Vyvolá horečku a zápal ke zničení zárodků nepřítele a k izolaci cizích těles. Náš nos začne produkovat hleny, aby pomohl organizmu se zbavit odumřelých virů a buněk bílých krvinek. Naše tělo používá bolest na to, aby obrátilo naši pozornost na poraněnou nebo nemocnou část těla, která potřebuje odpočinek nebo ošetření.
Tělo vyprodukuje symptomy v zájmu toho, aby se dokázalo přizpůsobit stresu nebo nákaze a zároveň aby se ochránilo do té doby než se uzdraví. Tato imunitní odpověď není řízená. Nemusíme tělu říct, aby se vyléčilo. Je to automatická reakce, organizmus se rodí s touto moudrostí, zdá se že tělo přesně ví, jak má bojovat proti nemoci, jak se má vyléčit ze zranění, vždyť už to udělalo při několika milionech příležitostí. Tělo se s touto účinnou adaptační schopností ubránilo a přizpůsobilo změnám prostředí a zůstalo naživu do dnešních dnů. A přitom každý organizmus má své omezení.
Přes zářivou dokonalost lidského těla je podobně jako jiné živé organizmy nachýlné k onemocnění. Nevyhraje bitvu proti každé infekci, nebude se úspěšně adaptovat na každý jednotlivý vliv prostředí a nebude schopno účinně odolávat každému novému stresu.
Přesto všechno, že symptomy lidského těla jsou nejlepší známkou jeho úsilí v zájmu toho, aby ochránilo a vyléčilo samo sebe. Proto nemá význam, abycho omezovali tyto přirozené obranné reakce organizmu. Ty terapie, které potlačují symptomy mohou být přechodně úspěšné, ale z pohledu návratu celkového zdraví jsou zcela neúčinné, tyto terapie nejsou z biologického hlediska namístě.
Naše tělo nám prozradí, že jsme se potláčením příznaků doopravdy nevyléčili. Symptomy se mohou vrátit, častokrát jsou vážnější než byly předtím nebo co je ještě horší: nevrátí se, ale namísto nich se objeví jiné symptomy, většinou vážnější postižení organizmu. Poznání moudrosti našeho těla je životně důležité pro každého z nás, jestliže máme zájem na svém vyzdravení. Když moc často nebudeme brát na zřetel tuto moudrost, tak to povede k tomu, že budeme používat neúčinnou nebo jen dočasně účinnou terapii, nebo tyto terapie budou mít více vedlejších účinků než užitku při léčbě.
Porozumnění vedlejším účinkům
Jen zčista lékárnického pohledu neexistují vedlejší účinky léků. Léky mají jenom jednoduše účinky a doopravdy jsme to my, kteří je samozvaně rozdělujeme podle faktů, o kterých si myslíme, že jsou přijatelné od těch, které jsou pro nás nepřijatelné a pojmenujeme je vedlejšími účinky.
Pozastavme se na chvíli a promysleme si, co se vlastně děje, když léčíme tradičním způsobem rýmu svého dítěte. Tělo našeho dítěte podobně jako dospělý reaguje na virus zapříčiňující rýmu tak, že produkuje ve velkém množství buňky bílých krvinek, které vstoupí do boje s virusy. Část buněk bílých krvinek a virusu padne v tomto boji a proto tělo produkuje tekutou látku (hleny) k vypuzení tohoto odumřelého materiálu.
Léky proti rýmě, které jsou k dostání bez předpisu buď zábraňují tvoření hlenu a tak vysušují sliznici nosu nebo stahují oteklé vlásečnice v nosu. Protože je omezena možnost tvorby hlenu, naše dítě bude méně schopno vyloučit odumřelé bílé krvinky a viry. Hleny nebudou tolik řídké, ale začnou houstnout, proto bude hůře smrkat nebo vykášlavat. Můžeme dopředu vidět, že toto potláčení většinou povede k objevení se ještě více obtěžujících příznaků. Namísto výtoku z nosu bude naše dítě často trpět návalovými bolestmi krve do hlavy a jinými vedlejšími účinky této terapie, mysleje na duševní otupělost i ospalost. V některých případech se mohou objevit ještě i halucinace, strachy a poruchy chování.
Tyto příznaky nejsou vedlejšími účinky, ale přirozenou obrannou reakcí těla proti direktivnímu působení léku.
Léky proti rýmě zabraňující pletoře, které stahují vlásečnice v nose, účinkují jenom přechodně. Kež by byly schopné na to, aby zastavily rýmu a vyčistily dýchací cesty, ale jakmile je přestaneme užívat, tak se vrátí všechny symptomy a většinou jsou vážnější než předtím. Rodiče se proto často bojí vysazení těchto léků, kvůli strachu z návratu příznaků. Časem ale přestanou být účinné předchozí dávky léku na zvládnutí symptomů a čím dál bude potřeba větší dávky.
Po vysazení léků se zesilí symptomy – říkají tomu rebound (zpětný úder) účinek a nemůžeme to považovat za vedlejší účinky. Naše tělo se tak snaží vyléčit samo sebe, což by dokázalo s větší účinností, kdybychom přestali s tím, že se pokoušíme potláčit přirozené úsilí organizmu.
Protože jsou symptomy důležitými fakty obrany našeho těla, má význam aplikace jenom takové terapie, která podporuje tuto obranu a neomezuje jí. Homeopatie je jednou z těchto terapií.
Zdroj: Dana Ullman: Homeopathic medicine for Children and Infants
překlad © 2008 vilcakul.extra.hu
