Tato úvaha není zaměřena proti zatracování léků, ale proti jejich zneužívání a nadměrné spotřebě.

Jsou stavy, kdy podávání léků je nezbytně nutné, protože bez nich to zatím neumíme (psychosy, schizofrenie, endogenní deprese). Těžká deprese je skutečně utrpením pro nemocného a  medikace při ní je nezbytná. Ten , kdo neprožil depresi, neví o čem mluví. Toto slovo je často používáno, často i zneužíváno. Pacient, který ji prožil, ví své.

Je známo, že populární a  oblíbený herec Miloš Kopecký trpěl depresemi. Miloš Kopecký v těch nejtěžších fázích deprese, posedlý touhou nežít, trpící ochrnutou vůlí a  neschopností slova či pohybu, hrál divadlo. Co to muselo být za trýzeň, když zánět slinivky břišní, vývod střeva po operaci tlustého střeva zrovna tak jako odstranění žaludku pro zhoubný nádor lymfosarkom považoval za prkotiny, které oproti depresi nestojí za řeč. Nikdy nevěděl, kdy přijde to strašlivé depresivní ochromení, ve kterém pak setrvával"v hodině mezi vlkem a  psem", ani živ ani mrtev, ani bdělý ani spící, celé dny v pyžamu a  nevycházel. Dělat nemohl nic, ale nedělat něco nesnesl. Chtěl nežít. Možná to byla právě násilná smrt první dcery, hrůzný skon matky a  vědomí toho, že jednou přijde ona blažená mánie, co ho uchránilo od sebevraždy. ( Cyril Höschl: Vzpomínky na Miloše Kopeckého )

"Deprese je svého druhu peklem zaživa" A. Kepiňski 

Tento článek je zaměřen proti zneužívání podávání léků u onemocnění, která není nutno řešit medikamenty. Pokud však je nutné řešit vážné onemocnění medikamenty, pak jsem přesvědčen , že medikamenty samy o sobě nestačí a  je třeba jejich účinek podpořit-  ať třeba psychoterapií, homeopatií, logoterapií (nalézání objektivního smyslu v  životních situacích), etikoterapií(léčba mravností), fytoterapií(léčba bylinami) nebo i jinými přístupy. "

Současná věda popisuje neurotransmitery(látky zodpovědné za přenos vzruchu z konce nervového vlákna na další nervovou buňku) jako látky zodpovědné za přenos impulsů mezi nervovými buňkami. Standardní antidepresiva blokují zpětné vychytávání noradrenalinu a  serotoninu (hormony)a  zvyšují tak jejich koncentraci a  tak vznikla hypothesa, že příčinou deprese je nedostatek těchto chemických přenašečů. Přijmeme li tuto hypothesu, pak jsme zastánci biologického pohledu na nemocného. Biologicky orientovaný lékař neuznává jiné koncepty osobnosti člověka, některým jeho postojům ani nerozumí a  situaci řeší přesvědčováním, vyhrožováním , nátlakem a  podáváním medikamentů , dříve i elektrošoků. Při těchto zásazích je možno cíleně měnit a  ovlivňovat psychiku. Tento biologický pohled tedy uznává primárně biologický vliv na lidskou duši a  soudí vlastně , že člověk pracuje jako stroj. Abychom mohli zjistit, co přesně se v synapsích( = spojení mezi nervovými buňkami a  výkonným orgánem ) odehrává, museli bychom provádět měření v mozkové tkání živého člověka-  což pochopitelně není možné. A  tak se provádějí pokusy na krysách . Krysám se odřízne hlava a  uloží se do ledu. Potom se vyříznou části mozku a  pomocí chromatografie se stanovují koncentrace neurotransmiterů( serotoninu, dopaminu a  dalších ). Do jaké míry ale naměřené hodnoty neurotransmiterů odpovídají koncentracím u živých zvířat zůstává otevřené. Navíc fysiologická medicína konstatuje, že biochemické pochody u hlodavců neodpovídají lidským. Rovněž by se muselo, aby bylo možno dojít k objektivnějším výsledkům, pracovat s"depresivními"nebo jinak psychicky nemocnými krysami, což jest samozřejmě nemožné-  jak poznáte, že má krysa schizofrenii?

