TÉTO NEPŘÍJEMNÉ NEMOCI JE ČÍM DÁL VÍC. U OBROVSKÉHO MNOŽSTVÍ LIDÍ NENÍ VŮBEC DIAGNOSTIKOVÁNA, PROTOŽE JEJÍ PROJEVY JSOU NÁPADNĚ PODOBNÉ TĚM, CO MÁ TŘEBA VÁŠ SOUSED A NEDĚLÁ Z TOHO VĚDU…NĚKOMU SE ŠPATNĚ CHODÍ, NĚKDO ZASE ŠPATNĚ VIDÍ, NĚKOMU SE POMOTÁVÁ HLAVA, NĚKOHO BRNÍ RUCE…SAMÉ BĚŽNÉ VĚCI…. A BOLESTI KLOUBŮ NEBO ZAD? TO MÁ PŘECE KAŽDÝ….
CHTĚLA BYCH TUTO NEMOC DOSTAT VÍC DO PODVĚDOMÍ LIDÍ….PRÝ SE DÁ VČASNOU DIAGNÓZOU JEJÍ PRŮBĚH ZPOMALIT…TAK AŤ NEPŘIJDETE POZDĚ……
Roztroušená skleróza (RS) je onemocnění centrálního nervového systému (CNS), který je tvořen nervovými tkáněmi mozku a míchy. Její příčina není známa, takže jí nelze předcházet, a dosud nebyl nalezen žádný lék, který by byl schopen zcela zastavit postup choroby.
Propuká nejčastěji mezi 20. a 40. rokem života. RS není smrtelná v obecně chápaném slova smyslu a počet pacientů, kteří na ni v posledních stádiích zemřeli, se neustále snižuje.
Abych mohla popsat, co vlastně tahle potvůrka nemoc dělá, dovolte mi nejdřív malý úvod do „architektury“ CNS, resp. té části struktury, která nás v souvislosti s RS zajímá. Pokud máte zájem, můžete si přečíst i něco o nervové tkáni z učebnice anatomie (já osobně jsem se tam leccos dověděla :)).
Myelin je tuková substance, která obaluje, chrání a vyživuje nervová vlákna, která bez této izolace časem odumírají. Je produkován oligodendrocyty, specializovanými buňkami v CNS; je vlastně jejich stočeným výběžkem. Myelinový obal, tzv. myelinová pochva, obklopuje axony, prodloužené výběžky nervových buněk, které zajišťují přenos signálů mezi nervovými buňkami. Na nervových vláknech jsou sodíkové a draslíkové kanálky; ionty draslíku a sodíku jsou velmi důležité pro posun elektrického impulsu po nervovém vlákně. Ne všechna nervová vlákna jsou myelinizována, protože myelin je tak trochu cvalík a je hodně náročný na prostor. Proto jsou myelinové pochvy jen kolem těch axonů, které musí vést vzruchy rychle, např. ke svalům, kdežto axony řídící třeba vnitřní orgány tak rychlé být nemusí, proto jsou nemyelinizované.
Myelinizovaná vlákna vypadají trochu jako buřty navlečené na šňůrce. Šňůrkou je v tomto případě nervové vlákno a v zářezech (tzv. Ranvierovy zářezy), oddělujících jednotlivé „buřty“ (internodia) myelinu, jsou nashromážděny sodíkové a draslíkové kanálky, takže impuls přeskakuje z jednoho zářezu na druhý, místo aby se plazil po celé délce vlákna – proto je rychlejší.
Roztroušená skleróza byla velmi trefně pojmenována. Slovo „skleróza“ pochází z řeckého skleros, což znamená „tuhý“ (tam, kde odezní zánět, se postižená tkáň zjizví). Roztroušená proto, že v CNS vytváří porůznu roztroušená zánětlivá ložiska, zvaná též plaky nebo léze. Tato ložiska mají různou velikost, několik milimetrů až centimetrů, a jsou rozeseta v bílé hmotě mozku a míchy. Dochází v nich k rozpadu myelinových pochev. Imunitní systém považuje myelin za organismu cizí, tudíž škodlivý, a ničí jej. Jakmile je myelinová pochva zničena chorobným procesem, je zpomalen nebo zcela přerušen přenos nervových vzruchů v CNS (tzv. kondukční blok). V mnoha případech organismus tento problém kompenzuje nahuštěním většího množství sodíkových a draslíkových kanálků a jejich rozprostřením po demyelinizované části vlákna, takže elektrický impuls může pokračovat v cestě jako u nemyelinizovaného axonu. Nervová vlákna jsou též do jisté míry schopna remyelinizace, tzn. znovuobnovení myelinových obalů. Ačkoli se vědci původně domnívali, že myelin u dospělých jedinců již není schopen obnovy, nedávné vědecké výzkumy prokázaly opak. Bohužel probíhající zánětlivý proces tuto regeneraci oddaluje a opakovaná demyelinizace vyčerpává regenerační schopnosti oligodendrocytů a znovuobnovený myelin není již tak silný a zářezy jsou blíž u sebe, takže vedení impulsů je sice obnoveno, ale je pomalejší.
Lékaři zjistili, že hlavním problémem není ani tak demyelinizace, protože obnažení axonu neznamená automaticky zastavení přenosu vzruchů, ale především destrukce axonů v plakách. Axony se trhají a neexistuje nic, co by je dokázalo znovu spojit; pouze v periferním nervstvu jsou axony schopné částečné obnovy. Dříve panoval názor, že ke zničení axonů dochází až v pozdějších progresivních stádiích nemoci, ale nové výzkumy ukázaly, že axony se trhají již v časné fázi RS. Podle pozorování se u některých pacientů může roztrhnout až 11.000 vláken na 1 m3.
Zcela nově bylo pomocí magnetické rezonanční spektroskopie zjištěno, že příčinou poruch, u kterých nedochází k remisi, je při RS významný pokles koncentrace aminokyseliny N-acetylaspartátu (NAA), normálně obsažené v neuronech dospělého CNS. K poklesu dochází nejen v lézích, ale i mimo ně, ve zdravě vypadající bílé hmotě.
Zdroj: www.ereska.cz