Přátelé, v dnešním díle poznámkového seriálu s názvem Rostliny v lidovém lékařství (3. část), si jednotlivě představíme rostliny, které jsou v seznamu uvedeny pod číslem 1. Andělika lékařská až do čísla 5. Benedikt lékařský.
Veškeré níže uveřejněné informace pocházejí od Dr. Petra Nečase, CSc. PhD.S (https://www.facebook.com/petr.k.necas?fref=ts). Pokud bude uveden v textu tento symbol (*Jan Bergmann), bude se jednat o rozšiřující informace k danému tématu a to buď formou doplnění textu a nebo přímou formu aktivního odkazu. Příjemný den vám všem – Jan B.
1. Andělika lékařská
ARCHANGELICA OFFICINALIS
Lidové názvy: angelika, janoklika, koření sv. Ducha, andělský kořen
Užitečné části:
Jako droga se užívá oddenek a plody.
Upotřebení:
- Anděliku lze především použít v kuchyni jako zavařeninu. Zavařování se provádí takto: v květnu nebo v červnu se uříznou mladé andělikové lodyhy, rozloupnou se na tenké proužky a kousky jako prst dlouhé se několik minut vaří. Když změknou, scedí se z nich voda, vloží se do horkého, zpěněného cukru a nechají se asi desetkrát přejít varem. Konečně se uloží jako jiná zavařenina do sklenic a podávají se jako jiné ovoce.
- V domácnosti lze prášku, připraveného ze suchých semen, použít proti hmyzu. Je to dobrý domácí prostředek hlavně proti molům a štěnicím.
- Zkušení včelaři pěstují anděliku lék. ve svých zahradách jako pastvu pro včely. Má ve svých květech hodně nektaru, který dodává medu příjemné, balsamické vůně.
Sběr: Stonky lze sklízet již prvním rokem od června do srpna, a to vždy zrána při rose. Uřezané okolíky se suší za mírného tepla na plachtách, aby se nevytrousila semena, která lehce vypadnou. Oddenky se sklízejí v zimě. Vykopané oddenky se vodou očistí a po délce rozříznou na čtyři části. Suší se potom na volném vzduchu za mírného tepla. Oddenky se musí zpracovat brzy, neboť se z nich rychle odpařuje silice!
Užití v lidovém lékařství:
Nadýmání, plynatost, nechutenství. Lze ji užívat několikerým způsobem:
Prášek – sušené oddenky nebo semena se roztlučou anebo umelou na jemný prášek, který užíváme 3x denně na špičku nože.
Odvar – do ¼ l.vlažné vody se nasype 15g prášku kořene. Jakmile přešel varem, odstaví se a ihned přecedí. Pije se ráno, v poledne a večer na lačný žaludek malý šálek.
Poruchy trávení po alkoholu. Při zažívacích poruchách pijáků vykoná dobrou službu: 7g kořene angeliky + 10g dřeva stromu gujaka lékařského + 300 ml vody. Nechá se přejít varem a ihned se scedí. Ke zcezenému odvaru se přidá 10g jedlé sody. Užívá se 3 hodiny jedna pol.lžíce.
Nervové poruchy.
Při neurasthenii, hysterii, nervóze, nespavosti a nervových poruchách při přechodu žen i mužů se užívá lihového výtažku: 8g andělikového kořene + 1g kozlíkového kořene + 300ml lihu. Nechá se stát 36 hodin. Potom se scedí a užívá se 2x denně deset kapek na kostku cukru.
Zhmoždění, otoky.
Užíváme tento octový výtažek: 20g andělikového kořene nebo tlučených semen + 250ml vinného octu. Po 36 hodinách se scedí a ve výtažku namočený obvaz se přikládá na bolavé místo.
2. Anýz vonný / bedrovník aníz
PIMPINELLA ANISUM L.
Užitečné části: jako droga se užívají nažky (Fructus anisi)
Upotřebení:
- Zbytků po destilaci silice lze použít jako cenného krmiva.
- V domácnosti slouží jako koření a přísady při nakládání okurek a červené řepy.
- V zemědělství se anýzovým olejem (zředěným) natírají větve nebo tyčky vinných keřů a ovocných stromů. Jeho zápach zahání vrabce, špačky a jiné ptactvo.
Sběr: Nejdříve uzrávají plody na středních okolících, které rozkvetly první. Proto je nutno tyto střední okolíky uřezat před hlavní sklizní. Když stonky zežloutnou a plody dostanou šedozelenou barvu, začne hlavní sklizeň. Sklízet je nutno za suchého počasí v poledních hodinách. Anýz se uskladní v pytlích na suchém místě, skladováním ztrácí rychle na váze a zmenšuje se obsah oleje, ztrácí barvu a hnědne.
