Ahoj, tady je Doreen a vítám vás v další epizodě Od srdce k srdci, kde mluvíme o tématech, která jsou pro nás důležitá.
Dnes jsem se cítila obzvlášť silně vedena k tomu, abychom si promluvili o tom, jaké to je být vysoce citlivými lidmi, empatiky.
Já sama vím, jaké to je, a narodila jsem se i rodičům, kteří jsou vysoce citliví lidé. A pokud patříte mezi vysoce citlivé lidi, pak velmi snadno vycítíte, co cítí ostatní. Často se stává, že nerozlišíte, který pocit je váš a který jste zachytili od někoho jiného. Rovněž máte vysoce citlivé smysly. Můžete být neobvykle citliví na určité chemické látky, parfémy, na hluk nebo určité zvuky, ale také na násilí, a to i emoční a psychologické násilí. Silně na vás působí, když se k sobě lidé chovají zle. Musíte si tedy pečlivě volit i televizní programy nebo jiná média, která sledujete, protože pokud se v nich vyskytuje hněv nebo nějaká forma nepřátelství, zraňuje vás to na citech i fyzicky.
Někteří lidé, kteří jsou schopni cítit pocity druhých, mohou upadnout do tzv. spoluzávislosti. Protože si přejeme, aby byli všichni šťastní, trpíme, když to tak není. Spoluzávislými se stáváme, když se začínáme snažit mít kontrolu nad druhými lidmi, protože když nejsou šťastní, zneklidňuje to i nás. Musíme si na to tedy dát pozor.
Citlivost jako taková je opravdu Božský dar, který nám byl dán. Ale protože jsme citliví, potřebujeme mít kolem sebe lidi a žít v prostředí, které je jemné, a když není, je to pro nás těžké.
Všichni víme, že jsme tady, abychom šířili lásku, abychom byli laskaví a šířili tak ve světě mír. Vím, že většina z nás to nosí ve svém srdci hluboko. Ale znamená to, že musíme za každou cenu pobývat se všemi lidmi, a tedy i s těmi, kdo nám často i záměrně ubližují?
Víte, hněv je normální lidská emoce a není to nic špatného. Ale pokud nás někdo neustále zasahuje svým hněvem, ve kterém uvízl, pokud si někdo bere všechno, co řekneme, okamžitě osobně a uráží se, pokud pořád dokola bojuje se všemi a se vším, těžko mu můžeme pomoct. Já sama s těmito lidmi hodně pobývala a myslela si, že jim můžu pomoci. My všichni se občas hněváme, to je normální. Ale jde o to, že to zase přejde. Prožijeme to a je to zase pryč. Také to umíme pozitivně využít k důležitým změnám. Jsou ale lidé, které nazývám "vztekoholici", a ti se vztekají pořád. Zasekli se ve stavu vzteku. Když pobýváme s těmito lidmi, ubíjí to nás, a to nikomu nepomůže. Je tedy moudré s těmito lidmi nepobývat. Totéž platí o těch, kteří šíří dramata a kteří rozbíjejí jednotu mezi lidmi. Jsou to ti, kdo se staví mezi lidi, pomlouvají je a přispívají k jejich rozdělení. Možná víte, že lidé, kteří se takto vyžívají v dramatech, mají sami nějaké za sebou. Jeden z příznaků posttraumatického stresového syndromu je to, že vás přitahují dramata a naopak vás nudí klid. A my samozřejmě soucítíme s lidmi, kteří uvízli ve svém hněvu nebo ve víru dramat. Ale musíme si dávat pozor na to, jak využíváme své zdroje, a jedním z nich je čas. Když věnujeme veškerý svůj čas pomoci lidem, kteří si nechtějí nechat pomoct, přicházíme o čas, který bychom místo toho mohli věnovat těm, kdo naši pomoc opravdu potřebují a stojí o ni.
Když otevřeme své srdce Boží lásce, té největší lásce, jaká existuje, stáváme se novými lidmi. Naše srdce se zjemní, otevře se, umožňuje nám bez zábran plakat. Rozpouští slzy, které v nás zamrzly. Proč vlastně zmrazujeme své slzy, proč si kolem srdce stavíme zdi? Abychom se ochránili před bolestí a zraněním. My všichni jsme byli v tomto životě zraněni. Všichni jsme byli zrazeni, oklamáni, zklamáni a prožili hrozně bolestivé ztráty.
Možná jsme se rozhodli své srdce uzavřít a otupit, aby už nic necítilo, čímž se zároveň obíráme i o všechny krásné stránky života. Nemůžeme se už cítit milovaní. Když otupíme své srdce, nemůžeme ani cítit přítomnost svých andělů.
