstřebávají výživné látky, pak se zbavíte zbytků. Normální trávicí proces zakončuje fáze detoxikace, ale než k ní vůbec může dojít, člověk se opět nají. Tělo si řekne: to nevadí, počkám. A začne opět od začátku. Toxiny se zatím ukládají do kloubů, svalů a tuků. A tělo čeka. Čeká, čeká, čeká, stárne a začíná to pro ně být únavné. Opotřebovává se, onemocní, slábne a umírá.
Teď si představte, že se budete živit pránou přímo. Aniž byste se zatěžovali toxiny, aniž byste se zatěžovali odpady. Prána vás bude vyživovat, čistit i detoxikovat až do stavu naprostého zdraví. Tomu se říká pránická výživa.

Žijeme ve společnosti, která přijímá za normální to, že je člověk nemocný, ale není to normální. V tradiční čínské medicíně byli lékaři placeni pouze, byli-li lidé zdraví. Pokud člověk onemocněl, lékař nedostal zaplaceno. Podle lékařského slovníku souvisí s výživou 80 až 85 % nemocí. Diabetes, cholesterol, hypertenze, kardiovaskulární problémy, střevní problémy, problémy s jednotlivými zničenými orgány, rakovina. Lidé, kteří onemocní z jídla, potom potřebují léky, a to je velmi výhodné pro farmaceutické laboratoře, protože pro mnoho lidí to znamená brát léky dlouhodobě nebo až do smrti. Je to propojené se zemědělsko-potravinářskou lobby, protože do potravin se přidávají cukr, tuk, sůl, barviva, aditiva, konzervanty, zvýrazňovače chuti. Vše, co zvýší jejich prodejnost, bez ohledu na následky na zdraví lidí. Je třeba si uvědomit, že tyto dvě lobby, zemědělsko-potravinářská a farmaceuticko-lékařská nemají zájem na tom, abyste byli zdrávi. Většina lidí už ani nemá vlastní chuť nebo mají trvale ucpaný nos a skoro nic necítí.

První věc, která vás potká, když se připravujete na pránickou stravu, je stav bez nemoci. Už neonemocníte, protože vaše tělo neskladuje toxiny a odpady. Účinek, který se dostaví, se dá shrnout do pojmu dokonalé zdraví. Zavládne dokonalá rovnováha mezi fyzickým tělem, emocionálním tělem, duševním tělem a duchovním tělem. Nemoc totiž existuje pouze na určité vibrační úrovni a naopak: existuje vibrační úroveň, na které se už nemoc nevyskytuje. Je-li vám toto jasné, tak už teď se vaše duševní omezení, vaše limity začínají rozvolňovat.

Je velmi důležité rozlišovat mezi hladověním a pránickou výživou. Při půstech nebo hladovění tělo spotřebovává své rezervy, a to až do doby, kdy zkolabuje. Pokud to pokračuje dále a vy překročíte limitní váhu, tak i když znovu začnete jíst, úbytek váhy bude pokračovat a zemřete. Gándhí hladověl 4 měsíce. Pak se už ale ani neudržel na nohou. Jiní lidé čtyřměsíční hladovění nepřežili. Naproti tomu v koncepci pránické výživy figuruje slovo výživa. Já se vyživuji. Nepřestávám jíst, vyživuji se bohatě a hojně. Jen měním způsob, jakým se živím. A to je velice důležité pochopit, protože tím naprogramuji své buňky. Místo toho, abych řekl: od toho a toho dne přestávám jíst, řeknu svým buňkám, že se budeme živit pránou. Rozumíte tomu rozdílu? Je to velmi důležité, protože vaše buňky poslouchají všechno, co říkáte. Když jim řeknete pozor, dostanu za chvíli chřipku, tak ji za chvíli dostanete. Buňky jsou strašně hodné. Udělají přesně to, co jim řeknete. Je velice důležité, aby poselství, které jim přinášíme, bylo jasné, jednoduché a přesné.