Řada autorů proto zpochybňuje tento hypotetický účinek antidepresiv, farmakolog Honegger mluví o hledání světla v temnotě . Tvrdí, že výzkum antidepresiv neobjasnil mechanismus jejich účinku. Naše představy přípomínají"chaos vyššího řádu. " Co když je tomu právě naopak? Můžeme přeci zaměnit příčinu a  důsledek . Můžeme tvrdit, že biochemické změny jsou důsledkem psychických pochodů. Všechno , co prožíváme, vyvolá různé pocity ( radost, smutek, strach, vztek, obavy ) a  na ně pak reagují neurotransmiterové systémy. Tento názor podporují i některé studie, které prokazují u endogenních depresí lepší výsledky při psychoterapii nebo při podávání placeba ( =biologicky neúčinná náhražka léku, o které si nemocný myslí, že je lékem ) než při podávání antidepresiv.
Bohužel stále více lidí se uchyluje k uklidňujícím látkám, psychofarmakům, jiným lékům nebo i drogám. Tyto organismu cizí látky mění naše vnímání a  prožívání, manipulují s naší psychikou a  deformují naši duši. Od moderního člověka je požadován výkon. Musíte být přece úspěšní, zábavní, veselí, společenští. Modlou je hezký zevnějšek, člověk se nechápe, jaký je, ale jak vypadá. Žádá se atraktivní mladistvé tělo, samozřejmě vonící a  nepotivé díky dlouhodobě působícím antiperspirantům. Laserem si necháte odstranit krátkozrakost( brýle vám přece nesluší ), vaše zuby září bělostí díky abrasivním pastám, obličej je po zákroku bez vrásek. Kosmetičtí chirurgové jásají, silikonové prsy jsou na výběr v mnoha tvarech. Převislé břicho si dáte odříznout a  nadbytečný tuk odsát liposukcí. Ale k ideálnímu tělu se nehodí unavená, zoufalá duše a  vyčerpanost . A  tlak společnosti narůstá. "Nejseš li dokonalý, máš smůlu a  něco s tím dělej! Pomož přírodě, jsou přece léky, které tě dokáží změnit. Povzbuď své Já! Neisoluj se ! Nebuď smutný! Bav se! Přesvědči! Udělej dojem! Uspěj! Vezmi si"něco", ať ti to jde! "

Naše nitro může ukrývat úzkost, nejistotu, obavy ale navenek se musíme tvářit spokojeně a  vyrovnaně. Negativní pocity jsou nevítané. Ostatní si Vás váží jen tehdy, umíte li skrýt, co se ve Vás odehrává. "How are you ?""Fine, thank you. ", i kdybyste právě dostali výpověď.

"Společnost, kluby, salony, zkrátka vše, co se nazývá velký svět, je bídný kus, špatná, nezajímavá opera, která se s bídou udržuje svou mašinérií, svými kostýmy a  dekoracemi." S. R. Chamfort 

V r. 1955 byl uveden první uklidňující lék (sedativum ) Meprobamat. V r. 1957 bylo objeveno librium a  později pak valium( = Diazepam ) . Po těchto chemikáliích se myši zklidnily, kočky byly krotké, dokonce agresivního bengálského tygra jste se po léku mohli dotýkat a  vyfotografovali ho s květinou v tlamě-  jak impozantní. Když zkrotne tygr, proč ne člověk.
Útok na psychiku začal mohutnou reklamní kampaní. Typickým reklamním úkazem té doby byly černobílé fotografie resignované ženy u plného popelníku nedopalků, vedle na stole šálek kávy a  sklenka ( patrně s alkoholem ). Žena vypadala frustrovaně, unaveně a  sklíčeně. Pod obrázkem byl text : " Je li příčinou vaší chronické únavy psychické vypětí, pomůže vám valium. " Valium se stalo symbolem životního postoje : "Zlikviduje vám jakékoliv nepříjemné pocity. " Kdo ho začal brát, zvykl si na něj, stal se na něm závislým.

"Společnost potřebuje otroky, nepotřebuje vzbouřence. " OSHO 

Při vysazení se dostavovaly abstinenční příznaky. Psychoterapie, která by mohla pomoci změnit životní postoje a  podnítit ke změně stylu života byla nahrazena tabletkou plnohodnotného života.

