Kritikům očkování dlouho chyběl argument, jak prokázat poškození očkováním. Chyběla sjednocující teorie, která by poskytla konzistentní a logické vysvětlení všech symptomů postvakcinačního poškození. Tato teorie ale již existuje. Je ověřitelná na různých úrovních, od biochemických a imunologických studií na úrovni buněk, studiemi na zvířatech i epidemiologickými studiemi na lidech.
Jde o teorii excitotoxického a imunitního poškození mozku, která je v současné době vědci zabývajícími se nervovým systémem intenzivně studována a rozvíjena. Jedním z těchto vědců je Dr. Russell Blaylock, se kterým na některých projektech pracovala i česká vědkyně prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. a která se zabývala speciálně vlivem hliníku na nervový systém a jeho interakce s fluorem. Doporučuji vaší pozornosti knihy prof. Strunecké "Přemůžeme autismus?" a "Dobu jedovou".
S ohledem na to, co jsme se dozvěděli v předchozích dílech, je třeba si položit některé otázky: Jaké procento dětí je ohroženo nežádoucími účinky očkování? Týká se riziko očkování jen některých dětí nebo všech? A jak předem vytipovat předem rizikové děti? Je očkování skutečně prospěšné pro dětský imunitní systém a neškodí jejich nervovému systému? Proč děti po očkování tolik pláčou?
Poškození nervového systému – Na začátek pár citací:
Studie publikovaná v časopise NeuroToxicology v září 2009. Hepatitis B (žloutenka typu B – pozn. red.) vakcína obsahující thimerosal způsobila závažné opoždění rozvoje životně důležitých reflexů u novorozených mláďat makaků. Třináct jedinců dostalo vakcínu hepatitis B obsahující standardizované množství thimerosalu (rtuti) odpovídající dávce, kterou dostávají kojenci, 4 jedinci dostali jako placebo solný roztok, 3 jedinci nedostali žádnou injekci. Neočkovaná zvířata se vyvíjela normálně.
Neuromolecular Medicine, 2007: Christopher Shaw, PhD. [Department of Ophthalmology and Program in Neuroscience, University of British Columbia, Vancouver, Kanada], studie syndromu války v Zálivu: "testování ukázalo poruchy motorických funkcí ve skupině dostávající hliník… byly pozorovány závažné poruchy kognitivních funkcí ve skupině, která dostala hliník i skvalen… Skupiny, které dostaly hliník, také projevovaly signifikantní poruchy motorických neuronů (35 %) a zvýšený počet astrocytů (350 %) v lumbální míše."
Autismus a vakcíny
Zajímavý je také článek Davida Kirbyho, jenž se zabývá studií o souvislosti autismu (ASD) u chlapců a zahájení očkování proti hepatitis B u novorozenců v USA (aplikují ji během prvních 12 hodin po narození!!!). Došlo k prudkému zvýšení incidence ASD během cca 3 let po zahájení tohoto očkování. Chlapci očkování proti hep. B mají cca 3x vyšší riziko ASD než neočkovaní.
Autismus je uveden jako nežádoucí účinek na příbalovém letáku DTaP vakcíny Tripedia. Uvádí se v něm: „Nežádoucí účinky hlášené během používání vakcíny po schválení zahrnují idiopatickou trombocytopenickou purpuru, SIDS, anafylaktické reakce, celulitis, autismus, epilepsii grand mal, encefalopatii, hypotonii, spavost a zástavu dýchání.“ Americký příbalový leták má 13 stran drobného hustého textu, český příbalový leták Infanrixu má pouze 6 stran. Jaké informace v něm asi chybí?
Co mají vedlejší účinky společného?
Otázky, které se nabízejí, jsou mnohé, a postupně si spolu na ně odpovíme: Jaká jsou spojení a souvislosti mezi výše uvedenými pozorováními, obrovským nárůstem chronických nemocí u dětí, převážně imunitního a nervového systému? Co je spojuje? Proč některé dítě po očkování dostane astma, druhé potravinové alergie, třetí začne vykazovat odchylky ve vývoji nervového systému, jiné začne být hyperaktivní nebo autistické a ještě další onemocní autoimunní nemocí, například diabetem? Co to spojuje?
Proč děti po očkování tolik pláčou, neobvyklým, vysokým, ostrým pláčem? Proč mají horečku a otok v místě vpichu? Co se vlastně při takové reakci s jejich tělíčkem děje?
