Nejnovější průzkumy ukazují, že téměř čtyřicet procent pacientů trpících takzvanou sennou rýmou má trvalé potíže. Tedy i mimo období, kde se ve vzduchu vyskytuje zvýšené množství látek, jež špatně snášejí. Přitom označení senná rýma není zcela přesné. Problémy totiž nezpůsobuje seno, ale pyl.
Lidé s alergií na pyly mohou mít bez ohledu na to, zda vůbec něco kvete, například častěji rýmu, pocit neprůchodného nosu nebo trvalé zahlenění nosohltanu.
"Mírná celoroční rýma mnohé nemocné příliš nevzrušuje a považují ji za samozřejmou nepříjemnost. Lékaře vyhledají teprve při výrazném zhoršení potíží v pylové sezóně," popisuje alergoložka Ester Seberová z alergologické ambulance v Plzni.
Takový postup je podle ní velmi nebezpečný. Pokud totiž alergik pociťuje potíže i mimo období pylů, znamená to, že má zřejmě alergii také na něco jiného. A neléčená alergie zatěžuje organismus, zejména plíce, a může vést ke vzniku astmatu.
Velké riziko: kočky
Jak upozorňuje Ester Seberová, kromě pylů bývají lidé nejčastěji alergičtí na roztoče či kočky. Týká se to asi poloviny pacientů. Každý alergik se proto má vyhýbat prostředí, které by mu mohlo potenciálně uškodit.
"Všichni alergici jsou totiž citlivější na další alergeny. Roztočům se nevyhneme, protože jsou trvalými souputníky našeho života. Jejich množství v bytě lze pouze snížit, nikoli ale zcela odstranit. Domácí zvířata, především kočky však chovat nemusíme," vysvětluje lékařka. Alergie na kočky se někdy neukáže hned, ale třeba až během několika měsíců, po které je s nimi člověk v trvalém kontaktu.
Pacienty s alergickou rýmou netrápí jen potíže s dýchacím ústrojím. Pětina má i různé kožní potíže, jakými jsou svědivá kopřivka či těžké, často se vracející ekzémy. Ani ty se nemusí projevovat jen v době pylů. Trpí-li alergik atopickým ekzémem, má větší riziko vzniku průduškového astmatu. Proto je třeba nemoc již od dětství pečlivě sledovat a správně léčit.
Pozor na jablka
Další potíží, která postihuje jednu čtvrtinu až třetinu pylových alergiků, je takzvaný orální alergický syndrom. "Jedná se o nepříjemnou reakci sliznice úst, někdy provázenou až sevřením hrdla," vysvětluje Ester Seberová. Problémy vznikají opět bez závislosti na pylu. Způsobuje je pouhá konzumace některých druhů ovoce a zeleniny v syrovém stavu.
Alergie je vyvolána látkami, jež jsou v nich přítomny. Reakce vzniká ihned po vložení čerstvé syrové potraviny do úst, někdy už při pouhé manipulaci s ní.
Při konzumaci kompotů nebo vařené zeleniny orální alergický syndrom nehrozí. Tepelnou úpravou se totiž změní struktura látky tak, že už reakci nezpůsobuje.
"Nepříjemné je, že se tento syndrom vyskytuje po celý rok. Proto se mnohdy stává, že mylně není dáván do souvislosti s pylovou alergií. Výjimečně se může objevit dokonce jako první nebo nejvýraznější příznak této alergie," varuje alergoložka.
Nejčastěji způsobují problémy jablka, ovoce s peckami (třešně, broskve, nektarinky, švestky), různé druhy ořechů, syrová kořenová zelenina. Z exotického ovoce hlavně kiwi, ale i mnoho dalších. Vadit mohou například i potraviny řazené do racionální výživy (müsli, obilné vločky) a mnohá koření.
Orální alergický syndrom neumí lékaři vyléčit. A tak jediné, co lze doporučit, je podle Ester Seberové vyhýbat se všemu, co reakci v ústech vyvolává. Již vzniklé potíže lze zmírnit běžnými protialergickými tabletami, obvykle však rychle odezní samy.
Autor: Markéta Grosmanová