V r. 1975 v USA bylo vystaveno 100 milionů receptů na tyto léky, bralo je 15% populace. Po libriu a  valiu následovaly další léky, "valiomanie"byla a  je nahrazována jinými"lékomaniemi"( Oxazepam, Nitrazepam, Rohypnol, Neurol, Defobin, Xanax, Lithium, Ludiomil, Aurorix, Deprex( =Prozac ), Seropram. . . . .  ) Rozšiřuje se dále paleta antidepresiv. Je třeba si uvědomit, že antidepresiva mají řadu vedlejších účinků. Vyvolávají vnitřní neklid a  napětí, nervositu, agitovanost, úzkostné stavy. Slovy jedné nemocné( užívá několik antidepresiv najednou ) :"Já jsem tak hrozně neklidná, že nevydržím sedět u televize, nemohu poslouchat ani rádio, to mě tak znervózňuje. Nesoustředím se ani na to, abych mohla uvařit, ani dokonce na to jen ohřát oběd, vyžehlit jednu košili. Jsem tak nervózní, že pořád klepu nohou o zem, mám v sobě takový děsný neklid. Nemohu ani usnout, musím si vzít tablety na spaní. "Člověk, který dříve seděl apaticky v koutě nyní pobíhá bezcílně z místa na místo a  na první pohled nám to může připadat jako"zlepšení nemocného". Pro nemocného je to však tak nesnesitelné, že ho to může dohnat až k sebevraždě. Dalším rizikem jsou třes, křeče, závratě, suchost v ústech, poruchy vyprazdňování, poruchy vidění, poruchy tvorby krvinek. Častými komplikacemi jsou poruchy sexuální. Jsou obtíže s dosažením orgasmu, bolestivé orgasmy a  erekce. Nemocní o nich neradi mluví a  často je i považují za důsledek choroby a  nepřisuzují je vlivu léku. Tolik opěvované selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu SSRI nepředstavují oproti klasickým antidepresivům zmenšení rizik, podle některých studií i jejich užívání může vyvolat intensivní sebevražedné myšlenky a  tyto myšlenky sužují i několik měsíců po jejich vysazení. Na druhé straně tyto preparáty mohou u člověka vyvolat násilnické a  agresivní sklony.
Firmě Eli Lilly, vyrábějící Prozac( =Deprex, antidepresivum ), se v r. 1990 podařil hurónský kousek- reklama, která ovlivnila miliony lidí. Na  obálce populárního časopisu Newsweek byla znázorněna obrovská tobolka Prozacu a  nad ní nápis"Průlom v medikamentosní terapii deprese". Uvnitř časopisu jste pak spatřili fotografii usměvavé ženy s textem:"V žádném směru nejsem dokonalá, ale cítím se mnohem lépe než kdy dříve. " Manažeři firem, prosazujících své léky, rozšiřují ve spolupráci s lékaři skupiny nemocí, na které jejich preparáty zabírají. Nejsou to jen deprese, ale i panické úzkosti, nutkavé obsese( nutkavé jednání ), závislosti na alkoholu, některé neuralgie, ( bolesti v průběhu nervů ), bulimie. Zdá se, jakoby lék mohl pomoci každému-  trápí vás úzkost, jste bojácní, nejistí nebo nešťastní?-  zkuste naši tabletku. Nebudete se už cítit dobře, ale"lépe než dobře", tvrdí otcové "kosmetické psychofarmakologie". Tomuto pokušení se těžko odolává. Když chce někdo vypadat dobře, chce se i cítit "lépe než dobře". To přeci není hřích, chtít se takto cítit. Nemocným je vštěpováno: "Po léku najdete "své pravé já", je to ověřené." A tak je duše nemocného zredukována na biochemické změny v mozku, které mu prý pomohou najít vlastní identitu ! Při užívání léku jsou nemocní vystaveni účinku psychotropní látky a  něco se děje-  původně třeba byli apatičtí, nyní jsou neklidní, nepokojní, nemohou spát. Je snadné je přesvědčit, že léčba přináší efekt, že patrné změny povedou ke zlepšování stavu. Nemocný se stává hříčkou biochemických pochodů. Reklama se neustále prohlubuje a  zdokonaluje( např. obrázek ženy se zářícím obličejem , která shlíží z hory tabletek  nebo skupinka smějících se lidí různého věku a různé barvy pleti táhne za jeden provaz a pod nimi je text: pomáhá se zařadit a pod tím je název léku.).