Proč lidé často říkají, že po očkování proti chřipce dostali chřipku, přestože dostali subjednotkovou vakcínu, která neobsahuje kompletní infekční virus? Výrobci tvrdí, že není možné, aby dostali chřipku – a mají pravdu – přesto lidé mají chřipkové příznaky. Co se v nich děje?
Co vlastně vakcíny obsahují
Musíme se opět podívat na složení současných vakcín. V principu jde o směs antigenů, různě čištěných a štěpených, některé jsou navázány na nosiče, například polysacharidy, hliník, toxoidy tetanu a záškrtu. Přes snahu o vyčištění se do vakcíny vždy dostanou zbytky všech chemikálií z výroby, formaldehyd například.
Dále jsou ve vakcíně zbytky buněčných kultur se všemi nečistotami, neznámými viry, zbytky DNA, zbytky kultivačních médií, antibiotik, dezinfekčních látek. A pak velmi důležitá složka, tzv. imunitní adjuvans. Látky, které do vakcíny musí být dodány, aby fungovala. Právě ty nejmodernější vakcíny, kde je původní antigen hodně pozměněn, aby nevyvolával akutní zánětlivou reakci (kterou lékaři a mnozí rodiče neradi vidí), potřebují něco, co „nakopne“ imunitní systém, aby začal reagovat. Samotný pozměněný antigen to totiž nedokáže.
Existují vakcíny bez adjuvans, ale ty nejčastější dětské ho obsahují. Přidání adjuvans totiž výrobu vakcíny zlevní, stačí použít méně antigenu. Skutečnost, že dochází i k postižení dětí po vakcíně bez adjuvans (např. Priorix, po kterém se může rozvinout autismus), je známkou preexistujícího zatížení organismu z mozku a patologické aktivace imunitního systému antigeny z vakcíny.
Hliník do vakcín „prostě přidali“
Nejčastějším používaným adjuvans jsou soli hliníku, v některých vakcínách je použit skvalen. Hliník se používá nejčastěji jako hydroxid a fosforečnan. Jeho množství ve vakcínách je různé, ale v těch nejběžnějších, jako je hexavakcína, DTaP vakcína, pneumokoková vakcína, je ho značné množství, řádově stovky mikrogramů.
Hliník ve vakcínách, jeho biokinetika, vylučování, přesun v rámci organismu a vliv na imunitu a nervový systém nebyl před zavedením do vakcín systematicky zkoumán. Byl prostě přidán do vakcín jako adjuvans. Přitom je velmi pravděpodobné, že tvůrci těchto vakcín moc dobře věděli, že dělá něco s imunitním systémem, jinak by ho tam nedali. Hliník je dobře známý kontaktní alergen.
Otrava u kojence
Podezření na jeho nežádoucí účinky v organismu existovalo. Je známo, že lidé s nefunkčními ledvinami, kteří chodí na dialýzu, musejí mít tekutinu používanou při dialýze uměle ochuzenou o hliník, jinak trpěli závažnými potížemi. Také u nedonošených dětí zjistili, že množství hliníku, které přijaly nitrožilně, koreluje s poklesem kognitivních schopností v batolecím věku. Z těchto zkušeností vyplynula nová norma pro parenterální příjem hliníku, který je pro novorozence a lidi se selháním ledvin stanovena na 5 mikrogramů na litr, kg váhy a den. Na celé nedonošené dítě to je kolem 10-15 mikrogramů na den.
Lze logicky předpokládat, že ledviny tříměsíčního dítěte nejsou o moc výkonnější než ledviny novorozence, každý jistě ví, že kojencům se právě z tohoto důvodu nesmí solit strava! Přesto množství hliníku obsažené v povinných vakcínách toto množství překračuje o řád! Hexavakcína obsahuje celkem 800 mikrogramů hydroxidu hlinitého, v kombinaci s pneumokokovou vakcínou se dostáváme na množství přesahující miligram, přesně 1,32 miligramu. Trocha jednoduché aritmetiky nás dostává k množství přesahující normu cca 60x.
