Protože lidé byli silně závislí na přírodních silách a jiných bytostech této planety, spatřovali v komunikaci s nimi způsob, jak předvídat či řešit obtíže. Šaman mohl vyslat svou duši na cestu, jejímž cílem bylo setkat se s těmito jinými duchy a zajistit úspěšný lov,objevit příčiny neúrody nebo vyzvědět, zda udeří sucha. Tyto duchovní výpravy šamana často zavedly i do jiných dimenzí, kde mohl rozmlouvat s bohy a získávat zvláštní poznání či síly.

Právě tato schopnost cestovat do odlišných světů byla pro šamana nejtypičtější. Často bývala nehledaná a k vizím docházelo spontánně či v důsledku nějakých traumatizujících prožitku.

To, čemu dnes říkáme „šílenství“, se považovala za „dotek bohů“. Šamani obvykle žili v ústraní, ale jelikož slýchali hlasy a vnímali to , co bylo běžným smyslům skryto, těšili se velké vážnosti. Šaman, jenž se chystal na duchovní výpravu, mohl vstoupit do změněného stavu vědomí. Velmi mocným šamanským nástrojem byl buben, jehož pravidelný rytmus otevíral duši bránu do jiných světů. Také tanec byl způsob, jak dosáhnout transu, obvykle za účelem zkontaktování nějakého totemového zvířete. Šaman napodoboval pohyby tohoto zvířete, čímž se s ním ztotožnil a mohl s ním přímo komunikovat. Velmi důležitý byl i oděv.

Použití peří, kůže, kostí a významných vzorů se považovalo za prostředek, jak se spojit s duchy a cestovat do jiných dimenzí.

K navazování kontaktu s duchovním světem odedávna sloužily posvátné rostliny. V Evropě se používaly lysohlávky a bolehlav, jejichž pomocí šamani vstupovali do změněných stavů vědomí. Mexičtí šamani dodnes pojídají kaktus peyotl, chtějí-li se spojit s duchem vesmíru.

Takovéto rostliny vyvolávají vizionářské stavy a zvýšené telepatické schopnosti, jež šamanovi umožňují „naladit se“ na různé úrovně bytí či cestovat do zásvětí. Jelikož tyto rostliny mají velkou moc, je třeba s nimi zacházet s úctou a obřadností.

Šaman tedy zastával velmi vlivné, avšak zároveň nesmírné zodpovědné místo ve společnosti.

Lidé se k němu obraceli v závažných záležitostech a jeho úkolem bylo použít vlastní schopnosti a síly k tomu, aby nalezl správné řešení.

Legendární šamani
V evropských kulturách existuje celá řada mýtů o šamanech a šamanských dobrodružstvích. Ceridwen byla velká keltská kouzelnice, jež uvařila magický lektvar pro svého syna, kterému chtěla propůjčit nekonečné poznání. Nápoj však vypil kuchtík a získal tím veškerou moudrost. Při honbě na něj se Ceridwen proměnila ve slepici a kuchtík v obilné zrno. Ceridwen zrno pozřela a otěhotněla. Záhy porodila keltského barda Taliesina. Hrdina artušovských legend Merlin dokázal měnit podoby, rozmlouval se zvířaty i cestovat do zásvětí.

Ódin,bůh severského panteonu, byl dalším z proslulých šamanů. Obětoval jedno své oko, aby se mohl napít z Mímiho studnice, zdroje veškerého poznání. Podstoupil rovněž dobrovolnou smrt, aby se naučil moudrosti mrtvých. Ze zásvětí přinesl runové písmo.

Novodobý šamanismus
Tradiční šamanismus dosud přežívá na mnohých místech světa. Pomoc šamana běžně vyhledávají obyvatelé Arktidy, Afriky, Severní i Jižní Ameriky, Mongolska, Číny i Tibetu.

A přestože lidé na západě sotva pociťují potřebu, aby jim nějaký šaman pomáhal, šamanismus tu má své poslání na osobní úrovni. Představuje způsob, jak najít své vlastní místo ve vesmíru.

Podnikáním výprav do jiných sfér se novodobému šamanovi dostává hlubokého porozumění, jež může vést k osvícení.

loading...

Komentáře