To, co mě na pránické stravě nejvíce zajímá, je, že mohu zjistit, co jsou mé limity. Co mě omezuje. Omezení je vnitřní vězení, v němž jsme uzavřeni. Všechny naše nejistoty, všechny strachy a také to, čemu věříme. To, co nám bylo vštěpováno od dětství. Výchovou, školou, odborníky. Začnete-li se stravovat pránicky, toto vězení exploduje. Nemůžete se dostat k pránické výživě, pokud nenecháte toto vše vybuchnout. Příprava slouží k tomu, že se podíváte na to, co jsou vaše strachy, co vás blokuje. Je to, jako kdybyste se chystali skočit z mostu bungeejumping. Stojíte nahoře, hlavou se vám honí tisíce myšlenek a říkáte si: musel jsem se zbláznit, tohle přece nemůžu dokázat. Pokud budete naslouchat tomuhle hlasu, tak opravdu neskočíte nikdy. Ale vy pak najednou skočíte. Úplně stejně to probíhá s pránickou výživou. V určitém okamžiku přestanete poslouchat ten racionální hlas mozku a začnete naslouchat intuici. Einstein říkal, že v naší civilizaci jsme postavili služebníka na místo pána. Přičemž služebníkem myslel rozum a pánem myslel intuici. Ke všem velkým objevům, převratným vynálezům v dějinách lidstva došlo díky intuici. Nikdy to nebyla samotná rozumová složka, která by vedla k něčemu převratnému. První vnuknutí, která nám intuice posílá, je vždycky to správné. Intuice totiž ví, intuice nepotřebuje důkaz. A tři týdny potom to pochopí i mozek, až si to všechno rozebere a zanalizuje. Přijde na to také. A je to opět intuice, která tvoří spojení s duchovní složkou naší osobnosti. Proto jakmile začnete s pránickou výživou, poslouchejte svou intuici. Neposlouchejte své okolí, neposlouchejte svůj argumentující mozek, poslouchejte intuici, jinak nikdy nezačnete. Je tento postup pro mě správný? Je správný okamžik s ním začít? Chcete-li praktikovat pránickou stravu, musí souhlasit všechny články vaší bytosti.

Na počátku je třeba provést něco, co se rovná přeplutí Atlantiku. Chcete-li se vydat přes Atlantik, je třeba, abyste si člun nebo loď připravili. Ověřili si, že trup je ve výborném stavu, stejně jako stěžeň a plachty. Tímto způsobem se připravujete i na pránickou výživu. Podle typu člověka 1 až 2 roky, a to tím, že zjemníte svou potravu jak co do množství, tak co do kvality. Prakticky to znamená, že místo 3x denně začnete jíst 2x, případně 1x denně, což bohatě stačí pro ty činnosti, které máme pokrýt. Občas se postíte (1 až 3 dny, déle to nemá smysl).

Pránickou stravu pak můžete nastolit 21- denním procesem. Tento postup popsala v roce 1993 ve své knize Žít ze světla Australanka Jasmuheen. Tato autorka jako první v západním světě ustanovila pránickou stravu. Její informace byly přijaty ze Světla, když se chtěla vyléčit z rakoviny prsu. To se jí díky pránické stravě podařilo. Číslo 21 se pojí s iniciací, se zasvěcením. Během těchto dní je vhodnější být v uzavřeném prostředí. Ne proto, že by tělo bylo oslabené, ale je to stav velké citlivosti. Je lepší, aby to probíhalo v klidu, bez stresu, na krásném místě někde v přírodě a nejlépe ve skupině, protože můžete využít energii té skupiny. Ale jsou lidé, kteří procházejí tímto procesem, aniž by přestali pracovat. Je tedy možné dále chodit do práce. Na rozdíl od Jasmuheen doporučuji první týden přestat jíst, ale nepřestat pít (z důvodu nebezpečí ledvinových kamenů). Pijeme vodu, kávu, čaj, všechny ovocné i bylinkové čaje. Jasmuheen dále doporučuje ve třetím týdnu pít ovocné džusy. S tím také nesouhlasím, protože je to vlastně návrat k běžné výživě. Přeruší to naprogramovaný proces, buňky jsou zmatené, nevědí, co se děje, jestli se vracejí k běžné stravě. Nepijeme tedy ovocné šťávy, ale dále vodu, čaje a pod., a to až do doby, kdy si tělo samo řekne, že už tekutiny nepotřebuje.

Když se tedy člověk cítí opravdu dobře na fyzické, emocionální, psychické i duchovní úrovni, tak se může rozhodnout, že podstoupí těchto 21 dnů. První týden nastartuje celý proces přechodu, naprogramuje své buňky na příjem potravy ze světla. Využívá se přitom instinktu, který je tělu vlastní: když nastane čas jídla, ozve se žaludek. Je to neuro-vegetativní proces, související s instinkty, které vycházejí ze zadní části mozku. Tyto signály využijeme k tomu, aby naše tělo pochopilo, že se bude vyživovat pránou. Ze začátku si v poledne a večer v čase jídla představujeme, jak bílé pránické světlo sestupuje a proniká celým naším tělem až do těch nejzazších, nejposlednějších buněk. Po 4 až 5 dnech nastane zvrat na úrovni buněk, kdy pochopí, že potrava, kterou jim dáváme, je prána. Pak už to bude daleko jednodušší, pocit hladu jako mávnutím kouzelného proutku z okamžiku na okamžik zmizí, budeme se cítit plni. Jsme nasyceni.