"Reklama se dělá výhradně pro blbce. Proto je tak úspěšná. "
G. Laub 

Těmito reklamami se pak tvoří mýtus, který odpovídá době –  mýtus o štěstí díky tabletám, které se dostali k lidem po mnoha zkouškách a  jsou vědecky ověřeny a  doporučovány. A  tak se ze záležitosti původně soukromé ( užívání léků na ovlivnění psychiky ) a  za kterou se lidé spíše styděli stala záležitost, za kterou se není třeba stydět. Vždyť to berou všichni, tak proč ne já? Bylo všeobecně známo, že antidepresivum Prozac bral i president USA George Bush. A  tak nemocný přijde k lékaři a  chce již svůj lék, přesně na základě reklamy ví, co potřebuje, on vlastně po tom léku touží, vkládá v něj veškeré své naděje.
Cituji čerstvou zprávu z tisku:

Nový lék zbaví ženy potíží před menstruací
CHICAGO – Nový lék sarafem, který má pomocí ženám překonat premenstruační tenzi, bude od srpna 2000 uveden na americký trh. Farmaceutická společnost Eli Lilly oznámila, že dostala povolení amerických úřadů k jeho prodeji na lékařský předpis. Sarafem má podobné složeni jako lék prozac, antidepresivum vyráběné společností Eli Lilly. Premenstruační tenzí trpí v USA tři až pět procent menstruujících žen. Ta se projevuje zvýšenou podrážděností, napětím, depresemi, potížemi s koncentrací a často také letargií. Symptomy se objevují týden až dva před menstruací a mizí několik dní po jejím zahájenl. Podle společnosti Eli Lilly z amerického Indianapolisu klinické studie ukázaly, že ženy užívající sarafem podstatně lépe snášejí menstruaci psychicky i fyzicky, než ženy, které užívaly placebo.

A tak ženy, které mají obtíže před menstruací budou brát lék, který má podobné složení, jako prozac – známé antidepresivum a budou si tím ovlivňovat kromě menstruačních obtíží i svou psychiku. Je to jako s ilegální drogou – čtete o ní, slyšíte o ní, přátelé ji chválili a  tak si ji chcete vyzkoušet i vy. Jenže je tu rozdíl- tamto byla nelegální droga, ale tato reklama doporučuje uznávaný, vědecky schválený lék.

"Žádat na vědě morálku znamená vydávat se všanc krutým nedopatřením." A.France 

Myslíte, že to je přehnané, že to u nás není možné? A co reklamy třeba na Paralen, kdy malé dítě s teplotou spokojeně usíná po lžičce léku? Vaše babička by mu dala zábal nebo připravila lipový čaj s proskurníkem a  květem černého bezu , aby snížila teplotu a  dítě se vypotilo. Vy mu dáte Paralen a  ještě si myslíte, že děláte dobře, vždyť to tak dělají všichni a  kdyby ten lék měl nějaké vedlejší účinky, tak by to přece nemohli vysílat, to by neprošlo! Ale prošlo. Říká Vám reklama , že je kontraindikován (nesmí být podáván) při těžších poruchách ledvin, jater, při hemolytické anemii(druh chudokrevnosti, kdy se rozkládají červené krvinky). Mohou se objevit alergické reakce. U dětí do 14 ti let při otravě (po požití více než 3 gramů Paralenu, tedy po 6 tabletách běžného Paralenu po 0,5g) může dojít k těžkému postižení jater, které může skončit i smrtelně! Řekla Vám někdy toto reklama ? Ale nedivte se, to přece není cílem reklamy, jejím cílem je vás získat a ne odradit! Vy, když máte chřipku, místo abyste pár dnů poleželi a  vypotili se, koupíte si podle reklamy Coldrex nebo Modafen. Naznačila vám( byť slůvkem) reklama, že lék je nebezpečný u lidí s těžším jaterním a ledvinovým onemocněním, že škodí u hemolytické anemie, že je třeba opatrnosti u lidí se zvýšenou činností štítné žlázy, s vysokým krevním tlakem, s jednou formou zeleného zákalu, s poruchami srdečního rytmu, u těžších srdečních a cevních poruch a že ho nesmějí brát děti do věku 6 let. Víte, že se nemá brát v těhotenství a při kojení? Víte, že se mohou objevit alergické kožní reakce a krevní poruchy(úbytek destiček a bílých krvinek). Sice vzácně, ale mohou. Dozvěděli jste se z reklamy, že při vyšším dávkování se objevuje nervozita, závratě, nespavost? A tak berete tento lék, chodíte dále do práce, cítíte se lehce povzbuzeni(díky přítomnému kofeinu) a  infekci šíříte mezi ostatní, imunitu si nevytvoříte, ostatní nakazíte, příště onemocníte znovu a farmaceutické firmy se radují ze zisku a  jeho část pak dále investují do reklamy, která bude ještě působivější a  sugestivnější a na ní zaplacený herec bude prskat a kýchat a šířit infekci stejně tak, jak to děláte vy nyní s Coldrexem. A řekla vám vůbec reklama, že z Modafenu se dá připravit pervitin ? A tak se stáváte otroky reklamy, otroky léků a přizpůsobujete se deformované společnosti.