Užití v lidovém lékařství:
* Svrab – s úspěchem se užívá anýzu při léčení svrabu. Příslušný prostředek získáme takto (koupíme v lékárně) 10g mandlového oleje + 20 kapek anýzové silice, dobře smícháme a natíráme v tenké vrstvě místa, kde je usazena svrabová zákožka.
* Vši – také proti nepříjemným cizopasníkům ve vlasech i jinde lze použít 30g olivového oleje + 5g rozdrceného anýzového semene. Dobře smísíme a necháme stát na slunci v teple asi 4 týdny. Potom přecedíme hustým sítem a natíráme zamořená místa.
* Nadýmání, kolika – nejčastěji se užívá anýzu při poruchách zažívacích cest. Nejznámější je jeho příznivý účinek při nadýmání, snížení chuti k jídlu, kolikových bolestech při průjmů způsobených dietní chybou. Tady lze užívat anýzu v několika úpravách: 5 kapek anýzové silice z lékárny na kousku cukru několikrát denně. Nebo 10g anýzového semene rozdrceného na prášek + 10g fenyklového semene rozdrceného na prášek + 10g práškového cukru. Dobře smísíme a užíváme několikrát denně na hrot nože.
* Nechutenství – osvědčuje se 30g anýzového semene + 30g fenyklového semene + 15g citronové (pomerančové) kůry + 300ml čistého lihu + 700ml pramenité vody (ne z obchodu!). Necháme stát asi týden, potom scedíme, osladíme podle chuti a před jídlem bereme malý kalíšek nebo polévkovou lžíci.
* Odkašlávání – při kataru průdušek a všude tam, kde chceme uspíšit vykašlávání hlenu, užíváme: 25g anýzového semene + 20g krájeného kořene proskurníku + 250 ml vody. Povaříme asi 10 minut, scedíme a užíváme každé 2 hodiny lžíci.
* Tvorba mléka – anýz u kojících matek zvyšuje tvorbu mléka. Používá se hlavně v západoevropských zemích: 20g anýzového semene + 250 ml kravského mléka. Povaříme asi 10 minut a scedíme. Matka vypije ráno a večer po polovině.
3. Bazalka pravá /bazalka pravá
OCIMUM BASILICIM L.
Lidové názvy: bazalika, bazilika
Užitečné části: Jako droga se užívá celá rostlina (Herba basilici).
Upotřebení:
- Oleje, který se vyrábí destilací z natě se používá ve voňavkářském průmyslu.
- Nať bazalky je součástí směsi vonných natí, která se pálí na rozžhavených kamnech, aby se zlepšila atmosféra v obytných místnostech.
- V domácnostech se používá sušená bazalková nať jako koření, hlavně do polévek a omáček k masu, zvěřině a rybám.
Sběr: První sklizeň se uskutečňuje v červenci nebo srpnu. Rostliny se suší přirozeně ve stínu, při teplotách do 35°C. Dobře vyschlé rostliny se potom rozdrtí anebo rozsekají na drobné kousky.
Užití v lidovém lékařství:
* Rozpraskané rty, trhliny na prsních bradavkách – 5g prášku ze sušené bazalkové natě + 50g čisté vazelíny. Dobře promísíme a nanášíme na bolestivá místa.
* Zánět dásní, mírné záněty nosohltanu a mandlí – 1 hrst sušené bazalkové natě + 250 ml vody. Vhodíme do studené vody, necháme zahřát do varu, ihned potom odstavíme a scedíme. Chladným odvarem potom kloktáme nebo vyplachujeme ústa.
* Zácpa – jako mírné, ale spolehlivé projímadlo: 1 špetka sušené bazalkové natě + 1/8 litru bílého stolního vína + 1 lžička ricinového oleje. Smísíme za studena, necháme přijít do varu, ihned scedíme a teplé na lačno vypijeme.
* Horečka – příjemný chladivý nápoj: 1 hrst sušené bazalkové natě + ½ litru vody. Vodu přivedeme do varu, vhodíme nať, ihned odstavíme a po zchladnutí scedíme. Do nálevu poté přidáme půlku vymačkaného citrónu a osladíme.
* Únava, deprese – 35g bazalky do 0,7 litru bílého vína, nechat týden při pokojové teplotě. Pít půl skleničky po jídle, 3x denně cca 10 dní.
* Nespavost, uklidnění – 1 lžíci drogy zalít vroucí vodou, nechat 5 minut stát, přecedit a pít 3x denně skleničku.
4. Bedrník obecný/ bedrovník aníz
PIMPINELLA SAXIFRAGA L.
Lidové názvy: lomikámen, třebeník, bedrníček.
Užitečné části:
Jako droga se používá kořen (Radix pimpinellae).
Upotřebení:
- Z lístků bedrníku se v některých krajích jižní Evropy připravuje chutný salát (doporučuji vitariánům).
- Při vaření piva se používá bedrníku jako přísady, která zvyšuje říznost nápoje.