Vyloučit hliník trvá mnoho let
No a co? Hliník je přece skoro všude, v pitné vodě je povoleno 200 mikrogramů na litr, co je tedy problém? Problém je v tom, že hliník přijatý ve stravě nebo vodě ve formě jednoduchých solí se v těle chová úplně jinak než hliník aplikovaný ve vakcíně, navázaný na antigen. Byly dělány studie s radioaktivně značeným injekčně podaným hliníkem.
Ukázalo se, že v místě vpichu přetrvává po dlouhou dobu, ale současně se z místa vpichu rychle šíří v těle a usazuje se v různých orgánech včetně mozku. Poločas vylučování snědeného hliníku se počítá na hodiny, poločas vylučování hliníku z vakcíny se odhaduje na několik let. Pokud je dítě opakovaně každý měsíc očkováno podle platného očkovacího kalendáře, hliník se v jeho těle kumuluje.
Alzheimer, autismus a další chronické nemoci
A co nám tedy hliník v těle dělá? Dělá to, kvůli čemu byl do vakcíny dodán: stimuluje imunitní systém. Problém je, že ho stimuluje i v mozku a ne málo a že ho stimuluje neustále, roky. Bylo zjištěno, že aktivace imunitního systému po očkování trvá až dva roky! Při přirozené infekci dochází k prudké aktivaci imunitního systému, která je ale po zvládnutí infekce okamžitě „uhašena“. Tělo pak má čas a možnosti k nápravě škod. Zánět je jako válka, dochází ke škodám, zničení buněk a tkání, poškození volnými radikály. To vše je třeba uklidit a obnovit. Po očkování trvá stimulace roky a ke zklidnění nikdy nedojde.
Trvalá a patologická aktivace imunitního systému se ukazuje být hlavním mechanismem poškození očkováním. Chronický zánět a z něj vyplývající důsledky pro mozek a zbytek těla je hlavním patofyziologickým mechanismem u autismu, Alzheimerovy nemoci a dalších degenerativních nemocí nervového systému a u nemocí imunitního systému.
Dozrávání mozku
Imunitní systém mozku tvoří buňky mikroglie a astrocyty. Jsou schopny se pohybovat mezi neurony a jejich výběžky a dělají přesně to, co imunitní buňky v těle. Likvidují bakterie a viry, likvidují poškozené buňky a mají velmi významnou úlohu ve vývoji mozku.
Vývoj mozku probíhá nejbouřlivěji v posledním trimestru těhotenství a v prvních dvou letech života. Některé struktury ale dozrávají mnohem později. Vývoj probíhá ve dvou fázích, nejprve se bouřlivě množí neurony a tvoří mnoho spojení – synapsí svými výběžky.
Po této fázi ale musí nastat druhá fáze, jakési pletí. Tj. musí se rozhodnout, které neurony a synapse zůstanou a které se odstraní. Proces pletí, stejně jako růst, vyzrávání a migrace neuronů, je prováděna za pomoci kombinace signálů, které zahrnují přesně kontrolované kolísání hladiny glutamátu v mozku, produkci specifických cytokinů uvolňovaných mikroglií v určitých časových sekvencích. Toto pletí – fyzickou likvidaci neuronů a jejich výběžku provádí právě imunitní buňky mikroglie.
Jak si vyrobit poškozené dítě
Správný průběh tohoto procesu a tedy i správné fungování mozku záleží na přesné regulaci hladiny glutamátu v mozku. Vše, co naruší tuto přesnou regulaci (zejména jeho vychytávání) poškozuje vývoj mozku – rtuť, hliník, infekce, MSG (glutamát). Po požití glutamátu ve stravě stoupne jeho hladina v mozku až 25x. Glutamát je jedním z hlavních neurotransmiterů v mozku, působí na cca polovině synapsí. Jeho zvýšená hladina vede k tzv. excitotoxicitě, působí na neurony excitačně a to může vést k jejich poškození a smrti.
Snad každý z nás ví, že děti do tří let by neměly ve stravě přijímat glutamát. Rozumní rodiče se to snaží dodržovat, přestože asi nevědí, kde všude se skrývá. Nejen pod názvem glutamát sodný nebo jiné jeho soli, ale jde také o E620-5, hydrolyzovaný sójový protein, kvasnicový extrakt, modifikovaný škrob a podobně. Děti s autismem nebo i mírnějším poškození mozku by se mu měly striktně vyhýbat!