V dalším kroku dojde k rozšiřování schopností vašich smyslových orgánů. Máme smysly a pocity, o kterých ani nevíme, že je máme, protože jsou docela znečištěny jídlem. Např. když dám ruku dolů, cítím, jak klíčí semínka, jak se otvírají listy. Když půjdu do obchodu a dám ruku nad nějaké ovoce, budu vyživen jeho tvarem, jeho barvou. Pokud ucítím jeho vůni, budu mít vjem jeho chuti, vůbec k tomu nepotřebuji se do toho zakousnout. Všechny smysly se vám velmi zjemní, vyostří a zesílí, takže budete mít z potraviny kompletní vjem, jako byste ji jedli, a přitom vaše buňky dostanou z prány vše, co potřebují. Až nyní objevíte sílu svých smyslů, objevíte zcela nový svět svých smyslových počitků. Zároveň zjistíte, že máte schopnost přitahovat pránu. Na co zaměříte svou pozornost, z toho ji můžete čerpat. Začne se vám rozvíjet zcela nový smysl. Získáte schopnost vyživovat se z prostředí, ve kterém jste. Z harmonie krajiny, z krásy tvarů, ze sochařských výtvorů, z obrazů, z hudby. Čili všechny smysly dohromady vám dají schopnost čerpat energii ze všeho, co vás obklopuje. Je to podobné stavu, kdy jste zamilovaní a nemáte hlad. Ve Francii se říká „žít o lásce a vodě“. Čerpáte tedy energii ze všeho, co vás obklopuje, z celého vesmíru. Cítíte k němu lásku a vesmír vám tuto lásku posílá zpět.
Další etapa je, že celá aura se naplní pránou a v tom okamžiku budeme vyživováni všemi póry svého těla. Pak už se tím nemusíme vědomě zabývat.
Prána nám pomůže v tom, čemu se říká buněčná paměť. Buněčná paměť je taková stopa, která zůstává ve vašich buňkách po všech stresech a nemocech, které jste kdy měli, a díky těmto stopám se stává, že se ta nemoc může vracet. Prána má schopnost tyto stopy odstranit. Je to jako čistit rýhy na CD. Nejprve se ruší stopy toho, co je na povrchu, postupně to pokračuje stále více do hloubky, do minulosti. Existuje také paměť minulých životů, rodinná paměť i paměť celého lidstva. Velice silné jsou např. vzpomínky na období hladomorů. Tato paměť je stále reaktivována, protože stále lidé umírají hladem. Je také velmi hluboká paměť, která nás spojuje se zvířaty. Je to oblast instinktů. V prvním týdnu je přístup především k tělesným vzpomínkám. Ve druhém týdnu se otvírá přístup k emocionálním vzpomínkám, nebo i k duševním a duchovním. Strachy, bloky, vztahy, které máme k jídlu. Zde můžeme jít do hloubky nevědomého.
Třetí týden věnujeme instalaci celého procesu. Člověk si musí položit tři otázky: Je moje váha stabilní? Mám dostatek energie? Zkrátila se doba mého spánku na polovinu? Protože když držíme půst, tak pořád ztrácíme váhu, nemáme energii a celý den spíme. Když jsme napojeni na nekonečnou vesmírnou energii, překypujeme energií, váha se ustálí a sníží se potřeba spánku. Můžeme dělat cokoliv a necítíme únavu. Tato tři kritéria nám umožní ověřit si, jestli jsme opravdu nastartovali pránickou výživu nebo ne. Pokud je odpověď pozitivní, můžeme bez obav v pránické výživě pokračovat. Jsou-li splněna pouze dvě kriteria, můžeme opatrně pokračovat a sledovat, jestli i třeti kriterium se naplňuje. Pokud splňujeme jen jedno, ihned začínáme jíst. Protože tělo nám tím dává najevo, že jedna jeho složka to nepřijala.
Pijeme po celou dobu přechodu, tělo samo si řekne, kdy už nepotřebuje pít.