Sběr: Kořen se sklízí pozdě na podzim nebo až dalšího jara. Dobře se omyjí a vcelku suší za mírného tepla. Uschovat se musí v dobře utěsněných plechových nádobách, nejlépe zaletovaných. Lze i aplikovat dobře uzavíratelné zavařovací sklenice. Jen takto lze ochránit sklizené kořeny před hmyzem!
Užití v lidovém lékařství:
* Nadýmání – užívá se ve formě tinktury nebo nálevu.
Tinkturu si připravíme takto: ¼ litru lihu zředíme ¼ litrem vody a v této tekutině necháme týden máčet 25g bedrníkového kořene, rozdrceného na drobné kousky. Poté přecedíme a bereme 3x denně 15 kapek na kousek cukru.
Nálev: přivedeme do varu ¼ litru vody, vhodíme 25g rozdrceného kořene, odstavíme a po zchladnutí scedíme. Bere se každé 2 hodiny lžíce.
* Katary cest dýchacích – užíváme ho v podobě tinktury nebo nálevu připraveného podle výše uvedeného způsobu. Nevhodný v těhotenství a po zánětu ledvin.
* Likér Bylinářské koště – do půl litru vodky dát hrst kořene bedrníku na 8 – 14 dnů, pak přecedit. Každou hodinu užíváme lžíci. Podporuje metabolismus.
* Mistrův balzám – 30g kořene bedrníku + 25g kořene všedobru horního + 15g natě ožanky kalamandry. Užívat jako kúru po 3 týdny, na jaře nebo na podzim. Podporuje metabolismus, imunitu.
5. Benedikt lékařský/benedikt lekársky
CNICUS BENEDICTUS L.
Lidové názvy: čubet, hořký bodlák, zaječí oko, krasovlásek, ostropes.
Užitečné části: Jako droga se užívá buď pouhý list (Folium cardui benedicti) nebo celá nať (Herba cadui benedicti). Přitom list je daleko cennější.
Upotřebení: Mladé výhonky se upravují jako zelenina, velmi často se jej používalo jako náhražky chmele.
Sběr: Sklizeň začíná když listové růžice dorostly značné velikosti. Listy se suší na lískách, nejlépe v sušárně při 50-60°C, neboť si pak podrží svou původní barvu. Sklizeň je možno opakovat za léto čtyřikrát až pětkrát. Sklízíme-li stonky, musíme je před sušením po délce roztrhat, poněvadž jsou příliš dužnaté a dlouho se suší. Semeno se sklízí těsně před úplnou zralostí. Celé hlávky se utrhávají a na slunci se nechají dozrát.
Užití v lidovém lékařství:
* Průjem, zvracení – užíváme odvar z 5g sušeného listu benediktu, ten dáme do ¼ litru vody, povaříme několik okamžiků, odstavíme a scedíme. Pijeme půl šálku po malých doušcích během půl hodiny, dokud se nedostaví účinek. Pamatuj! Příliš silný odvar snadno vzbuzuje pocit ošklivosti a zvracení!
* Nechutenství – při nechutenství se užívá vinného extraktu, připraveného ze 75g sušeného, nadrobno pokrájeného listu benediktu, který se vhodí do 1 litru červeného vína a nechá se týden stát. Užívá se před jídlem nalačno jedna lžíce.
* Nechutenství – německý recept – 5g sušené nati přelít 500 ml vroucí vody, nechat stát 15 minut a pít 2x denně mezi jídly.
* Látková výměna – polský recept – 1 až 1,5 lžíce benediktu vařit 5 minut ve sklenici vody, pít 2-3x denně čtvrt až půl skleničky před jídlem nebo mezi jídly.
* Blednička, bělotok, dna – nálevu a vodnatého výtažku se užívá z 50g pokrájených listů, které máčíme po několik dní v ½ litru vody a po scezení užíváme jednu lžíci 5x denně.
Petr Karel Nečas
Zdroje:
Rostliny v lidovém lékařství – použitá literatura
MUDr. Jaroslav Korbelář a Zdeněk Endris: Naše rostliny v lékařství, Avicenum 1981.
L. Thurzová a kol.: Malý atlas léčivých rostlin, Osvěta 1963.
B. Kuźnicka i M. Dziak: Zioła i ich zastosowanie. Państwowy Zakład Wydawnictw Lekarskich, Warszawa 1984.
MUDr. Blahoslav Hruška: Jak se léčit rostlinami, Volvox Globator 1996.
PhDr. Petr Nečas, CSc.: Strava a vznik civilizačních chorob, BRIO, Praha 1998.
Antonia Rumiańska: Rośliny lecznicze, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1999.
Ivana Paukerová: Přírodou za léčivými rostlinami, BRIO, Praha 2000.
Osobní archiv PhDr., PaedDr. Petr Nečas, CSc., Ph.D., Brno, Praha, Turčianský sv. Martin 1987 – 2014.