Podobně škodlivě působí i aspartam a jiná sladidla. Viz kniha Dr. Blaylocka "The Taste that Kills" ("Chuť, která zabíjí") a knihy prof. Strunecké "Doba jedová", „Doba jedová 2“ a „Jak přežít Dobu jedovou“ o excitotoxických potravinách.
Glutamát je i ve vakcínách!
Lepek a hlavně jeho toxické peptidy obsahují hodně glutamátu, možná i proto mnoho autistů profituje z bezlepkové diety. Ve světle znalostí o vlivu glutamátu na mozek dětí vypadá jako naprostý výsměch Big Pharmy skutečnost, že je obsažen v některých vakcínách, například rotavirové vakcíně RotaShield. V Rotarixu není (uveden).
Ochrana mozku
Mikroglie se běžně nachází v klidovém stavu. Aby se začala pohybovat a pracovat, musí být aktivována. První aktivace, neboli priming, vybudí glii do pohotovostního režimu. Další aktivační impuls spustí plnou aktivitu.
Aktivaci mikroglie může způsobit vícero faktorů. Nejčastějším je infekce. Vědci již dávno vědí, že mozek není izolován od těla, že hematoencefalická bariéra (bariéra chránící mozek před chemickými a imunitními vlivy z těla) je velmi propustná a že mozek přímo reaguje na to, co se děje v těle. Jakákoli systémová infekce, třeba chřipka, vede k imunitním reakcím v mozku. Nehledě na to, že se bariéra začíná tvořit až kolem 6. měsíce věku a plně vyvinuta je až kolem 2 let.
Chřipka trvající roky
Dostávám se k odpovědi na jednu z otázek položených v úvodu této kapitoly. Jak to, že lidé mají po očkování proti chřipce chřipkové příznaky, přestože nemohou mít chřipku z vakcíny?
Všichni víme, jak se cítíme duševně, když máme chřipku. Bolí nás hlava, oči, jsme přecitlivělí na smyslové vjemy, vůbec nám to nemyslí, jsme zmatení, můžeme i delirovat. Co způsobuje tyto symptomy, které jsou prakticky totožné s těmi, které popisují někteří lidé po očkování proti chřipce?
Způsobuje je akutní zánětlivá reakce v mozku, mozek je zachvácen zánětem, topí se ve volných radikálech a neurony jsou excitovány. Osud našich neuronů záleží na tom, jestli k této reakci došlo při akutní infekci nebo při očkování. Všichni víme, jak probíhá chřipka. Když si to nepokazíme paraleny, do týdne jsou tyto symptomy pryč. Tělo uhasí zánět, opraví škody, doplní antioxidanty a jsme fit.
Ale po očkování trvá stimulace roky, ne dny. Po akutní fázi nastane fáze chronická, s únavou, bolestmi hlavy, narušením duševních schopností atd. Každoroční očkování proti chřipce tento stav udržuje a opakovaně posiluje.
Proč dostaneme zánět mozku
Základní příčinou těchto potíží je tedy poškození mozkových buněk zánětem, excitotoxiny a volnými radikály. Dochází k tomu jak při přirozené infekci, tak při očkování, úrazu a intoxikaci. Konvenční medicína zná termín organický psychosyndrom. Jsou to poruchy chování, sociability, paměti, ztráta dovedností, emoční problémy, záchvaty křečí atd., které se rozvinou u člověka v důsledku vážného poškození mozku například úrazem, po operaci tumoru, po zánětu mozku, po delším bezvědomí. Mechanismus, který stojí v pozadí tohoto syndromu, je tentýž, který jsem popsala výše.
Na biochemické úrovni dochází k patologické a chronické aktivaci glutamátových receptorů neuronů a glie, což vede ke zvýšení hladiny glutamátu v mezibuněčném prostoru a poškození buněk. Pro zájemce o detaily odkazuji na původní práce Dr. Blaylocka a prof. Strunecké.
Proč děti pláčou? Mají zánět mozku
Hliník je jednou z látek, která je schopna aktivovat mikroglii. Kolik hliníku děti ve vakcínách vlastně dostanou? Dávka hliníku ze všech povinných dětských vakcín je 4,2 miligramů hydroxidu hlinitého, inkasováno během prvních pěti let života. Během prvních 18 měsíců věku dítě dostane 3,2 miligramy hydroxidu hlinitého. Pokud mu rodiče dopřejí pneumokokovou vakcínu, ta při třech dávkách přidá další 1,5 mg, tj. dítě dostane během prvních 5 let života celkem 5,7 mg AlOH. Když víme, jak se chová hliník po injekčním podání, je to celkem dost. Navíc jde o vysokou, bolusovou dávku, kdy dochází ke skutečně prudkému zvýšení hladiny hliníku.