Hovořil jsem o buněčné paměti, ta poslední se nachází v buněčné stěně. Vaše mysl vám říká, že buňky spolu sousedí a jsou od sebe odděleny buněčnou stěnou. Ale ve skutečnosti není žádné oddělení, na úrovni jednotného kvantového pole existuje pouze energie. Nestane se to hned, ale po nějaké době, kdy praktikujeme pránickou stravu (u mě to byly čtyři měsíce), se dostaneme na poslední úroveň ohraničení buňky. Zažijete při tom zkušenost, která trvá tři dny, kdy ztratíte všechny své záchytné body a na tělesné a mentální úrovni dojde k totální dezorganizaci. Je to černá černota a olověná tíže. Síla, která se nechce hýbat, nechce se vyvíjet. V tomto stavu nevíte, kdo jste. Je to stav, kdy se ponoříte do naprosté, úplné nevědomosti. A v této poušti pouští najednou cosi probleskne a vy se dostanete ven, protože narazíte na hranice kvantového pole, což znamená jednotu, světlo, energii. Tady je vše neohraničené. Vaše buňky pochopí, že jsou energií, že jsou neomezené a věčné. Je to jako mezidobí, než se z housenky stane motýl. Není tu nic, co by bylo oběma společné. Housenka leze po zemi, celý den žere a nerozmnožuje se. Motýl létá, nejí a celý den se miluje. Ale v mezidobí se v kukle nachází jen jakási beztvará kaše. Když budete procházet touto zkušeností, budete také takovou kaší. A po třech dnech najednou bum, a ocitnete se v jednotném kvantovém poli. Uvidíte jen světlo a energii. Zažijete takový mír, radost a lásku, že to vůbec nelze vylíčit slovy. Je to blaženost takového stupně, že ji cítíte v každé buňce svého těla. A vaše buňky se radují a jsou úplně okouzlené tím, že to můžou zažívat. A tím najíždíte definitivně na pránickou výživu. Když se pak ohlédnete za touto zkušeností, uvědomíte si, že to, co jste prožili, bylo to, čemu říkáme smrt. Všimnete si, že hranice, která vás až dosud omezovala, neexistuje, že to byla iluze. Co ale opravdu reálně existovalo, byl váš strach ze smrti. Úplně všechny naše strachy jsou pouze plošky jednoho krystalu, a ten se jmenuje smrt.

Než jsem přešel na pránickou stravu, držel jsem dva roky občasné 2 – 3 denní půsty, abych snížil svou váhu a něco se sebou udělal. Vážil jsem totiž 120 kg. Začalo to tím, že jsem vyšel pár schodů a nemohl jsem popadnout dech, srdce mi bilo jako splašené. Řekl jsem si, že když to takhle půjde dál, brzy tu nebudu. V té době jsem hodně jedl a pil, i když jen vegetariánská jídla. Tak jsem po dvou letech diet a půstů shodil 30 kg. O pránické stravě jsem v té době nic nevěděl. Potom se mi ale dostala do rukou kniha Žít ze světla. Přečetl jsem ji za jednu noc. Bylo to pro mě jako zjevení. Už mnoho let před tím jsem jako léčitel využíval pránu k léčení, ale nikdy mě nenapadlo, že bych se jí mohl živit. Hned druhý den jsem se začal stravovat pránou a nikdy už jsem nepřestal.

Šest let jsem o tom s nikým nemluvil, kromě přátel a rodiny. A pak jsem si jednou takhle v klidu meditoval a během toho jsem uslyšel hlas svého průvodce, který říkal – napiš knihu. Tak jsem mu řekl já neumím napsat knihu. On ale ne, ne, ne, napiš knihu. Tak jsem se vrátil o šest let zpět a popsal v té knize své zkušenosti. Udělal jsem všechno, abych ten rukopis mohl poslat vydavateli, kterého jsem náhodou našel na internetu, a poslal jsem mu jej. A jeden rukopis jsem poslal i příteli, který je lékař. Věnuje se alternativní medicíně, napsal spoustu knih a on mi řekl, že ta moje kniha je úžasná a že by chtěl napsat předmluvu. Tak jsem si říkal, že to je dobré znamení. Ptal se mě, kdo je můj vydavatel, řekl jsem mu, že je to vydavatelství Lanor v Paříži, a on na to, že je to opravdu vtipné, protože to je zároveň i jeho vydavatel. Ročně vychází ve Francii 30 až 40 tisíc knih, takže běžně se kniha prodává 4 měsíce. Ta moje se prodává už 2,5 roku a je třetí nejprodávanější na Amazonu, což ukazuje, že kolektivní vědomí je připravené na pránickou výživu.

loading...

Komentáře