 

"Reklama je zmrazení lidské inteligence na dostatečně dlouhou dobu, aby se na tom daly vydělat peníze." S. Leacock 

S čím se v této uspěchané době máme ztotožnit ? Všechny hodnoty jsou zpochybňovány-  vlastenectví se již nenosí. . . politici budují své strany, svůj image a  kašlou na voliče. . . rodina nebo děti nám často komplikují život. . . máme samé starosti a  žádné radosti. . . . . nemáme kde bydlet. . . peněz máme málo. . . zdražují se nájmy i benzin . . . budoucnost je nejistá. Lidé kolem nás se stávají soky a  soupeři, kteří by nás mohli připravit o práci, o náš úspěch. Odcizujeme se sobě i svému okolí. Toto vykořenění se rozšiřuje a  začíná nás ovládat. Uniknout lze různě. Jedni unikají k resignaci, pasivitě a  melancholii . Druzí unikají k bezmezné aktivitě. Z psychiatrického hlediska můžeme hovořit v prvním případě o rezignovaně- apatické depresi nebo v druhém případě o agitovaně- úzkostné depresi . Ale nejde o nemoc, spíše o důsledek vlivu současné společenské situace. Jde o to, jak se tomuto tlaku podvolíme a  jak nás ovlivní a formuje.

"Vliv formování je vždy tentýž: omezuje výběr." D.Chopra 

Ti, kteří jakž takž zvládají svou situaci, touží po úspěchu. Toto si přinášejí již z dětství, buď nejlepší říkají rodiče i učitelé. Společnost to žádá. Být nejhezčí, mít nejdelší nohy, být chválen, vyhrát cokoliv. Snadno se vám pak každý stává soupeřem, kterého je nutno porazit –  nejdříve na atletické dráze, později v pouliční bitce nebo na stadionu soupeře anebo v zaměstnání. Mocnější jedinec se nemusí obávat svého okolí a  cítí se poměrně bezpečně a  pokud trpí úzkostí, dobře ji skrývá a  aby se neprojevila , je ochoten čehokoliv. Nejsnáze dostupnější je lék, který mu"pomůže". Násilí je vždy zaměřenou proti"outsiderům", proti těm"příliš slušným", proti těm neagresivním, slabším, měkkým, proti cizincům a všem jinak smýšlejícím a  jinak vypadajícím. Lidé totiž mohou svoji úzkost a  strach promítnout do těch druhých a  na nich ten strach pak potírají. Měníme se a  jsme povrchní, bezcitní a  chladní , zaměřeni a  zahleděni sami do sebe. Rodiče chtějí ze svých dětí udělat něco zvláštního a  podporují tak narcismus, který je tak typický pro náš svět zaměřený na úspěch, zdání a  moc. ( Narkissos byl v řecké mytologii jinoch, který pohrdl láskou nymfy Echó. Bohové ho za to potrestali a  on se zamiloval do vlastní podoby na vodní hladině. Marnou láskou se utrápil a  byl proměněn v květinu nazvanou po něm narcis ).

"Sebeláska nás činí spokojenými, nikoliv šťastnými" J. A. Baratynskij 

"Sebeláska – to znamená nutit duši jásat nad sebou samým a  ruce aby tleskaly nad vypískanou komedií svého já." A. Breton 

Autor: MUDr.Miroslav Ilgner

REKLAMA:
loading...

Komentáře