Nyní se dostáváme k odpovědi na další položenou otázku: proč děti po očkování tolik pláčou? Při běžné infekci a horečce obvykle nepláčou, maximálně jsou mrzuté a ufňukané. Ani my neřveme bolestí, když máme chřipku. Existuje jen málo akutních infekcí, kdy pacient pociťuje natolik silné bolesti, že křičí. Jednou z nich je neuroinfekce, zánět mozku a mozkových blan.
Jak zasáhnout
Takže děti po očkování pláčou, protože mají zánět mozku. Matky, které ten pláč někdy slyšely (včetně mě), ho okamžitě rozpoznají, protože se liší od běžného dětského pláče a nikdy ho nezapomenou. Dokonce se mu říká encefalitický křik, „cri encephalique“.
Takže pokud vaše dítě po očkování pláče neobvyklým, ostrým, neutišitelným pláčem, má vytřeštěné oči, nedá se utišit, viditelně trpí – tak ho nebolí místo vpichu, ale hlava! Má akutní postvakcinační encefalitis! Podle příbalového letáku k Infanrixu Hexa je tato reakce kontraindikací podání další dávky! Váš lékař to nejspíše neví, je na vás postarat se, aby byla kontraindikace dodržena a reakce nahlášena! Podle mě by tato reakce měla být kontraindikací všech dalších očkování, přinejmenším těch, které obsahují hliník.
Bezpečnostní studie vakcín: srovnání dvou jedů
S ohledem na tyto skutečnosti je nutné znát praxi bezpečnostních studií vakcín. Sám Dr. Thomas Jefferson, člen předsednictva European Program for Improved Vaccination Safety Surveillance a předseda divize Cochrane Collaboration, prohlásil, že většina studií o bezpečnosti dětských vakcín je bezcenná: „Existuje i nějaký dobrý výzkum, ale převažuje ten špatný. Veřejnost je klamána, protože nebyly provedeny řádné studie.“
Co se ve studiích vakcín používá jako placebo u kontrolní skupiny? Obvykle jiná vakcína, např. se srovnává vakcína se rtutí s vakcínou s hliníkem. Nebo se používá směs látek obsažených ve vakcíně bez antigenu. Prostě a jednoduše se srovnává se jedna toxická směs s druhou.
Podvod s nežádoucími účinky
To je nutno mít na paměti, když v příbalovém letáku čtete, že dotyčná vakcína „nevykazovala více nežádoucích účinků než placebo.“ Tak se testovala například „bezpečnost“ Gardasilu/Silgardu, vakcíny proti HPV. Je třeba vědět, co bylo použito jako placebo. Pokud to bylo něco jiného než destilovaná voda nebo fyziologický roztok, tak jsou údaje o bezpečnosti bezcenné.
Takové studie obvykle neukáží rozdíl v četnosti nežádoucích účinků, což je falešně vydáváno za důkaz bezpečnosti. Např. studie vylučující rtuť jako příčinu autismu (placené farmaceutickými firmami) sledují skupinu dětí očkovaných vakcínou se rtutí se skupinou dětí očkovaných vakcínou s hliníkem, nikoli s neočkovanou skupinou.
Skuteční pokusní králíci: očkované děti
Je to stejné, jako kdybychom zjišťovali toxicitu nějakého antibiotika na ledviny a porovnávali ho s jinou látkou se známým nefrotoxickým účinkem a pak prohlásili, že to antibiotikum není toxičtější než placebo. Zdá se vám to absurdní? Přesto je to u vakcín standardní postup.
Dále se ve studiích hodnotí se jen krátkodobé hladiny protilátek, i vedlejší účinky se sledují jen krátce (řádově dny až týdny). Testování dětských vakcín probíhá na obvykle pár desítkách až stovkách osob po dobu max. několika týdnů!!! Skutečnými pokusnými králíky jsou první děti očkované po schválení vakcíny, na nich se ukáže, co vakcína skutečně dělá, viz výše uvedený příbalový leták Tripedia.