Ale na druhé straně, často právě nějaká bolestivá ztráta tento led v srdci roztříští, rozbije všechny ty zdi. I smutek nám může pomoci prolomit led a spojit se s druhými lidmi. Plakat je naprosto přirozené a je to i forma očištění, kdy se prostřednictvím našich slz vyplavuje mnoho věcí z našeho nitra.
Studie ukázaly, že lidé, delfíni a pár dalších zvířat vyplavují emoce skrze slzy. Jako lidé MÁME vyjadřovat emoce i slzami. Otevírá to naše srdce. Dovolme si cítit!
Naučte se také cítit se dobře i přesto, že v něčem nemáte jasno. Nemusíme mít všechno nutně přesně označené, zjištěné, zařazené. Víme přece, že máme své vnitřní vedení, které nám vždy řekne, co je pro nás dobré a co ne. Kdykoli požádáte, dostanete vedení ohledně toho, co potřebujete propustit a co naopak přijmout.
Jako citlivým lidem vám může velmi prospět spojení se zvířaty. To souvisí také s veganskou stravou. Já sama jsem veganka už 21 let a mám z toho opravdu dobrý pocit. I když třeba nejste připraveni stát se vegany, už to, že živočišné produkty ve své stravě omezíte, udělá rozdíl. Přispíváte tak k dobru zvířat.
Pokud z jakéhokoli důvodu máte problém slyšet Boha, může vám posílat zprávy prostřednictvím vašich snů. Velmi často se stává, že lidé dostávají zprávy od Boha během spánku. Než tedy půjdete spát, požádejte Boha, aby k vám promluvil skrze vaše sny. Je třeba být střízliví, protože tak bude váš spánek "čistější" a více si také odpočinete. Mějte v blízkosti postele papír s psací potřebou, abyste si své sny mohli hned zapsat. I kdybyste si vybavili jen jeden malý úlomek snu, pomůže vám to navázat spojení. Čím častěji toto budete praktikovat, tím lépe si začnete své sny pamatovat. Ti, kdo tvrdí, že žádné sny nemají nebo že si nic nepamatují, si jen zatím nevyvinuli tento návyk. I kdyby se vám vybavil pouze pocit nebo nějaká barva, už to je pro vás poselství od Boha.
Pojďme se nyní pomodlit:
Drahý Bože,
mnozí z nás trpí bolestí a žalem ze ztrát ve svém osobním životě i kvůli tomu, co se děje ve světě. Víme, že nechceš, abychom se trápili. A tak ti tedy odevzdáváme svou bolest a všechno, co mu ubližuje a co ho zatěžuje, abychom ho mohli nechat otevřené. Nechceme svá srdce uzavírat ani otupovat. Chceme umět cítit a prožívat celé existují spektrum emocí, kterým jsi nás vybavil. Pomoz nám prosím umět rozlišovat vztahy, které jsou zdravé, a pokud se nacházíme ve vztahu, který nám ubližuje, pomoz nám z něj vystoupit. Pomoz prosím všem, kdo jsou neklidní a vzteklí. Pomoz nám najít způsob, jak jim pomoci, aniž by to ubližovalo nám. Pomoz nám naučit se být soucitní, aniž bychom se stali spoluzávislými. Pomoz nám prosím být empatičtí, aniž by se to pro nás stávalo břemenem. Pomoz nám prosím rozlišovat, komu máme opravdu pomoci a kdo nás na naší cestě pouze zdržuje.
Odevzdejte nyní Bohu všechna svá břemena, všechnu tu tíhu. Dívejte se a ciťte, jak ji odevzdáváte, jak z vás padá všechna ta tíha, kterou jste si nabrali, i ze světa. Odevzdejte mu to všechno.
Kdykoli bude Bůh chtít, abychom něco udělali, jasně nás k tomu povede, ať už prostřednictvím našich snů, našich andělů, slov, opakujících se myšlenek, pocitů, vnuknutí, vizí atd.
Bože, odevzdáváme Ti všechno, kvůli čemu se cítíme špatně, provinile, zahanbeně, a je nám líto, že jsme to udělali. Pomoz nám prosím se z nich poučit a odpustit si. Nechť se pozvedneme místo abychom se ubíjeli. Děkujeme Ti za tyto dary a požehnání.
Amen.
* * *
zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=U1RjGfmxd-0&feature=youtu.be
překlad: Magda Techetová
Zdroj: www.andelskydenik.blogspot.cz
